Stavebníci často chtějí postavit za co nejnižší cenu a zároveň v co nejvyšší kvalitě, a to jak v rámci veřejných, tak i soukromých zakázek. Přitom si často nepřipouští svou vlastní odpovědnost za následný provoz a údržbu svých nemovitostí. K tomu je třeba připočíst nejasný, nečitelný a chaotický přístup soudů i vyšetřovatelů, pokud dojde k havárii zkolaudované stavby. V trestním řízení je i po desítkách let obžalován často původní projektant, stavbyvedoucí či zhotovitel stavby bez ohledu na zanedbanou údržbu či používání stavby v rozporu s předpoklady projektové dokumentace. Trestněprávní odpovědnost autorizovaných osob je v případě vážného poškození zdraví či smrti takřka doživotní.
Promlčecí lhůta pro autorizované osoby totiž podle této praxe začíná běžet až od případné poruchy nebo havárie stavby, nikoliv od jejího dokončení, uvedení do provozu a řádného předání provozovateli stavby. Taková praxe nemá obdoby nejen u žádné jiné profese, ale ani u závažných trestných činů. Proto Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) bude požadovat navázání trestněprávní garance za výkony autorizovaných osob na termín zdárného dokončení a předání stavebního díla provozovateli, majiteli či správci. Samozřejmě s přihlédnutím k typu stavby a její návrhové životnosti.
„Mezi státy Visegrádské čtyřky s podporou Německa panuje shoda omezit odpovědnost projektantů či stavbyvedoucích před zákonem. Nemůžeme nést garanci u staveb, u nichž je nám zamezena kontrola realizace, údržby i následného užívání nebo u kterých dochází k rozsáhlým změnám ve snaze nahradit některé materiály levnějšími často bez souhlasu a vědomí autorizovaných projektantů,“ vysvětluje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.
Chcete číst dále?
Zaregistrujte se zcela zdarma a získejte přístup ke všem článkům.
Máte účet? Přihlaste se
