Přesně před rokem jsem na tomto místě věnoval svůj text digitalizaci stavebního řízení. Hned několik odstavců jsem věnoval možným negativním dopadům nového stavebního zákona, na které jsme jako ČKAIT upozorňovali ministerstvo pro místní rozvoj, ale i řadu členek a členů Poslanecké sněmovny i Senátu PČR, od roku 2021. Varoval jsem před souběhem plné účinnosti a spuštění Portálu stavebníka jako jednoho z pilířů celé digitalizace k 1. červenci letošního roku.
Bohužel, zhruba po čtyřech měsících, jež nás dělí od tohoto černého data pro české stavebnictví, mohu konstatovat, že se naše obavy naplnily. Naplno.
ROZHODOVÁNÍ OD STOLU
Od roku 2018, kdy začaly práce na novém stavebním zákonu, jsme byli zástupci některých zájmových skupin, řadou politiků a médií doslova válcováni tím, jak bezprecedentně pomalé je stavební řízení v České republice. Dokolečka byl zmiňováno snad 156. místo ČR v žebříčku Doing Business, který zpracovávala Světová banka. Ještě v říjnu 2024 slyším některé ekonomy a další experty, kteří se na tento pofiderní dokument odvolávají. A to přesto, že zmíněný přehled byl pro neprůkaznost údajů a zavádějící metodiku již v roce 2020 ukončen.
Skutečnost je taková, že zásadní rekodifikaci stavebního práva v Česku nepředcházela ani ji neprovázela žádná kvalifikovaná analýza. Ještě jednou – žádná! Zaklínadlo v podobě zrychlení stavebního řízení se stalo katalyzátorem místy až davové psychózy. Rychlost povolování staveb v Česku se měla stát lékem na nižší ceny bytů, rostoucí HDP, vyšší výběry daně z přidané hodnoty…
Vůbec první průzkum k délce povolovacího řízení jsme zkraje letošního roku realizovali mezi více 1100 členkami a členy ČKAIT. A výsledky nás nepřekvapily.
POVOLENÍ DO ROKA
Většina respondentů totiž odpověděla, že povolení získá obvykle do roka. Téměř polovina zapojených autorizovaných osob odpověděla, že délka trvání většiny povolovacích řízení staveb v ČR, a to včetně související inženýrské činnosti, je obvykle šest měsíců až jeden rok. Konkrétně u realizace bytových domů činí průměrná délka územního řízení zhruba pět měsíců, totéž platí pro stavební povolení. Společné územní a stavební řízení pak vychází v průměru na půl roku, mediánově dokonce jen na tři měsíce. Respondenti ankety se jednoznačně shodli, že existuje přímá úměra mezi kvalitně zpracovaným stavebním záměrem a délkou povolení – ať jde o rozhodnutí o umístění stavby, stavební povolení nebo tzv. společné územní a stavební řízení.
Výstupy průzkumu nám potvrzují i výsledky naší přehlídky Cena Inženýrské komory. U staveb, které porota ocení, zjišťujeme již druhým rokem délku povolovacího řízení. A jak to dopadne? Doba mezi zahájením prací na projektové dokumentaci, které samy o sobě trvají řadu měsíců, a získáním stavebního povolení činí jen zhruba 16 měsíců. Některé oceněné stavby jsou povoleny v řádu měsíců. Samozřejmě, že mezi oceněnými se najdou i stavby povolené v řádu několika let (nejdéle 4 roky). V těchto případech se jedná buď o komplikace způsobené umístěním vybočující stavby v rámci památkové rezervace nebo o dodatečné změny zadání či požadavky dotčených orgánů.
Abych to shrnul, pustili jsme se do rozsáhlé rekodifikace kvůli údajné nutnosti zrychlit povolovací řízení, o němž jsme vlastně nevěděli, jak dlouho trvá. A výsledek? Kvůli novému stavebnímu zákonu, který plně nahradil původní zákon č. 183/2006 Sb. a který začal přinášet po poslední novelizaci zjevná zlepšení, se v současnosti stavební řízení prakticky zastavilo a téměř všichni stavebníci, včetně projektantů, se dostali do zóny právní nejistoty. A regulérně hrozí, že pokud nebude situace adekvátně řešena v řádu týdnů (text vzniká v první třetině října), dojde ke skutečně paralýze celého stavebního oboru.
ROZHODUJÍ AMATÉŘI
Toto je, vážení čtenáři, výsledek toho, když o osudu stavebnictví rozhodují lidé, kteří o něm nevědí zhola nic. Což není stigma – stačí být otevřený názorům (anebo varováním) nás, odborníků a praktiků. Že zkušenost s novým stavebním zákonem a digitalizací stačila? Ale kdepak: v poslední době už jsme se museli otevřeným dopisem obrátit na premiéra Petra Fialu, který oficiálně přitakal 37 opatřením, jak oživit českou ekonomiku, které vypracovala Národní ekonomická rada vlády (NERV).
Mezi autory doporučení NERVu nenajdete ani jednoho stavbaře. Přesto tento poradní orgán vlády ČR bohorovně tvrdí, že české stavebnictví dokáže rozhýbat jedině méně norem, více odpovědnosti lidem a radikální zkrácení povolovacích lhůt. „Chceme-li zlevnit a zkrátit výstavbu, musíme revidovat, zda jsou všechny normy, které profesní organizace vydávají, nutné a nemají větší mezní náklady než mezní přínosy. … V současné době požární předpisy však zatěžují cenu výstavby zhruba 10 %,“ horují tito poradci vlády.
Podobné „knížecí“ rady však usvědčují vládní poradní orgán z neznalosti postavení českých technických norem ve vztahu k právním předpisům. Mezinárodní, evropské normy, které se stávají českými technickými normami, i výlučně české technické normy vytvářejí průmysl pro své vlastní potřeby, jako jsou nástroje zefektivnění produkce podporující vzájemnou výměnu produktů, služeb a lidských zdrojů. Například bez mezinárodních norem si nelze představit vývoj infomačních technologií.
Podobně „dobře míněná doporučení“ škodí českému stavebnictví nejvíce. A jako ČKAIT, která je nejsilnější profesní organizací, nechceme jen hasit požáry. Jde o existenci celého oboru: starší demotivovaní praktičky a praktikové odcházejí do důchodu, mladí odmítají do procesu, který dopadá na projektanty a další stavební profese, vstupovat.
UŽ TOHO BYLO DOST
ČKAIT bude v rámci otevřeného mediálního prostředí vystupovat proti všem podobným aktivitám. Budeme neoblomně trvat na revizi všech stávajících přechodných ustanovení nového stavebního zákona a také na novelizaci vyhlášky o dokumentaci staveb. A nadále se budeme účastnit procesu dotažení digitalizace stavebního řízení.
Nestačí jen doufat. Poslední roky – a například i výsledky Ceny Inženýrské komory 2023 – dokládají, proč jsou kvalitní stavby připravované a řízené skutečnými odborníky. Soudím, že stejně tomu má být i v případě celého stavebnictví.
Ing. Robert Špalek,
předseda ČKAIT
