Digitalizace stavebního řízení je i nadále výraznou překážkou pro rozvoj měst a obcí. Podle aktuálního průzkumu CEEC Research, do kterého se v červnu zapojilo 961 respondentů z řad samospráv, považuje 65 % zástupců měst, obcí a krajů současný stav digitalizace za problematický. Pouze pětina respondentů negativní dopady nepociťuje. Z průzkumu rovněž vyplývá, že digitalizace stavebního řízení v praxi stále nefunguje podle očekávání. Na škále od 0 (zcela nefunkční) do 10 (plně funkční) udělili zástupci měst systému průměrnou známku 3,40.
Po loňském nepovedeném spuštění digitálního stavebního řízení (DSŘ) bylo do systému zapracováno takzvané „bypassové“ řešení – provizorní propojení nových a starých procesů. Ani tento přístup však problémy nevyřešil, jak potvrdili respondenti v elektronickém dotazníku. „Průměrná známka 3,40 z deseti jasně ukazuje, že funkčnost systému je vnímaná jako nedostatečná. Většina samospráv hodnotí DSŘ spíše negativně, což ukazuje na potřebu zásadnějšího zlepšení,“ prohlásil Michal Vacek, ředitel CEEC Research, který výsledky prezentoval na Ministerstvu pro místní rozvoj. „Ministerstvo připomínky trpělivě vyslechne a snaží se je řešit,“ dodal Vacek.
Téma digitalizace je podle něj pravidelně diskutováno s ministrem Petrem Kulhánkem v rámci kulatých stolů, které CEEC Research organizuje společně se zástupci stavebních firem, developerů či výrobců stavebního materiálu.„Při přípravě nového řešení digitalizace stavebního řízení mají jasně přednost potřeby a požadavky jeho koncových uživatelů – jen tak můžeme zajistit, že se nebude opakovat situace z července minulého roku. Proto jsme na ministerstvu zřídili širokou pracovní skupinu, kde mají své zastoupení velké i malé stavební úřady, obce a komory architektů nebo projektantů. Spolupracovat s nimi budeme během celého procesu od vytvoření zadávací dokumentace přes vývoj informačních systémů, jejich testování až po školení uživatelů,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek.
Podle 43 % respondentů způsobuje aktuální podoba DSŘ mírná zdržení a komplikace. Podle 22 % zástupců měst a obcí zpožďuje zásadně klíčové projekty a brzdí rozvoj území. 10 % respondentů nezaznamenává výrazné problémy a 11 %zvládlo technické problémy obejít. Pozitivem je vnímáno zřízení hybridního režimu, který kombinuje papírové a digitální formy řízení. Třetina respondentů (32 %) ho považuje za přínosný a nezbytný. Naopak podle 28 % zástupců veřejné sféry jde jen o dočasné řešení, které by měl plně nahradit digitální systémem.
„Výsledky průzkumu jasně ukazují, že se náběh nového stavebního zákona a související digitalizace velmi nepovedly. A to poškozuje ekonomiku, brzdí rozvoj země a jen dále prohlubuje bytovou krizi. Tratí na tom úplně všichni – stát přichází o desítky miliard na daních, firmám to zásadně komplikuje jejich byznys a lidem to podstatně prodražuje bydlení,“ prohlásil Dušan Kunovský, předseda představenstva Central Group.
Za nejpotřebnější formu podpory považují úředníci především srozumitelnou metodiku krok za krokem (61 %), následovanou praktickým školením (44 %). Častěji se objevuje i požadavek na možnost testování systému nanečisto nebo posílení personálních kapacit. „Z průzkumu také vyplynulo, že potíže nejsou omezeny jen na vybrané fáze stavebního řízení, ale zasahují na celý proces. Všechna řízení jsou ovlivněna stejně,“ dodal Michal Vacek, ředitel CEEC Research.
„Pokud je digitalizace stavebního řízení takto negativně hodnocena na úrovni samospráv, které byly v posledním roce zapojeny do procesu nápravy více než my, umíte si představit, s jakými problémy se potýkají autorizované osoby,“ prohlásil Robert Špalek, předseda ČKAIT. „Zaregistrovali jsme pozitivní odezvu na tzv. bypass na straně stavebních úřadů ve vybraných obcích. To je sice skvělé, ale netýká se to stavebníků. Bypass totiž není nic jiného než to, že se stavební úřady mohou vrátit do původních systémů a v nich vyřizovat žádosti o stavební povolení, kolaudaci a další. Takže pokud je úspěchem bypassu, že se stavební úřady napojily na staré informační systémy, nelze to označit jinak než za kuriozitu a smutné vysvědčení celého procesu digitalizace.“
-jik-
