Budova výtvarných ateliérů Pedagogické fakulty v Brně svou čistou formou přinesla do místa svěží vítr, působí spíše jako galerie moderního umění než jako škola. Její čistou ortogonální hmotu autoři zvýraznili hladkou bílou broušenou omítkou a velkoplošným bezrámovým zasklením.
Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity se dlouhodobě potýkala s nedostatkem kvalitních učeben pro obor výtvarné výchovy. Projekt nové přístavby ateliérů autoři připravili tak, aby ateliéry poskytovaly inspirativní prostředí pro budoucí učitele výtvarných disciplín. Jsou tu dílny, kde je možné provádět řezání, vrtání i svařování, ateliér malby a ateliér multimédií, který má vysoký strop a může být zatemněn. White/black box má navíc proměnlivé podsvícení, takže se využívá pro různé typy projektů. Všechny místnosti jsou dobře osvětleny a vymalovány bílou barvou, což jim dodává svěží a prostorný vzhled, podporující kreativitu a soustředění.
„Pro výplně otvorů jsme použili bezrámové zasklení do kompozitních profilů, doplněné o hliníkové větrací klapky. Tento systém umožnil kompletní zomítání okenních rámů, a navíc oproti standartním okenním profilům vyřešil jejich horizontální napojení. Sklo tak prakticky lícuje s fasádou, což podtrhuje minimalistickou koncepci celé přístavby,“ uvádí architekt Palaščák a dodává: „Přesvědčit dodavatele osadit okna tímto nestandardním způsobem nebylo jednoduché, ale jiné, méně náročné řešení, jsme nenašli. Dodavatel odvedl dobrou práci, bez jejich systému by stavba ztratila hodně ze svého architektonického výrazu.“
PRÁCE S DENNÍM SVĚTLEM
„Na místě stavby se původně nacházely tři objekty z různých období: pavilon střelnice katedry branné výchovy, trafostanice a výtah pro historickou budovu. Při návrhu jsme tedy museli zohlednit řadu limitujících faktorů – například během stavby bylo třeba zachovat provoz rozvodné stanice. Proto jsme se rozhodli pro kompaktní monolitickou železobetonovou konstrukci. Umožnila překlenout trafostanici, zároveň minimalizovala vliv na statiku štítové stěny historického objektu a na tubus výtahu. Dalším důležitým faktorem bylo zachování hygienických standardů okolních staveb – stavba byla navržena na základě studie denního osvětlení a vlivu na proslunění bytů v sousední budově. Kromě toho jsme ale také museli zajistit dostatek denního světla pro hluboké dispozice novostavby, ateliéry nemohly mít boční okna. Horizontální posun podlaží umožnil vytvoření střešních světlíků,“ uvádí architekt Michal Palaščák a dodává: „Budova má hladkou bílou broušenou omítku a velkoplošné bezrámové zasklení; snad jen tyto dva prvky se vymykají běžné stavební produkci. Zbylou část stavby jsme vzhledem k rozpočtovým omezením realizovali s důrazem na utilitární přístup. Vnitřní betonové plochy sjednocuje bílá výmalba a epoxidový nátěr. Veškerá infrastruktura byla napojena na stávající rozvody, čímž se optimalizovaly náklady a zajistila se integrace s okolními systémy.“
KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ
Objekt má monolitickou železobetonovou konstrukci, v interiérech se uplatnily pohledové betony. Od stávající stavby je oddilatován včetně nosných trámů uložených do zdiva přes kluzné systémové podložky.
Stavba má hlubinné založení na mikropilotách, svislé nosné konstrukce tvoří stěny a sloupy – nosné stěny mají tloušťku 250 mm. Stropní deska nad 1. NP je stejně jako ostatní železobetonová monolitická, v části je tu také strop z ocelových nosníků, které se ukládaly do kapes stávajícího zdiva. Do nosníků pak byl připevněn trapézový plech s nadbetonávkou. Plochá střecha byla navržena jako extenzivní zelená, z části je tu také betonová dlažba.
Foto: Studio Flusser
