První místo v soutěži na výukové centrum Třetí lékařské fakulty Karlovy univerzity v Praze získal návrh z ateliéru Ehl Koumar architekti, nyní se autoři připravují na zhotovení projektové dokumentace. Budovu navrhují tak, aby měla co nejmenší negativní dopad na životní prostředí. Při samotné stavbě předpokládají, že do podkladních betonů využijí recyklovaný beton, jako další téma se nabízí opětovné využití některých prvků z odstraňované budovy.
Novostavba má formu proskleného pavilonu, který bude obklopený vzrostlou zelení v areálu Vinohradské nemocnice. Objekt o rozměrech 36,7 x 36,7 m předstupuje před čelní fasádu stávající budovy, vytvoří tak nástupní prostor orientovaný k hlavnímu vchodu školy.
„Hlubokou dispozici prosvětluje atrium s otevřenými galeriemi. Členěna je čtyřmi uzavřenými bloky komunikačních a sanitárních jader, které vymezují volnou plochu učeben a zázemí pedagogů. Tyto prostory budou dobře prosvětlené díky prosklené fasádě a proskleným stěnám do atria. Učebny mají možnost zatemnění pomocí elektricky ovládaných textilních závěsů. V horním ustoupeném podlaží bude knihovna s pobytovou střešní zahradou a solární střechou. Prosklené fasády výukového pavilonu stíní systém předsazených rolet, které během dne reagují na změnu intenzity přímého slunečního záření,“ uvádí architekt Tomáš Koumar.
DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ
Přízemí budovy je koncipováno jako velkorysý společenský prostor, který nabízí svou plochu pro různá využití. Široce prosklenou fasádou se otevírá k jihu a rozšiřuje se tak o parter ulice. „Abychom plochu vstupní haly o nejvíce uvolnili, umístili jsme hmotu velké posluchárny do 2. NP. Její stupňovitá podlaha se zvedá k jižní fasádě a otevírá tak pohledy do korun stromů před školou. Součástí haly je recepce, pult se zázemím pro občerstvení, široké pobytové schodiště s blokem skladu, šaten a toalet. Za recepcí je umístěn blok výtahů a schodiště. V jihozápadním rohu budovy z ulice Ruská je vjezd s rampou do podzemního parkoviště. Abychom posílili transparentnost přízemí, ponechali jsme vjezd v této části prosklený s pohledem do zeleně,“ dodává Lukáš Ehl.
V severní části dispozice autoři umístili samostatný blok simulačního centra. Jeho provoz pokračuje na úrovni 1. PP, kde speciální výukové podmínky nevyžadují přímé osvětlení. Podstatnou část 1. PP zaujímá plocha parkovacího stání a manipulační plocha zásobovacího dvora s navazujícím odpadovým hospodářstvím, skladem PTO a místností archivu. Zásobování budovy zajišťuje výtah s venkovním provedením, který ústí do prostoru mezi školami. Režim zásobování bude upraven tak, aby nerušil pobytový charakter venkovního prostoru.
Ve 2. NP bude přednáškový sál pro 250 žáků. V horní úrovni je vybaven kabinou režie a místem pro překladatele. Před sálem je prostor atria rozšířen, volně navazuje na blok studijního oddělení a místnost studentského klubu.
3. NP je věnováno učebnám s kapacitou 60 a 30 studentů. Jsou široce prosklené a mají nízký parapet, aby se do hluboké dispozice dostalo co nejvíce denního světla. Tepelnou a akustickou pohodu zajišťuje technologie umístěná do rozebíratelného podhledu. Učebny mají možnost přistínění pomocí závěsů. Na úrovni 3. NP také vedou boční vstupy do velkého přednáškového sálu.
Ve 4. NP je na střeše přednáškového sálu umístěna posluchárna pro 120 studentů, která umožnuje volnější využití; lze ji rozdělit na dvě menší posluchárny po 60 studentech. Volný prostor atria je od této úrovně rozšířen, aby shora přivedl více světla.
V 5. NP je podél severní i jižní fasády šest poslucháren pro 60 studentů.
Ustoupené 6. NP slouží pro provoz knihovny. Volný výběr knih je orientován na severní stranu, zatímco jižní strana umožnuje flexibilní využití pro potřeby studoven a pracovních míst. Zázemí personálu je mezi bloky jader při západní fasádě. Pobytový prostor knihovny je rozšířen do střešních teras s vegetací, do prostoru knihovny přináší zklidnění a osvěžení. Stínění terasy zajišťuje hluboko vysazená pergola, která zároveň slouží jako nosič fotovoltaických panelů.
Nad úrovní střechy vystupuje konstrukce zastřešení atria, do které je navrženo zařízení na odvod tepla a kouře. Kromě fotovoltaiky budou na střeše umístěny suché chladiče a dieselagregát. Pro zlepšení klimatu je střecha navržena jako extenzivní zelená s trsnatými odrůdami kostřavy.
S DŮRAZEM NA EKOLOGII
Budova bude navržena s udržitelnou energetikou směřující k uhlíkové neutralitě – její technologický koncept je založen na využití tepelných čerpadel typu země/voda, větrat se bude s maximální mírou rekuperace.
Autoři projektu využijí tyto principy nízkoenergetické výstavby:
– Kompaktní geometrie,
– Výhodná orientace oken, vhodný poměr prosklení objektu,
– Eliminace přehřívání, pasivní prvky chlazení (stínění),
– Využití chladicího efektu zelených střech a zeleně v okolí,
– Kvalitní tepelně technické parametry obálky budovy, Uem ≤ 0,35 W.m-2K-1,
– Optimalizace tepelných mostů a vazeb,
– Průvzdušnost obálky budovy při tlakovém rozdílu 50 Pa n50 ≤ 0,6.h-1
– Řízené větrání s rekuperací tepla i vlhkosti,
– Inteligentní LED osvětlení s nízkým měrným výkonem,
– Efektivní zdroje využívající obnovitelné energie a jejich spolupráce,
– Maximální vlastní výroba energie, zejména ve formě fotovoltaických panelů,
– Efektivní nakládání s pitnou a dešťovou vodou. Vzhledem ke špatným vsakovacím podmínkám se bude dešťová voda akumulovat v retenční nádrži o objemu 50 m3 s regulovaným odtokem 0,5 l/s.
BOX
Autoři: Lukáš Ehl, Miroslav Pazdera, Tomáš Koumar; spolupráce Tereza Kostohryzová, Václav Pivoňka – dopravní řešení, Mikoláš Vavřín – krajinářské úpravy, Martin Král – vizualizace
Projekt: DELTAPLAN spol. s r.o.; hlavní inženýr projektu Miloš Keltner
Stavebně konstrukční část: NĚMEC POLÁK, spol. s r.o.
Vzduchotechnika, vytápění, chlazení, PENB: TechOrg s.r.o.
-vis-
