Historický areál městských vodojemů v Brně má charakter parku. Při jejich rekonstrukci se autoři rozhodli, že zásahy do historických konstrukcí budou co nejmenší. Vodojemy jsou nyní veřejnosti přístupné, v průběhu jara a léta 2022 proběhla první etapa obnovy, druhá byla dokončena počátkem tohoto roku.
Na úpatí Žlutého kopce se nacházejí tři krásné historické vodojemy. První z nich postavil v roce 1874 Thomas Docwry, anglický podnikatel ve vodárenství, plynárenství a stavbě železnic. Zvítězil v mezinárodní soutěži a vytvořil pak vodárenský areál po vzoru britského systému – voda byla čištěna ve třech biologických filtrech a čerpána do dvou tlakových pásem. Vyšší z nich se nacházelo na Špilberku a mělo dvě menší nádrže, nižší tlakové pásmo zasadili stavitelé do východního svahu Žlutého kopce. Další dva vodojemy byly dokončeny v letech 1894 a 1917. Celý areál byl v provozu do března 1997, od roku 2019 je kulturní památkou.
Hlavní vstupy do vodojemů 01 a 03 jsou skryty v nově podsklepeném domku hlídače, schodiště do vodojemu 02 bylo zapuštěno pod terén, stejně jako úniková schodiště.
Park není oplocen, je volně přístupný a od ulice Tvrdého ho odděluje jen živý plot nad původní zídkou z umělého kamene. Na parkovišti jsou nyní zatravňovací tvárnice, hlavní přístupová komunikace má povrch z cihelné dlažby, ostatní cesty jsou mlatové. Obslužné chodníky byly navrženy z betonových velkoformátových dlaždic. V těžišti areálu je cestní síť rozšířena o dlážděnou a odpočinkovou plochu.
Původní domek hlídače nyní slouží jako hlavní vstup do vodojemů 01 a 03, je tu i pokladna. Vzhledem ke svému špatnému statickému stavu byl rozebrán, po podsklepení a betonáži horní stavby se provedly repliky historických fasád podle dochovaných konstrukcí a prvků (krov, truhlářské výplně otvorů, cihelná římsa) a historické fotografie z koce 19. století. U domku je přístavba sociálního a technického zázemí, opláštěná vlnitým cortenovým plechem.
STAVEBNÍ VÝVOJ
Nejstarší vodojem o výšce zhruba šest metrů má cihlové konstrukce a čtvercový půdorys o rozměrech 45 x 45 m. Jeho prostor je členěn do devíti dlouhých lodí, na severní straně propojených odtokovým žlabem. Lodě jsou zaklenuty poměrně plochými valenými klenbami nesenými rovnoběžnými stěnami, které jsou prolomené šesti půlkruhově zaklenutými arkádami. Vodojem má masivní žebrované zdi, na každé z nich je šest oken. Dna lodí jsou projmuta do tvaru žlabů.
Druhý vodojem o výšce osm metrů má obdélný půdorys o rozměrech 45 x 70 m. Jeho dno je betonové, z něj vychází množství pilířů. Půlkruhově zaklenuté arkády prostor člení do sledu lodí zaklenutých valenými klenbami.
Třetí vodojem má dvě nádrže s betonovými konstrukcemi, spojené jsou velkou armaturní komorou. Severní nádrž má půdorys o rozměrech 35 x 30 m, jižní 45 x 30 m. Výška obou nádrží je pět metrů.
TVAROVÉ, MATERIÁLOVÉ A BAREVNÉ ŘEŠENÍ
Vodojemy byly vyčištěny a zakonzervovány, armaturní komory (vodojem 01 a 03) a šoupátkový domek (vodojem 02) jsou obnoveny. Rozvody elektroinstalací a nasvícení vodojemů se realizovalo skrytě či s minimálními zásahy do historických konstrukcí. Každý z vodojemů je nasvícen jinak – vodojem 01 shora LED pásky za římsami lodí; vodojem 02 zdola (rozvody elektro jsou skryty v zabetonovaných drážkách v podlaze); v jižní komoře vodojemu 03 přiznaně stožáry (elektroinstalace skrytá v odvodňovacích kanálech) a v severní komoře vodojemu 03 skrytě zdola, reflektory jsou umístěné za sloupy. Světla jsou řízena přes softwarové rozhraní a umožňují nastavení různé intenzity svícení, náběhů světelnosti nebo výběru libovolných skupin světel.
ZPŘÍSTUPNĚNÍ VODOJEMŮ
Podstatou řešení byla minimalizace prostorových zásahů, malé byly i zásahy do historických konstrukcí: „U nejstaršího vodojemu jsme narušené cihly nahradili novými, na část dna, které přiléhá ke vstupu, byla položena plošina z pororoštu tak, aby část vyhlídkové trasy byla bezbariérová. Naproti vstupu je vřetenové únikové schodiště se stupni z pororoštu. Vodojem je napojen na podzemní část domku hlídače tunelem, musel se tedy probourat nový otvor v obvodové stěně. Armaturní domek jsme obnovili, jsou tu nové vstupní dveře z černého plechu s průhledem,“ uvádí architekt David Prudík.
Sanovány byly i konstrukce druhého vodojemu, nové betonové schodiště u hlavního vstupu je zapuštěné do terénu. Ústí do vstupní komory, odkud vede ocelové schodiště opláštěné černým plechem. Vřetenové únikové schodiště bylo realizováno podobně jako u vodojemu 01. Interiérová část mezi dnem vodojemu a terénem je z pozinkované oceli, opláštěna byla černým plechem.
Vodojem 03: sanovány byly obě komory, které jsou nyní propojeny novým otvorem v dělicí betonové stěně. Hlavní vstup vede podzemní chodbou z domku hlídače, únikové schodiště vede skrz stávající okenní otvor na podestě armaturní komory.
„Domek hlídače byl postaven nově. Jeho spodní stavbu jsme založili jako bílou vanu, protože je propojena s vodojemy. Chodby mají konstrukce z pohledového voděodolného železobetonu, nosná konstrukce horní stavby je železobetonová. Na monolitické konstrukce byla osazena hambálková soustava původního krovu, který se otevírá do interiéru. Sedlová střecha má krytinu z vláknocementových šablon, původní okna byla repasována a znovu osazena. Při severní fasádě je tříramenné betonové schodiště a výtah s prosklenou šachtou,“ dodává architekt Prudík.
