Kampus školy VIA v Berouně stojí na pozemku bývalého brownfieldu, do roku 2002 tu byly v provozu přádelny a tkalcovny Tiba. Škola má centrální dvůr, který obklopují budovy ve tvaru písmene U. Dvůr vytvořil zelené atrium, vybaven je mobiliářem, herními a cvičebními prvky, dále také skleníkem a vyvýšenými záhony. Jedna ze střech je intenzivní zelená se stromy a keři, další tři byly řešeny jako extenzivní zelené střechy.
Rozsáhlý areál bývalé přádelny a tkalcovny Tiba byl vystavěn nedaleko historického centra města na přelomu 19. a 20. století. Po ukončení provozu budovy chátraly nebo se postupně demolovaly. Kampus byl umístěn v těžišti pozemku, hlavní vstup je orientovaný do zelené osy. Autoři pracovali s terénní modulací tak, že třípodlažní stavba působí nižší.
Děti do školy vchází hlavní halou s šatnami do tříd prvního stupně, případně po centrálním schodišti do tříd druhého stupně umístěného v druhém podlaží jižního křídla. Pod zastřešenou tribunou ve třetím podlaží se nachází venkovní učebna, technologický dvůr a vstup na střechu. V severním křídle jsou prostory mateřské školky, multifunkční sál a jídelna.
Interiér celé budovy zdůrazňuje její reprezentativní charakter, který se odráží ve zvolených materiálech, zejména ve dřevě a teracové dlažbě. Pozornost autoři věnovali životu v chodbách – nabízejí velkorysé prostory s různými typy sezení a průhledy do učeben. Chodby slouží dětem k setkávání, hrám, samostudiu a rovněž poskytují příležitosti pro alternativní výuku nebo mimoškolní aktivity. Hlavní učebny a laboratoře jsou flexibilní místnosti s různými typy uspořádání sezení.
ZALOŽENÍ STAVBY
Pod celou budovou jsou základové piloty, nad nimi se pak budovaly železobetonové základové patky nebo pasy, které tvoří stabilizační prvky pro základovou desku nebo pro stěny a sloupy. Podsklepená část školy je založena na desce z vodostavebního betonu, která je součásti bílé základové vany tvořící zároveň obvodovou konstrukci 1. PP. Bílá vana byla doplněna o pojistnou bitumenovou hydroizolaci. Před betonáží základových desek se realizovaly podkladní betony s hydroizolačním souvrstvím a s ochrannou betonovou mazaninou. V místě lokálních pilot byly podkladní betony doplněny o ocelové sítě Kari, aby se omezilo napětí působící na hydroizolaci.
Přízemní části budovy jsou založeny na pasech osazených na pilotách a na podkladní železobetonové desce s hydroizolačním souvrstvím. Multifunkční sál je založen na železobetonové desce, doplněné o hydroizolaci z bitumenových pásů.
Mateřská škola a jídelna s gastroprovozem jsou založeny v kombinaci základových
patek a pasů, následně se betonovaly podkladní železobetonové desky (opět opatřené hydroizolačním souvrstvím).
Základy výtahových šachet tvoří vany z vodostavebního betonu doplněné o pojistnou bitumenovou hydroizolaci.
KONSTRUKCE A FASÁDY
Nosné konstrukce tvoří zděný stěnový systém v kombinaci se železobetonovými sloupy a stěnami. Nadzemní obvodové konstrukce jsou vyzdívané z tvárnic tl. 250 mm. Podzemní obvodové stěny jsou převážně železobetonové z vodostavebního betonu.
Multifunkční sál má železobetonové konstrukce, jeho podzemní část tvoří bílá vana, trakt mateřské školky byl stejně jako základní škola navržen v kombinaci železobetonových podzemních konstrukcí a zděné technologie.
Stropy a střechy tvoří železobetonové monolitické desky v kombinaci s monolitickými železobetonovými stropními trámy a obvodovými nadokenními nadpražími. Masivnější stropní deska o tloušťce 360 mm je nad jídelnou, kde střechu tvoří intenzivní zeleň s vyšším zahradním substrátem.
Autoři kampusu kombinovali dva typy fasád: kontaktní zateplovací systém s omítkou a provětrávanou fasádu s předsazenými hliníkovými perforovanými panely.
Obvodové zdi bez předsazené hliníkové fasády byly opatřeny systémovým fasádním zateplovacím systémem z minerální izolace o tl. 200 mm. Zdi s předsazenou hliníkovou
fasádou byly realizovány jako provětrávaná fasáda s deskami z minerální izolace tl. 200 mm. Zateplení pak bylo celoplošně přetaženo difuzní fólií v odstínu fasádních plechů.
Po obvodě jednotlivých objektů se na rozhraní pod terénem a nad terénem využily soklové desky z expandovaného pěnového polystyrenu tl.180 mm.
PLOCHÉ STŘECHY
Střechy kampusu mají několik úrovní: u základní školy a mateřské školky byly navrženy s extenzivní zelení, vesměs s rozchodníkovým kobercem. Střechy multifunkčního sálu a technologického prostoru byly určeny pro osazení technologických zařízení s finální hydroizolační úpravou s pochozí fólií PVC-P. Obě střechy mají buď vyšší obvodové stěny nebo atiku, mimo jiné i kvůli tomu, aby se zamezilo šíření hluku do okolí.
Střecha jídelny slouží jako uzavřená zahrada pro děti z mateřské školky, byla navržena s intenzivní zelení včetně nízkorostoucích stromků. Z tohoto důvodu je ve skladbě střechy vyšší vrstva vegetačního substrátu o tl. 300–500 mm.
Na úrovni 3. NP základní školy se nacházejí prostory pro žáky, dále je tu také technologický prostor zařízení chlazení a dieselagregátu. Tato střešní konstrukce byla řešena jako pochozí.
Střešní tepelnou izolaci tvoří kombinace XPS a EPS tl. 220 mm společně se spádovými klíny.
TZB
Hlavním zdrojem tepla je výměníková stanice napojená na městský CZT. Hlavním zdrojem chladu jsou dva kompaktní chladicí stroje umístěné na střeše objektu. Chladící stroje jsou reverzibilní, využívají se tedy i pro vytápění.
Celý objekt je vybaven vzduchotechnickými jednotkami s rekuperací tepla z odvodního vzduchu. Pro větrání tříd byl navržen decentrální systém větrání pomocí lokálních rekuperačních jednotek. Pro vybrané prostory jsou určeny samostatné vzduchotechnické jednotky (sál, gastro, jídelna atd.), případně samostatné odtahové ventilátory zajišťující podtlakové větrání. Pro větrání společných prostor (haly, šatny, hygienická zázemí) byla navržena centrální vzduchotechnická jednotka.
-red-
