Renovace budov zůstávají významnou součástí energetické politiky Česka i Slovenska. Vyplynulo to ze setkání zástupců českého a slovenského envirofondu, tedy Státního fondu životního prostředí ČR a Slovenské agentury životního prostředí, se zástupci oborových asociací.
Zástupci obou envirofondů se shodli, že jejich programy v uplynulých letech motivovaly k revitalizaci budov a snížení spotřeby energií. Česká Nová zelená úsporám podpořila během šestnácti let existence kolem 600 tisíc domácností. Slovenská obdoba Obnov dom v první etapě cílila na 25 tisíc komplexních renovací rodinných domů a zvláštní podporu více než čtyř tisíc nízkopříjmových domácností. Oba programy ukázaly, že veřejná podpora dokáže rozhýbat trh i urychlit modernizaci zastaralého bytového fondu.
Program Nová zelená úsporám (NZÚ) nyní prochází obdobím změn. „Jsem ráda, že renovace budov zůstávají společným zájmem obou envirofondů, obzvlášť v době, kdy je český program dočasně pozastaven a jedná se o jeho další podobě. Pokud by stát omezil plošné dotace, je podle nás vhodné uvažovat o větším zapojení zvýhodněných úvěrů či daňových nástrojů pro soukromé vlastníky. Vyšší míra přímé podpory by přitom měla zůstat zejména pro veřejné budovy,“ říká architektka Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace.
INVESTICE DO ŠKOL, NEMOCNIC A ÚŘADŮ DÁVAJÍ SMYSL
V diskusi zaznělo, že případné omezení plošných dotací nemusí znamenat ústup od podpory jako takové. Jedním z témat byla také větší orientace na modernizaci veřejných budov. Český i slovenský veřejný sektor vlastní desítky tisíc objektů – školy, nemocnice, úřady či kulturní instituce – z nichž značná část je energeticky i technicky zastaralá.
Příkladem je aktuální projekt energetických úspor v Národním divadle. Modernizace v hodnotě přibližně 250 milionů korun zajišťuje společnost ENETIQA Solutions, která je členem Asociace poskytovatelů energetických služeb formou EPC (Energy Performance Contracting), tedy s garancí konkrétních a předem spočítaných úspor energie.
„Projekt je podpořen z Národního plánu obnovy a obsahuje instalaci jednotek tepelných čerpadel využívajících vodu z Vltavy, kogeneračních jednotek s akumulačními nádržemi, modernizaci plynové kotelny a další opatření,“ vysvětluje Martin Hvozda, jednatel ENETIQA Solutions a místopředseda Asociace poskytovatelů energetických služeb, která projekt realizuje.
Podle Miroslava Marady, předsedy Asociace poskytovatelů energetických služeb, by bez dotační podpory řada podobných projektů vůbec nevznikla: „Obzvláště důležitá je tato podpora pro organizační složky státu, jako jsou ministerstva a úřady, a státní příspěvkové organizace. Změna podmínek financování by neměla být náhlá a nečekaná, ale pozvolná a koordinovaná.“
PODPORA PODLE SKUTEČNÉHO EFEKTU
Z hlediska energetické politiky je podle odborníků smysluplné zaměřit podporu na opatření s nejvyšším dopadem na snížení spotřeby. Typicky jde o komplexní zateplení obálky budovy, výměnu neefektivních zdrojů tepla či systémová opatření, která dlouhodobě snižují potřebu energie.
„Plošné dotace byly vhodným nástrojem v době energetické krize a extrémních cen. V období stabilizace energetického trhu může být efektivnější kombinace cílených dotací – například pro veřejné budovy či nízkopříjmové domácnosti – a zvýhodněného financování pro ostatní vlastníky,“ uzavírá Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace.
Zástupci oboru se zároveň shodují, že jakékoli změny v programu musí být předvídatelné a koordinované. Energetická transformace budov je dlouhodobý proces a stabilní prostředí je klíčové pro investory i realizátory.
-jik-
