Liberecký kraj je druhý nejméně lidnatý kraj s druhou nejmenší rozlohou. Obyvatelstvo je čtvrté nejmladší. Hustota zalidnění je nad průměrem republiky. Počet obyvatel se v roce 2023 navýšil zásluhou kladného salda zahraniční migrace. Počet hostů v ubytovacích zařízeních překročil milionovou hranici. Meziročně se zvýšily tržby v průmyslu i objem stavebních prací. Nepatrně se snížil podíl nezaměstnaných, nabídka pracovních míst se snížila o pětinu. Reálné snížení zaznamenala průměrná mzda.
Liberecký kraj má stále převážně průmyslový charakter. V průběhu dvaceti let tradiční textilní průmysl ztratil své dominantní postavení, hospodářská recese z konce roku 2008 oslabila průmysl skla a bižuterie, který se zase jistě dostává nahoru. Převažující zpracovatelský průmysl je zaměřen na výrobu automobilů a výrobu pryžových a plastových výrobků. V zemědělství, které je pouze doplňkovým odvětvím, jsou hlavními plodinami obiloviny a pícniny v návaznosti na chov skotu. Nezanedbatelnou součástí ekonomiky Libereckého kraje je cestovní ruch. Hrubý domácí produkt na obyvatele v Libereckém kraji vykazoval 72,1 % průměrné úrovně hrubého domácího produktu na obyvatele České republiky, na celkovém HDP České republiky se kraj podílel 3,0 %. Liberecký kraj tvoří pouze 4,0 % území celé České republiky. S výjimkou hlavního města Prahy je kraj se svými 3163 km2 nejmenším v republice.
STAVEBNÍ POVOLENÍ
Počet stavebních povolení vydaných stavebními úřady v Libereckém kraji v roce 2024 meziročně poklesl o 14,0 %, orientační hodnota zaznamenala propad o 37,0 %. V průběhu roku 2024 bylo stavebními úřadu v Libereckém kraji vydáno celkem 3029 stavebních povolení, tj. ve srovnání s rokem 2023 o 492 povolení a 14,0 % méně. Dosažený výsledek byl ovlivněn negativním vývojem ve všech čtvrtletích sledovaného roku. O 173 povolení a jednu pětinu poklesl meziročně počet povolení ve 3. čtvrtletí. Druhý nejvyšší úbytek byl zaznamenán ve 4. čtvrtletí, a to -166 povolení, -18,0 %. V 1. čtvrtletí sledovaného roku se počet povolení snížil o 77 povolení a 9,2 %, ve 2. čtvrtletí o 76 povolení a 8,5 %. Nejvíce stavební povolení bylo vydáno ve 2. čtvrtletí, 819 vydaných povolení představovalo 27,0 % krajského ročního úhrnu.
Více než polovina stavebních povolení v Libereckém kraji byla vystavena na výstavbu budov (1662 povolení, tj. 54,9 %), přičemž zájem o tento druh výstavby meziročně poklesl o 8,3 %. V rámci budov připadlo na bytové budovy 910 povolení (54,8 % z počtu povolení na budovy a meziročně méně o 9,5 %) a 45,1 % těchto staveb bude realizováno novou výstavbou, 54,9 % změnou již dokončených staveb. Na nebytové stavby bylo vydáno 752 povolení (45,2 % z celkového počtu povolení na budovy a meziročně -6,9 %). V jejich případě je také preferována změna dokončených staveb (54,1 %). Na inženýrské stavby v kraji připadlo 1367 stavebních povolení (45,1 % všech vydaných povolení), jejich počet se meziročně snížil o 20,0 %.
Také v úhrnu za Českou republiku se počet vydaných stavebních povolení snížil (-5 345 povolení, -6,9 %) a k Libereckému kraji se připojilo dalších 11 krajů. Absolutně i relativně nejvyšší pokles byl vykázán v Moravskoslezském kraji (-1 342 povolení, tj. -16,8 %), nejnižší v Karlovarském kraji (-60 povolení, -3,0 %). Pouze dva kraje zaznamenaly meziroční nárůst tohoto ukazatele, a to Kraj Vysočina (+151 povolení, +3,3 %) a Středočeský kraj (+21 povolení, +0,1 %). Nejvyšší investiční aktivita byla vykázána ve Středočeském kraji (14 032 povolení, tj. 19,5 % republikového úhrnu). Nejméně povolení bylo vydáno v Karlovarském kraji – 1 928 povolení představovalo 2,7% podíl. Podíl Libereckého kraje činil 4,2 % a patřila mu tak ještě po hlavním městě Praze (3,8% podíl) 3. nejnižší pozice. Ve 13 krajích převažovala povolení vydaná na výstavbu budov, podíl se pohyboval mezi 52,0 % v Karlovarském kraji a 82,9 % v hlavním městě Praze. Jen v Plzeňském kraji ve struktuře povolení z 51,4 % převládala povolení na výstavbu inženýrských staveb.
Orientační hodnota vydaných stavebních povolení v Libereckém kraji v roce 2024 dosáhla 13 134 mil. Kč a meziročně se snížila o 7709 mil. Kč (-37,0 %). Více než 10 mil. bude proinvestováno na budovách (77,0 %), jejich objem se ve srovnání s rokem 2023 snížil o 7659 mil. Kč (-43,1 %). Na inženýrské stavby bude vynaloženo 3 019 mil. Kč, uvedená částka poklesla pouze o 50 mil. Kč (1,6 %).
Orientační hodnota za celou Českou republiku zaznamenala pokles o 21 960 mil. Kč (-3,6 %) na 579 706 mil. Kč. Mezi kraji byla situace rozdílná – v 7 krajích částky vzrostla, v dalších 6 krajích poklesla (včetně Libereckého kraje). Nejvyšší absolutní pokles vykázal Jihomoravský kraj (-12 568 mil. Kč, tj. -16,7 %), nejvyšší relativní pak náš kraj. Na druhé straně nejvyšší absolutní a relativní přírůstek zaznamenalo hlavní město Praha (14 880 mil, tj. +30,4 %).
Na 1 stavební povolení vydané v Libereckém kraji připadla částka 4336 tis. Kč, která se o 3709 tis. Kč pohybovala pod průměrem za Českou republiku (8046 tis. Kč) a představovala mezi kraji 2. nejnižší hodnotu. Ta nejnižší byla vykázána v Pardubickém kraji (4257 tis. Kč), nejvyšší v hlavním městě Praze (23 544 tis. Kč).
PROJEKTY ROKU
Některé začaly už vloni, další začnou. Připomeňte si, co Liberec v tomto roce čeká. Řada velkých stavebních projektů bude letošní rok probíhat na území Liberce.
Druhým rokem pokračuje oprava přehrady Harcov, která má skončit v pololetí roku 2025. U konce je odbahňování nádrže, ze které se vyvezlo 51.000 metrů krychlových bahna, pokračují i opravy pravobřežní zdi a rekonstrukcí prochází také hráz. Hotová je hrubá stavba vstupního domečku do nové štoly, montážní šachta a pod silnicí Blahoslavova pokračuje budování štoly. Projekt zahrnuje i vybudování nové promenádní cesty a nové pláže. Obnova vodního díla přijde takřka na 400 milionů korun a hlavním investorem je Povodí Labe, revitalizace okolí přehrady je v režii města Liberec. Cílem obnovy je zajištění větší bezpečnosti vodního díla za povodní a zároveň navýšení retenčního objemu nádrže.
V tomto roce bude pokračovat i nová výstavba pavilonu Centra urgentní medicíny v areálu Krajské nemocnice v Liberci. V uplynulém roce proběhly zejména bourací práce. Kvůli stavbě se také dočasně přesunul vchod do objektu LDN, aby mohla pokračovat stavba uvnitř areálu. Jako první část by měl vyrůst parkovací dům, následovat bude energocentrum a pavilon pro nemocniční oddělení. Výstavba potrvá i v roce 2025 a ukončena má být v roce 2026. Investorem výstavby je Krajská nemocnice Liberec a akcionáři, tedy Liberecký kraj a města Liberec, Turnov a Frýdlant. Cena stavby přesáhne tři miliardy korun.
V plném proudu je výstavba parkoviště v Pastýřské ulici, které je pomyslným startem přeměny celé dolní části města. Výstavba parkoviště vyjde na necelých 52 milionů a hotovo má být do jara. Pak začne stavba nové silnice, která bude propojkou na Tržní náměstí. Další etapou je obnova náměstí zahrnující kromě nových vozovek i nové chodníky, veřejné osvětlení či doplnění zeleně a parkové úpravy a rovněž vybudování nové zastávky.
Na jaře by měla začít rekonstrukce plaveckého bazénu v Liberci, dosud nebylo uzavřeno výběrové řízení na dodavatele stavby. Zavřený proto bude po dobu dvou let. Bazén se dočká výrazné přestavby, výměny zastaralých technologií, nevyhovující je i zasklení bazénu či bazénová vana a další prostory. Rekonstrukce bazénu vyjde na miliardu a čtvrt a je největší investiční akcí města v tomto roce.
Ve druhé polovině roku začnou stavební práce v dolní polovině centra Liberce. Začne plánovaná výstavba náplavky a revitalizace okolí krajského úřadu. Vybudování náplavky u Lužické Nisy a kultivace okolí sídla kraje navazuje na první etapu, jejíž součástí je začátkem ledna otevřený parkovací dům. Stavba náplavky má trvat 11 měsíců. Hlavní částí proměny bude vybudování sestupu dolů k řece, plochy, které dříve byly k parkování se mají zazelenat, objeví se i dětské hřiště nebo stánek s občerstvením či veřejné toalety. Projekt zahrnuje i nové přemostění Lužické Nisy či nový vstup do krajského úřadu. Investice má přijít asi na 160 milionů korun.
Koncert Bratrů Ebenů v polovině ledna symbolicky ukončil program v Lidových sadech v Liberci. Následně budou pro veřejnost na více než rok a půl uzavřeny a projdou rozsáhlou rekonstrukcí. Generální oprava vnitřních prostor a přístavby přinese nejen modernizaci interiéru, ale i zlepšení například zvukových parametrů nebo lepší zázemí pro zdejší hudební školu. Projekt generální rekonstrukce vyjde na necelých 275 milionů korun.
STAVBA ROKU
Soutěž Karla Hubáčka – Stavba roku Libereckého kraje chce prezentovat kvalitní architekturu i stavitelství celého Libereckého kraje, podporovat komplexní realizaci staveb a venkovského prostoru od architektonického pojetí až po řemeslný detail. Současně dává vyniknout nový talentům, neboť každý by si přál, aby se v našem kraji narodil nový, třeba i menší, ale stejně chytrý, reinkarnovaný Ještěd.
Výsledky ročníku 2024:
CENA KARLA HUBÁČKA
Rekonstrukce Jiráskova divadla v České Lípě
Moderní, plně vybavená divadelní budova, která si zároveň zachovala prvky historického objektu i výrazné části původních interiérů a upravený veřejný prostor okolo objektu v centru města. To je výsledek rekonstrukce Jiráskova divadla v České Lípě. O osudu divadelní budovy se v České Lípě diskutovalo bezmála 25 let. Před dlouhými 14 lety pak započala cesta k současné podobě Jiráskova divadla v České Lípě, která je výsledkem náročné, tři roky trvající rekonstrukce stávající divadelní budovy.
Základem pro současné českolipské divadlo je budova z roku 1819 v samém srdci městské památkové zóny České Lípy. Dříve zde byl společenský sál s hostincem a pivnicí, po první světové válce sloužila budova jako tělocvična. Jako divadlo začala budova fungovat opět až 27. října 1945 a divadlem je dodnes. Poslední velká rekonstrukce Jiráskova divadla proběhla v 70. letech 20. století. Od 90. let tak probíhala v České Lípě diskuse, jak zajistit důstojný kulturní stánek nejen pro místní ochotnický spolek, který za dva roky oslaví 100. výročí svého vzniku, ale také pro všechny další kulturní spolky, organizace a akce, kterých se v České Lípě koná mnoho. Rozhodnutí se po několika oklikách opět vrátilo k původní myšlence, tedy rekonstruovat původní divadelní budovu. K tomuto rozhodnutí přispěla mimo jiné možnost oživení jedné z nejstarších ulic v České Lípě, Panské ulice, kde je nyní hlavní vchod do divadla, a také obava, aby v případě stavby nového divadla na jiném místě nezbyl v centru města nevyužitý brownfield.
Rekonstrukce Jiráskova divadla začala 2. listopadu 2020, tedy ve 2. vlně covidové pandemie. V průběhu rekonstrukce se stavaři museli vyrovnat nejen se špatným stavem samotné budovy, ale rekonstrukci komplikovaly také problémy s přeložkami sítí, nedostatkem materiálu i dělníků vzhledem k válce na Ukrajině, komplikací bylo i tornádo na Moravě, kam odjely veškeré hotové trámy na střechy z celé republiky, včetně těch určených pro rekonstrukci divadla. Velké obavy vzbuzoval růst cen, a proto je malým zázrakem, že se konečné náklady na stavbu zastavily na ceně 197 mil. Kč, což odpovídá předpokládané ceně v době soutěžení zakázky před téměř čtyřmi lety. Srdcem divadla je centrální divadelní sál s 370 místy a vysokou elevací, která zajišťuje skvělou viditelnost na jeviště z jakékoli řady a pohodlnými sedačkami. Sál je vybaven moderní zvukovou i audio technikou, stěny hlavního sálu jsou pokryté akustickými panely a okolo stropu se táhne tzv. rezonátor, který utlumuje hluboké tóny. Samozřejmostí je klimatizace.
Zlatým hřebem je obrovský, kompletně restaurovaný skleněný lustr ze 70. let 20. století, který si diváci pamatují ze starého divadla. Lustr pak obklopuje unikátní hvězdné nebe, které tvoří dvě stě metrů ovladatelných LED pásků a 650 LED čipů. Už samotné zhasínání v sále je tak velkým zážitkem. Rozměry původního jeviště zůstaly zachovány, nicméně pod jevištěm se nachází funkční orchestřiště. Kromě hlavního sálu se v Jiráskově divadle nachází také další dva menší prostory pro 100 a 40 návštěvníků pro pořádání komornějších akcí. Spojovacím prvkem interiéru divadla je barva volské krve, typická pro divadelní budovy i původní interiér starého divadla. Kromě velkého lustru diváci v budově objeví i další prvky původních interiérů, a to skleněné nástěnné lampičky, staré střešní trámy či tapetu v jednom z divadelních barů, které jsou v divadle hned tři. V divadelní kavárně v přízemí jsou zachované původní stropní klenby. Nejvýraznějším prvkem interiéru je monumentální železobetonové schodiště v hlavním foyer divadla a kompletně nový betonový vstup.
Nová budova divadla je pak multikulturním prostorem. Nad točitým schodištěm se nachází skleněná instalace z dílny Jitky Skuhravé z Nového Boru, která nejen, že příhodně zjemňuje a zpestřuje jinak poměrně strohý prostor, ale připomíná, že i Česká Lípa se hlásí ke sklářské tradici Křišťálového údolí. Hned u hlavního vchodu diváci narazí na citlivě zrestaurovanou bustu Aloise Jiráska od akademického sochaře Josefa Bílka z roku 1951. Přímo pro divadlo také vznikla čtyři velkoformátová plátna s divadelní a regionální tématikou od českolipského malíře Michala Janovského. Budova Jiráskova divadla prošla také výraznou změnou dispozice. Nejvýraznější je změna hlavního vchodu do divadla, který je nyní v Panské ulici. S Jiráskovou ulicí, kde dříve býval hlavní vchod do divadla, tuto ulici spojuje praktická chodba, kterou si občané mohou zkrátit cestu. Ve dvoře divadla z Jiráskovy ulice pak došlo k úpravě celého veřejného prostoru, který nyní tvoří s novou budovou jeden velký, harmonický celek.
Investor: město Česká Lípa
Projektant: Adam Rujbr Architects s.r.o.
Realizační firma: Metrostav a.s.
Celkové náklady stavby: 197 524 402 Kč vč. DPH (včetně záručního servisu).
CENA HEJTMANA
Sociální bydlení města Liberec – Na Žižkově
Investor: STATUTÁRNÍ MĚSTO LIBEREC
Projektant: DigiTry Art Technologies s.r.o.
Realizační firma: První podještědská stavební spol. s r.o.
