Nedostatek vhodných pozemků nebo objektů brzdí rozvoj dostupného nájemního bydlení na Vysočině výrazněji než v kterémkoliv z jedenácti dosud porovnávaných regionů. Za jednu z hlavních bariér jej označilo 59,3 procenta měst a obcí. Pouze 39 procent samospráv přitom disponuje pozemkem vhodným pro novou bytovou výstavbu, což je naopak nejnižší podíl ze všech porovnávaných regionů. Obce na Vysočině zároveň ze všech regionů nejčastěji vidí cestu k rozvoji nájemního bydlení ve spolupráci se soukromými investory. Vyplývá to z průzkumu CEEC Research, jehož výsledky byly představeny na Krajské konferenci o dostupném bydlení a stavebním rozvoji ve Žďáru nad Sázavou.
Nedostatek vhodných pozemků nebo objektů označilo za jednu z hlavních bariér rozvoje dostupného nájemního bydlení 59,3 procenta samospráv na Vysočině. Jde o nejvyšší podíl ze všech jedenácti dosud porovnávaných regionů. Druhý Jihomoravský kraj dosáhl 52 procent, rozdíl tak činí 7,3 procentního bodu. Situaci podtrhuje také skutečná připravenost měst a obcí na novou výstavbu. Pozemek vhodný pro novostavbu má k dispozici pouze 39 procent samospráv na Vysočině, nejméně ze všech porovnávaných regionů. Objekt vhodný k rekonstrukci má 37,3 procenta měst a obcí, což je druhý nejnižší podíl mezi sledovanými regiony.
„Výsledky ukazují poměrně zásadní problém. Téměř šest z deseti měst a obcí na Vysočině naráží při rozvoji dostupného bydlení na nedostatek vhodných pozemků nebo objektů a zároveň zde máme nejnižší podíl samospráv, které už dnes disponují pozemkem vhodným pro novou výstavbu. Nestačí tedy řešit pouze financování. V řadě měst a obcí musíme nejprve odpovědět na mnohem základnější otázku – kde nové bydlení vůbec postavit,“ říká Michal Vacek, ředitel CEEC Research.
DVĚ TŘETINY SAMOSPRÁV CHTĚJÍ STARTOVACÍ BYDLENÍ PRO MLADÉ
Výrazným tématem Vysočiny je také bydlení pro mladé lidi a rodiny. Startovací byty pro mladé a mladé rodiny považuje za potřebné 66,1 procenta respondentů. Jde o druhý nejvyšší podíl ze všech jedenácti porovnávaných regionů, těsně za Zlínským krajem s 68,1 procenta. Z výsledků průzkumu vyplynula ještě jedna výrazná odlišnost Vysočiny. Nákup již dokončených bytů od soukromých investorů označilo za vhodnou formu spolupráce 10,2 procenta respondentů. Jde o nejvyšší podíl ze všech sledovaných regionů; v druhém Královéhradeckém kraji tuto možnost uvedlo 2,8 procenta respondentů.
Zkušenosti s přípravou dostupného bydlení představil starosta Žďáru nad Sázavou Martin Mrkos. Město má v různých fázích rozpracováno šest projektů městského bydlení a za důležitý parametr jejich realizace považuje návratnost do 40 let. U řady záměrů však kombinace vlastních prostředků a komerčního úvěru tuto hranici překračuje. Vedoucí odboru regionálního rozvoje Kraje Vysočina Iveta Fryšová připomněla rozdílné potřeby venkovských obcí a větších měst. Kraj může bytovou výstavbu ovlivňovat zejména nepřímo, například podporou projektové přípravy, infrastruktury a služeb. Současně se snaží zajistit bydlení pro zaměstnance svých zřizovaných organizací. Upozornila také na zkušenosti kraje s metodou Design & Build u veřejných investic, včetně výstavby sociálních zařízení.
JIHLAVA KOMBINUJE SOUKROMOU VÝSTAVBU S MENŠÍMI MĚSTSKÝMI PROJEKTY
Náměstek primátora Jihlavy Petr Piáček označil za překážky bytové výstavby kombinaci financování, dostupnosti vhodných ploch a rychlosti přípravy. Jihlava podle něj v současném volebním období spoléhá na soukromé investory a sama nové bydlení nestaví. Město však připravuje menší projekty na vlastních pozemcích v centru a jeho blízkosti. Mohlo by jít o desítky bytů, které by město v budoucnu spravovalo nebo se na jejich vzniku podílelo. Piáček zároveň vyjádřil přesvědčení, že městská bytová výstavba nebude postupovat tak rychle jako výstavba soukromých developerů.
Poslanec a krajský zastupitel Lukáš Vlček upozornil, že dostupnost bydlení na Vysočině souvisí s udržením mladých lidí na venkově i se zajištěním lékařů a učitelů. Ze zkušenosti bývalého starosty připomněl, že bez možnosti nabídnout bydlení bývá obtížné potřebné odborníky do města přivést. „Pokud jsem novému lékaři nedokázal zajistit i bydlení, zpravidla jsem ho do svého města nedostal,“ řekl Vlček. Za důležité považuje zvýhodněné financování ve spolupráci s bankami, kvalitní územní plány a stabilní legislativní prostředí. Podpora podle něj musí zohledňovat i horší ekonomické podmínky některých regionů.
TYPOVÉ PROJEKTY MOHOU ZJEDNODUŠIT PŘÍPRAVU BYTOVÝCH DOMŮ
Filip Valtr z Iniciativy pro dostupné bydlení představil program výstavby dostupných bytů metodou Design & Build, který propojuje projektování a realizaci pod odpovědností jednoho dodavatele. Součástí jsou typové návrhy bytových domů, metodika a podklady pro přípravu zakázek. Podle Valtra přináší typizace úspory zejména v projekční přípravě a snižuje nároky na vlastní odborné kapacity investora.
Generální ředitel společnosti wienerberger Kamil Jeřábek upozornil na omezené kapacity stavebních firem a nedostatek pracovních sil. Cestu k vyššímu objemu bytové výstavby vidí v modulárních řešeních, typových projektech, prefabrikaci a robotizaci. „Modulární výstavba, typizované projekty, standardizace stavebního procesu a využití robotické výstavby – to je směr, kterým bychom měli jít,“ uvedl Jeřábek. Pro investice výrobců a stavebních firem do dalších kapacit je podle něj důležité vytvořit předvídatelné prostředí s dlouhodobým výhledem potřebného objemu nových bytů.
Poradkyně představenstva ČSOB pro oblast dostupného bydlení Martina Sieber zdůraznila, že obec musí před výběrem financování vyjasnit cílovou skupinu, vlastní roli v projektu a jeho budoucí provoz. Jako jednu z možností představila družstevní bydlení, které umožňuje různé formy zapojení města a budoucích obyvatel. Vedle technické proveditelnosti je podle ní nezbytné připravit projekt právně, ekonomicky a procesně tak, aby mohl získat bankovní financování.
Krajská konference o dostupném bydlení a stavebním rozvoji – Kraj Vysočina se uskutečnila 2. října 2026 ve Žďáru nad Sázavou. Pořadatelem byla analytická společnost CEEC Research, spoluorganizátorem CENTRAL GROUP a Iniciativa pro dostupné bydlení. Diskuse se zúčastnili zástupci samospráv, kraje, finančního a stavebního sektoru i Iniciativy pro dostupné bydlení.
PRŮZKUM CEEC RESEARCH O KRAJI VYSOČINA
59 % – Vysočina je nejhorší ze všech 11 regionů v nedostatku pozemků/objektů.
39 % – zároveň nejméně obcí ze všech regionů má vhodný pozemek pro novostavbu.
34 % – současně právě Vysočina nejvíce ze všech regionů sází na partnerství se soukromými investory.
NEDOSTATEK VHODNÝCH POZEMKŮ NEBO OBJEKTŮ JAKO BARIÉRA ROZVOJE
| Pořadí | Region | Podíl měst a obcí |
| 1. | Kraj Vysočina | 59 % |
| 2. | Jihomoravský kraj | 52 % |
| 3. | Ústecký kraj | 48 % |
| 4. | Plzeňský kraj | 46 % |
| 5. | Zlínský kraj | 44 % |
| 6. | Praha + Středočeský kraj | 44 % |
| 7. | Olomoucký kraj | 43 % |
| 8. | Liberecký kraj | 37 % |
| 9. | Moravskoslezský kraj | 36 % |
| 10. | Královéhradecký kraj | 35 % |
| 11. | Karlovarský kraj | 33 % |
-jik-
