Česká komora architektů v loňském roce potvrdila regulérnost u 72 architektonických soutěží. Zástupci ČKA to oznámili na diskusním setkání OTTA, které je pravidelně každý rok v lednu věnováno architektonickým soutěžím. Na setkání vystoupili také zástupci Národního památkového ústavu a náměstek primátora města Jablonec nad Nisou.
Úvodního slova se na OTTA (open think tank architektů), konaném 27. ledna 2026, ujal místopředseda ČKA a neúnavný propagátor architektonických soutěží Petr Lešek. „Do roku 2011 bylo vyhlašováno cca deset až dvacet soutěží ročně. Právě v té době se ČKA začala výrazným způsobem angažovat v popularizaci architektonických soutěží, a proto mám radost, že za posledních 15 let narostl jejich počet téměř šestkrát,“ připomněl důležitou roli ČKA.
Předseda pracovní skupiny ČKA pro soutěže a veřejné zakázky (PSS) Mirko Lev seznámil přítomné s reorganizací pracovní skupiny, jejíž součástí je vytvoření pozice pěti stálých konzultantů a možnost zrychleného posouzení soutěžních podmínek, a také s aktuálním stavem přípravy interaktivních soutěžních podmínek, aktivitami evropské platformy pro soutěže Arch-E a situací v oblasti architektonických soutěží v Portugalsku.
Samotnou statistiku (nejen) za loňský rok přednesl člen PSS Tomáš Zdvihal. „Analýza posoutěžních procesů za posledních deset let (509 soutěží) ukazuje, že hlavní motivací investorů k vypisování soutěží není marketing, ale především snaha získat kvalitní projekt. Téměř 80 % soutěží ve sledovaném období totiž pokračuje navazujícími projekčními fázemi nebo realizací,“ uvedl. Z hlediska typologie soutěží zůstává situace v posledních letech poměrně stabilní. I v roce 2025 dominovaly otevřené jednofázové a dvoufázové soutěže, které tvořily 53 %, přičemž jejich počet je dlouhodobě konstantní. Užší soutěže představují zhruba čtvrtinu z celkového počtu 72 soutěží. V roce 2025 výrazně vzrostl také podíl soukromých investorů, kteří se rozhodli postupovat formou regulérní architektonické soutěže (19 % všech soutěží). Vzhledem k tomu, že se nemusejí řídit zákonem o zadávání veřejných zakázek, mohou častěji volit odlišné, zpravidla neanonymní formy soutěžních procesů – zejména workshopy (22 %). Mezi veřejnými investory nadále výrazně převažují obce a města, které stojí za 62 % všech soutěží. Ze státních organizací lze vyzdvihnout zejména Správu železnic (5 soutěží) a Správu Pražského hradu (2 soutěže).
Velice zajímavý je také přehled týkající se realizací vzešlých z architektonické soutěže. I v tomto byl loňský rok rekordní, neboť jich bylo dokončeno celkem 16. Stejně jako v předchozím roce dominovaly realizace v oblasti krajinářské architektury a veřejných prostranství – patří mezi ně např. Rullerovo nábřeží v Brně, Komenského park v Kolíně, náplavka a okolí sídla Libereckého kraje ad. Výrazně jsou zastoupeny také školské stavby, konkrétně trojice svazkových škol ve Středočeském kraji (ZŠ VIDA v Chýni, ZŠ Lošbates v Louňovicích a ZŠ Pod Beckovem v Bašti), mateřská škola Vokovická v Praze 6 a přístavba školy se sportovní halou ve Starém Plzenci. Dokončena byla rovněž historicky největší sportovní stavba vzniklá na základě architektonické soutěže – Horácká multifunkční aréna v Jihlavě. Český pavilon na výstavě EXPO 2025 se navíc dočasně stal největší stavbou z dřevěných CLT panelů v Japonsku. V pražském Slivenci byl dokončen obecní sál s knihovnou, který navázal na vloni realizovaný obecní bytový dům a po 12 letech byl rovněž dokončen a schválen územní plán Mělníka. Aktuálně je rozestavěno dalších téměř 50 projektů. Mnoho z nich však svědčí o tom, jak složité je v českém prostředí stavby úspěšně zrealizovat. Najdeme mezi nimi totiž příklady projektů, u nichž architektonická soutěž skončila před více než dvaceti lety, jako je Moravskoslezská knihovna v Ostravě (2004), rekonstrukce Václavského náměstí v Praze (2005) nebo areál Údolní 53 pro VUT Brno (2006).
„U rekordů však nakonec zůstaneme. Od roku 1993 evidujeme již 977 regulérních soutěží, což znamená, že v letošním roce nás s velkou pravděpodobností čeká jubilejní tisící soutěž,“ uzavřel přehled Tomáš Zdvihal.
Diskusní setkání se dále věnovalo metodice zapojení Národního památkového ústavu do architektonických soutěží, která navazuje na memorandum uzavřené mezi NPÚ a ČKA v roce 2024. Náměstek ředitelky NPÚ František Chupík a vedoucí územního odborného pracoviště v Praze David Měska představili praktický „tahák“ určený zadavatelům soutěží, jejichž záměry se dotýkají i prvků chráněných památkovou péčí. Metodika upřesňuje roli NPÚ zejména ve třech stěžejních bodech – ve fázi přípravy soutěže, při schvalování soutěžního zadání a v průběhu samotného soutěžního procesu prostřednictvím přizvaného odborníka. Cílem je definice způsobu zapojení experta památkové péče a získání jednoznačného vyjádření NPÚ již v raných fázích architektonických soutěží.
Jakub Chuchlík, náměstek primátora pro rozvoj a digitalizaci Jablonce nad Nisou, představil zkušenosti města s využíváním architektonických soutěží. Zaměřil se na objem realizovaných soutěží, způsoby jejich přípravy a organizace a na praktické dopady soutěžního zadávání z pohledu veřejného zadavatele. Upozornil na přínosy soutěží pro kvalitu řešení i na problémy, které se v praxi objevují, včetně nároků na procesní přípravu, kapacity zadavatele a koordinaci jednotlivých aktérů.
Během diskuse účastníci sdíleli své praktické zkušenosti se zástupci NPÚ, debatovali o přínosech a rizicích užších architektonických soutěží a vyjádřili svůj názor k narůstajícímu počtu náhradníků závislé části poroty. (Pozn.: tito náhradníci, často z řad zastupitelů obce, se účastní všech zasedání poroty bez možnosti hlasovat.)
ARCHITEKTONICKÉ SOUTĚŽE 2025 V ČÍSLECH (viz grafy v prezentaci Tomáše Zdvihala):
- počet vyhlášených soutěží s regulérností ČKA – 72
- podle typu:
- 36 % otevřených jednofázových,
- 17 % otevřených dvoufázových,
- 25 % užších,
- 22 % workshop / soutěžní dialog
- 21 otevřených jednofázových, 17 otevřených dvoufázových
- podle investora:
- 58 veřejných investorů (81 %), z toho 45 samospráv (obcí a měst),
- 14 soukromých investorů (19 %)
- veřejní investoři vyhlásili celkově 62 % všech soutěží
- druh soutěže:
- 35 architektonických
- 20 architektonicko-urbanistických
- 5 architektonicko-výtvarných
- 4 urbanistické
- 4 architektonicko-krajinářské
- 2 architektonicko-urbanisticko-krajinářské
- 2 architektonicko-konstrukční
-jik-
