Byrokracie kolem stavebního řízení a obavy z průtahů a složité komunikace s úřady často brzdí rozhodnutí domácností přejít z uhlí na propanové vytápění. Ani současné komplikace ohledně povolování staveb ale nemusí být v praxi překážkou. Dodavatelé kapalného propanu umí připravit dokumentaci přesně podle požadavků úřadu, zvládnou administrativu i technické kroky souběžně, takže nadále deklarují, že zatopit propanem z nového zásobníku může domácnost běžně do tří měsíců.
Stavební řízení je pro mnoho domácností nyní synonymem zdlouhavého procesu plného nejasností, formulářů a čekání na rozhodnutí úřadů. I když se jedná o tzv. jednoduché stavby, které by měly být administrativně méně náročné, lidé se přesto obávají zdržení, nejednotného výkladu předpisů či složité komunikace mezi projektanty a stavebníky se stavebním úřadem. Tyto obavy pak mohou brzdit rozhodnutí pustit se do změn, které by jinak přinesly výrazné úspory nebo vyšší komfort, například při přechodu na modernější a ekologičtější způsob vytápění.
V případě odstávky starého kotle na uhlí lidé často volí přechod na plynové vytápění. Pokud je ale nutné budovat novou přípojku zemního plynu, může se celý proces výrazně zkomplikovat, protože u delších přípojek je nutné územní rozhodnutí a klasické stavební povolení. V kombinaci s problematickou digitalizací stavebního řízení to znamená, že realizace přípojky může trvat i mnoho měsíců. Podobné to však nyní může být také v případě instalací propanových zásobníků, které si lidé pořizují tam, kde nejsou rozvody zemního plynu, případně by nová přípojka byla příliš komplikovaná a drahá.
Nepovedená digitalizace stavebního řízení tak značně zasáhla do rozhodování lidí v případě odstávky starých nevyhovujících kotlů na tuhá paliva. „Zatímco v roce 2024 jsme meziročně zaznamenali téměř dvojnásobně větší počet nových odběratelů čistého propanu, v tomto roce zájem opadl navzdory faktu, že mnoho nyní již zakázaných kotlů je nadále v provozu,“ říká Jiří Karlík, generální ředitel společnosti Primagas, a dodává, že lidé váhají a mají obavu, aby se vzhledem k administrativní náročnosti a průtahům vůbec dočkali kulatého razítka.
Ještě donedávna platilo, že menší zásobníky na plyn určené primárně pro domácnosti bylo možné instalovat jen na základě tzv. územního souhlasu. To znamenalo jednodušší administrativu. Úřad pouze potvrdil, že stavba neodporuje okolnímu prostředí, a nebylo nutné vést celé stavební řízení. Plnohodnotné stavební povolení se týkalo pouze větších průmyslových instalací.
Nová legislativa ale posunula hranici. Menší zásobníky se dnes posuzují jako tzv. jednoduchá stavba. „Prakticky to znamená, že stavebník musí podat žádost o povolení a projít formálním řízením, byť zjednodušeným. Výsledkem ale je, že to, co dříve působilo jako rychlá formalita, se dnes může jevit jako bariéra, která lidi od modernizace vytápění odrazuje,“ domnívá se Jiří Karlík.
Pro běžného člověka to působí jako přibývající papírování. Najednou se musí řešit projektová dokumentace, komunikace se stavebním úřadem a k tomu navíc zdlouhavé čekání na rozhodnutí. Proto firmy, které se na instalaci zásobníků specializují, zdůrazňují svou schopnost celý proces zjednodušit a garantovat jasný časový rámec.
Při přechodu na propanové vytápění je třeba počítat mj. s vypracováním projektové dokumentace, terénními úpravami i dopravou, instalací a napojením zásobníku na topný systém. Následuje výchozí revize, po níž může proběhnout první závoz plynu. „Dlouhodobě deklarujeme, že první naplnění zásobníku kapalným propanem, a tedy i zatopení v kotli lze uskutečnit do 3 měsíců od úvodní konzultace. Dobrou zprávou je, že ani aktuální potíže se stavebním řízením nemusí v praxi znamenat výrazné průtahy,“ upozorňuje Jiří Karlík. „Spolupracujeme s projektanty a dalšími externími odborníky, kteří připraví dokumentaci přesně podle požadavků úřadu a zároveň za zákazníka vyřizují potřebné formality. Díky tomu se administrativní kroky řeší souběžně s technickými přípravami a v praxi máme potvrzeno, že i přes nutnost projít stavebním řízením lze stále garantovat tříměsíční lhůtu v naprosté většině případů,“ uzavírá Jiří Karlík.
-jik–
