82 % projektantů získává stavební povolení do jednoho roku, z toho 48 % obdrželo pravomocné rozhodnutí za dobu kratší než 5 měsíců. To jsou zásadní údaje vyplývající z aktuálního průzkumu mezi více než 700 autorizovanými projektanty, stavbyvedoucími a dalšími odborníky. Ten zpracovala Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Čerstvé výsledky průzkumu potvrdily data získaná z podobného šetření v lednu 2024.
Jde o zásadně odlišné údaje, než jaké zaznívají v souvislosti s novým stavebním zákonem (NSZ) a jeho dalšími novelami, včetně aktuální 13. verze, která se dnes projednává na Hospodářském výboru Poslanecké sněmovny PČR. Legislativní smršť je odůvodňována údajnou pomalostí stavebního řízení, které podle názoru zákonodárců trvá několik let. Podobná vyjádření ovšem nejsou ničím doložena. Podle inženýrské komory k tomuto omylu dochází tím, že se zaměňuje stavební řízení se všemi procesy od nabytí pozemku až po zahájení výstavby. „Když si někdo koupí pozemek bývalého nádraží nebo továrny a chce tam postavit bytové domy nebo je využít k jiným účelům, musí nejprve projít nezbytnou změnou územního plánu, a to včetně veřejného projednání. Což trvá opravdu i několik let. Zejména ve větších městech, hlavně v Praze je situace nejsložitější“ vysvětluje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.
Respondenti průzkumu ČKAIT, z nichž většina jsou osoby samostatně výdělečně činné a majitelé nebo vedoucí projektových kanceláří, se většinově shodli na řadě dalších faktů. Od 1. 7. 2024, kdy nabyl plné účinnosti nový stavební zákon, se délka doby vyjádření dotčených orgánů podle 55 % respondentů nezměnila a podle 30 % respondentů se zhoršila. Naopak 65 % respondentů uvedlo, že délka celého povolovacího řízení včetně inženýrské činnosti se zhoršila.
Průzkum potvrdil, že stavebním úřadům trvá dlouho, než se k žádosti vůbec dostanou a začnou ji vyřizovat. Téměř 70 % respondentů uvedlo, že čekací doba na otevření spisu se pohybuje v rozmezí tři až 18 měsíců. To však nesouvisí se zněním zákona, ale je to dáno nedostatečnými kapacitami přetížených stavebních úřadů. Když se úřad ke spisu dostane, samotné vydání rozhodnutí již tak komplikované není. Pravomocné rozhodnutí o povolení stavby získalo do pěti měsíců 48 % respondentů, během 6 až 11 měsíců dalších 34 % respondentů. Dobré zkušenosti respondenti spojovali spíše s prací menších stavebních úřadů.
„Výstupy z průzkumu jsou zcela jasné a vidíme je každý den v praxi: změny stavebního zákona nevychází ze skutečných dat a proto vedou ke zkomplikování přípravy a povolení záměru stavby a tím i prodloužení celého procesu,“ shrnuje výsledky Ing. Petr Dospiva, 1. místopředseda ČKAIT. To platí pro všechny schválené novely stejně jako pro tu 13., která se poslaneckým návrhem dostala do Poslanecké sněmovny PČR. „Bez aktivního zapojení projektantů, stavbyvedoucích nebo pracovníků stavebních úřadů půjde s vysokou pravděpodobností o další z řady legislativních pokusů a omylů,“ upozorňujeIng. Michal Majer, člen představenstva ČKAIT.
Dokládá to jedna ze změn navrhovaných zmíněnou 13. novelou NSZ. Podle ní by nově vyjádření dotčených orgánů nebo správců dopravní a technické infrastruktury měly zajišťovat už nyní přetížené stavební úřady, které budou zjevně ještě několik dalších let pracovat bez plně funkční digitalizace povolovacího řízení. Průzkum doložil, že po 1. 7. 2024 tuto nově zavedenou možnost využilo jen naprosté minimum respondentů. Většina stanoviska a vyjádření získává osobně, po vlastní ose.
Aktuálního průzkumu České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) se zúčastnilo přes 700 autorizovaných inženýrů a techniků, převážně specializovaných na pozemní stavby, zvláště budovy pro bydlení a rodinné domy. Průzkum měl za cíl porovnat podmínky, průběh a výsledky stavebního řízení před a po 1. 7. 2024, kdy vstoupil v plnou účinnost nový stavební zákon. Vedle řady zjištění výsledky jednoznačně doložily, že zdůvodnění v podstatě všech změn na úrovni zákonů i prováděcích předpisů se odchyluje od (měřitelné) skutečnosti: stavební inženýři a technici potvrzují, že stavební povolení lze při správně zpravované projektové dokumentaci, kdy záměr je v souladu s platným územním plánem, získat během několika měsíců. Tedy nikoliv několika let, jak zní ze strany předkladatelů zákonných úprav!
Respondenti se shodli, že z celého procesu tzv. stavebního povolení připadají nejdelší lhůty na první otevření spisu. Tedy doba, která uběhne mezi podáním žádosti o povolení záměru stavby přes Portál stavebníka a dobou, kdy na žádosti začne úřad pracovat. Podle 35 % to po 1. 7. 2024 trvalo mezi 3 a 5 měsíci, u 23,6 % to bylo méně než 2 měsíce a u shodného podílu naopak mezi 6 a 11 měsíci. Pokud se vezme v potaz i proces vyjadřování a stanovisek a pravomocného vydání stavebního povolení, i zde byl nejčastěji zmiňován interval 3–5 měsíců (téměř 38 % odpovědí), následovaný 6–11 měsíci (34 %) a 12–17 měsíci (14,2 %). Nejkratší povolovací řízení autorizované osoby uvádějí 4 až 6 měsíců (32,6 %), 2–3 měsíce (28,9 %) a do 60 dní (necelých 15 % respondentů).
Reálný pohled na dopad údajně zjednodušených podmínek pro stavebníky a zrychlení celého povolovacího procesu účinností nového stavebního zákona nabízejí odpovědi srovnávající podmínky před a po 1. 7. 2024. Téměř dvě třetiny zapojených autorizovaných osob, konkrétně 65 %, registruje změnu k horšímu, kdy se délka povolovacího řízení, včetně inženýrské činnosti (od podání žádosti do vydání požadovaného rozhodnutí), prodloužila. Podle 28,5 % zůstala neměnná a pouze 4,7 % zapojených stavebních inženýrů sleduje zkrácení lhůt.
O trochu lépe dopadlo hodnocení činnosti dotčených orgánů a správců dopravní nebo technické infrastruktury, kteří vydávají stanoviska a vyjádření. I zde autorizovaní inženýři a technici hodnotili dobu odeslání žádosti do získání vyjádření. Podle 55,4 % se lhůty účinností nového stavebního zákona nezměnily, podle necelých 30 % se změnily k horšímu a 14 % vyjádřila spokojenost s jejich zkrácením. Nejčastěji v kolizi s termíny nového stavebního zákona bylo jednotné environmentální stanovisko, které se objevilo v takřka 50 % odpovědí. Následovaly vodoprávní úřad (vodní díla, nakládání s vodami); správce toku/povodí (dotčení koryt a ochranných pásem) s 26,9 % a státní památková péče (orgán SPP; NPÚ jako odborná organizace) s 19,6 %.
V rozporu s návrhy 13. novely nového stavebního zákona jsou výsledky průzkumu týkající se kolize stavebních úřadů a dodržování lhůt a vedení stavebního řízení podle nového stavebního zákona. Zatímco předkladatelé novely usilují o zrušení, respektive restrukturalizaci stavebních úřadů středních a menších obcí s pověřeným obecním úřadem nebo s obecním úřadem (tzv. „dvojky“ a „jedničky“), v dotazníku ČKAIT se na jejich adresu kriticky vyslovilo pouze 33,5 % respondentů. Hůře, s 68,4 % nespokojených respondentů, dopadly stavební úřady velkých obcí s rozšířenou působností ORP (tzv. „trojkové úřady“). Nejlépe jsou hodnoceny dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), stavební úřady ministerstva obrany, spravedlnosti a vnitra a krajské stavební úřady. Menší stavební úřady si podle průzkumu vedly ve vedení stavebního řízení nejlépe podle 52 % inženýrů a techniků.
Průzkum si všímal rovněž řešení krajně neuspokojivé situace, která navíc hrozí další eskalací. Z odpovědí vyplynulo, že autorizované osoby si uvědomují neudržitelnou situaci na úrovni stavebních úřadů. Množství razantních změn, značný tlak i nedostatečné finanční ohodnocení vedlo, a stále vede, k odlivu jejich zaměstnanců. To podle ČKAIT nevyřeší ani navrhovaná reforma, kdy by mělo dojít k nové hierarchii stavebních úřadů a jejich přechod ze samospráv pod státní správu. 43 % respondentů proto východisko spatřuje ve zlepšení finančních podmínek zaměstnanců stavebních úřadů (ale i sankce za nečinnost), včetně jejich profesionalizace. Pouze 10 % se domnívá, že cesta ke zjednodušení povolovacího řízení staveb v ČR po roce 2026/2027 vede přes reorganizaci veřejné správy, tedy vznik nového Nejvyššího stavebního úřadu a nové struktury podřízených stavebních úřadů (10 %).
Za daleko účinnější považují autorizované osoby nutnost sjednotit metodiky, výklady a postupy stavebních úřadů ve sporných případech (45,8 %), novelizovat nový stavební zákon v souladu s požadavky ČKAIT formou komplexního pozměňovacího návrhu (40,3 %) a přepracovat prováděcí vyhlášky tak, jak doporučuje inženýrská komora (36,7 %).
I přes setrvalé nedostatky Portálu stavebníka právě tento nástroj digitalizace stavebního řízení využilo 80 % respondentů. 11,3 % se spolehlo na datovou schránku a necelých 17 % zkombinovalo více variant. Bez zajímavosti není to, že 8,5 % autorizovaných osob ještě využilo tištěnou podobu záměru stavby, což bylo v rozporu se zákonnými možnostmi… „Požadujeme, aby tento návrh 13. novely byl stažen a nahrazen komplexním pozměňovacím návrhem připraveným s odborníky stavařské praxe. Další dílčí záplatování současný chaos nevyřeší. Je také třeba přestat opakovat mediální mýty a změny stavebního práva založit na datech, analýzách a znalosti stavebního prostředí, mezi což můžeme zařadit i tento náš průzkum,“ uzavírá Ing. Robert Špalek.
Samotné zdůvodnění razantního až brutálního zásahu do stavebního práva vychází z nepodložených údajů a zdůrazňují excesy komplikovaných případů, jak nedávno připomněli JUDr. Jan Mareček a JUDr. Jiří Kubík, MBA za Českou společnost pro stavební právo. Průměrná délka stavebního řízení ve Vídni činí 9 měsíců, v Dolním Rakousku 5 měsíců. V sousedním Německu je doba povolování průmyslových staveb v průměru 1,5 roku. V Polsku to je několik měsíců. V ČR je to podle průzkumu ČKAIT v 80 až 90 % případů jen 5 až 12 měsíců. Již od konce 19. století jsou přibližně stále stejné…
-jik-
