Stavba by měla být pevná, užitečná a krásná

Kvalita – slovo často používané, skloňované využívané i zneužívané v různých modifikacích. V některých oblastech lehce definovatelné, ve stavebnictví se skutečná kvalita projeví až po dokončení díla v průběhu jeho užívání.
Podíváme-li se do minulosti, zjistíme, že kvalitu stavebního díla definoval již v 1. století před naším letopočtem římský architekt Vitruvius, slovy „stavba by měla být pevná, užitečná a krásná“. Parametry určující kvalitu se v průběhu času výrazně obměňují v důsledku vývoje společnosti a jejich požadavků.

Kvalita v průběhu věků
Nikdo z dnešních posuzovatelů kvality si nedovolí označit např. Karlštejn za nekvalitní stavební dílo, zrovna tak jako Cheopsovu pyramidu. Přesto jsou to stavební díla, která z hlediska současných atributů charakterizujících kvalitu stavební produkce jednoznačně nevyhovují.
Požadavky na stavby a díla jsou stále náročnější a je těžké stanovit přesnou hranici, kdy je stavební dílo ještě kvalitní a kdy už ne. Jsem svědky, kdy se nekvalita v průběhu stavby projeví téměř okamžitě a jistě není dobrou vizitkou současné úrovně stavění skutečnost, že se na nových úsecích dálnic musí omezovat povolená rychlost a hledat způsob, jak odstranit nedostatky, které by při kvalitní výstavbě a dodržování pravidel byly vyloučeny, nebo když se těsně po zahájení užívání zřítí střecha nově postavené sportovní haly atd.
V současné době neustále zvyšujeme požadavky na stavby, např. v bytové výstavbě musí splňovat požadavky na minimalizaci provozní energetické náročnosti a blíží se doba, kdy bude legislativní požadavek na výstavbu budov s téměř nulovou spotřebou energie a je evidentní, že tyto stavby se stanou kompilátem požadavků nejenom v oblasti stavařiny, ale i strojních zařízení a v případě inteligentních budov zcela jistě i z oblasti elektrotechnického průmyslu. Jako uživatelé těchto staveb jsme a budeme stále více závislí na kvalitě dodávaných výrobků do stavby na zajištění jejich funkce z hledisek nejenom energetických ale i hygienických. Životnost jednotlivých komponentů takto vytvořeného stavebního díla bude však jistě zcela odlišná zrovna tak jako potřeba jejich údržby a servisu. V případě poruchy ať již v dodávkách energií, či poruch strojních komponentů nebudou uživatelé jistě hodnotit tuto stavbu jako kvalitní.
Období, kdy jsme se vedle zajištění velmi důležité mechanické stability objektu a zajištění vnitřních povrchových teplot, aby nedocházelo ke vzniku plísní, je za námi a máme zde mnoho dalších požadavků, tak jak rostou nároky uživatelů na komfort.

Unifikovaný projekt
Více než dříve zde tedy platí, že kvalitní projekt, kvalitní komponenty pro realizaci stavebního díla a kvalitní provádění vlastní realizace jsou nezbytné pro výslednou kvalitu. Jsme svědky, že řada staveb se rekonstruuje pouze na základě ohlášení a bez stavebního povolení, bez řešení detailů, jasného vymezení požadavků na vlastnosti materiálu atd. Projekt vzniká na základě sestavení unifikovaných stavebních detailů, které ne vždy v synergickém efektu spolupůsobení zajistí kýžené efekty. Navíc je v současné době intenzivně připravován a již ověřován systém BIM, který zcela jistě v budoucím období po jeho vyladění a ověření přinese zcela odlišný přístup v projektování a schvalování staveb. Na jejich počátku, tak jako u všech převratných způsobů zaváděných do praxe, vznikne řada problémů, které budeme muset řešit při provádění stavebního díla, pokud budeme chtít zajistit jeho kvalitu.
Legislativa uvádění stavebních výrobků na trh je dána, konečně EU přijala skutečnost, že stavební výrobek je odlišný např. od elektrospotřebičů a jeho funkčnost je mimo jiné závislá na způsobu užití a následném zabudování do stavby. V současnosti připravovaný zákon o stavebních výrobcích sjednocuje způsoby hodnocení pro tuzemský i evropský trh a akceleruje nutnost v hodnocení stavebního výrobku v kontextu jeho zabudování do stavby.
Vlastnosti stavebních výrobků jsou určovány akreditovanými zkušebními laboratořemi, jejichž kvalita je pravidelně podrobována dozoru Českého institutu pro akreditaci. Autorizované osoby a Oznámené subjekty, které zpracovávají dokumenty nezbytné pro regulovanou sféru stavebních výrobků, jsou odpovědni za svou činnost ÚNMZ.
Neustále se zvyšuje počet norem ve stavebnictví, které v mnoha případech nahrazují normy stávající v drobných obměnách a přenáší na tyto subjekty povinnosti prokazování způsobilosti k těmto normám a EADům i když pro vlastní kvalitu stavebního výrobku tyto změny jsou nevýznamné.
 
Enviromentální požadavky
Enviromentální požadavky, které vstupují do popředí i v souvislosti s udržitelnou výstavbou nastavují potřebu šetření se stávajícími přírodními zdroji stavebních materiálů a směřují k recyklaci nejenom stavebních materiálů, ale využití těchto zdrojů i z jiných komodit výroby. Tato skutečnost bude mít jistě i dopad na kvalitu nově vytvářených produktů a zanedbání správného ověření jejich parametrů se jistě objeví ve výsledné kvalitě staveb.
Stavební firmy v posledních letech propustily v důsledku malé poptávky tisíce kvalifikovaných pracovníků dělnických profesí, které nalezli uplatnění v jiných oborech a do stavebnictví se již pravděpodobně nevrátí.
Mladí pracovníci nejsou pro tuto činnost vychováváni. Současná ekonomická situace však přináší zvýšenou poptávku i po stavebních řemeslech a je zřejmé, že zajištění zvýšeného zájmu o novou výstavbu bude zajišťováno ne zcela kvalifikovanými pracovníky, kteří jsou získáváni v zahraničí. To znovu přinese, v souvislosti s využíváním moderních technologií, další problém při zajištění kvality stavebního díla.
Legislativa v současné době zná a určuje pravidla pro uvádění stavebních výrobků na trh a do stavby, a to nejenom v ČR ale i v rámci EU i jiných zemích. Projektanti jsou autorizovaní ČKAIT, systémy řízení managementu dle norem ISO jsou rovněž v mnoha firmách zavedeny, přesto však vznikají díla, která jsou z hlediska kvality ne zcela vyhovující.
Objektivně je však třeba zdůraznit, že úsilí o zvyšování kvality jak ze strany MPO, MMR, ÚNMZ, ČKAIT  přináší své výsledky, a že dokážeme realizovat stavby, na které jsme již dnes pyšní, a věřím, že přinesou dobrý odkaz o úrovni stavění i příštím generacím. Nepodléhejme senzacím sdělovacích prostředků při prezentování jednotlivých excesů, ale objektivně zhodnoťme stavební produkci v celkových číslech a je zřejmé, že i my dokážeme budovat stavby, které jsou „pevné, užitečné i krásné“, a že i naše snaha tak naplňuje odkaz římského stavitele a jeho požadavky na stavební díla.
Ing. Petr Kučera, CSc.
technický ředitel
Centrum stavebního inženýrství a.s. Praha