V postupující dekarbonizaci, ke které se Česko zavázalo přistoupením k mezinárodním smlouvám, brání řada bariér, mezi něž patří například chybějící legislativa či kvalifikovaná pracovní síla. To vyplývá z úvodní části zásadního dokumentu Zero Carbon Roadmap pro stavebnictví. Roadmapu zpracovává Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC). Dokument bude základním vodítkem k dosažení uhlíkově neutrálního zastavěného prostředí v Česku. Jeho druhou část s návrhy konkrétních řešení k překonání bariér zveřejní Rada na začátku příštího roku. Dekarbonizace představuje jediný způsob, jak zmírnit nástup změny klimatu.
Země Evropské unie se zavázaly, že do roku 2050 se Evropa stane prvním uhlíkově neutrálním kontinentem. Jak dosáhnout tohoto cíle ve stavebnictví má ukázat Zero Carbon Roadmap. „Hlavním cílem roadmapy je přehledně shrnout, které změny je potřeba uskutečnit, aby výstavba a provozování budov přispěly ke splnění dekarbonizačních závazků. Úvodní část dokumentu zahrnuje data o stávajícím stavu sektoru budov v kontextu emisí a identifikuje hlavní bariéry dosažení klimaticky neutrálního fondu budov v Česku,“ řekla Simona Kalvoda, výkonná ředitelka CZGBC.
HLAVNÍ PŘEKÁŽKY NA CESTĚ K DEKARBONIZACI
První část roadmapy zahrnuje také identifikaci hlavních překážek na cestě k dekarbonizaci stavebnictví a sektoru budov. Jednotlivé bariéry byly rozděleny do sedmi skupin.
- Technické bariéry. U řady tradičních stavebních materiálů není možné snadno nahradit výrobní energii alternativami k fosilním palivům. Jde například o výrobní provozy využívající tato paliva k výpalu keramických výrobků nebo k roztavení vstupních surovin.
- Ekonomické bariéry. Chybí národní metodika k snadnému poskytování zvýhodněného financování nízkouhlíkovým stavebním projektům. Postupy finančních institucí nejsou zatím sjednoceny.
- Legislativní bariéry. Chybí závazná metodika pro vyčíslování emisí skleníkových plynů v životním cyklu budov a dostatek dat o emisích skleníkových plynů spojených s produkcí stavebních výrobků.
- Znalostní bariéry. Chybí kvalifikovaní pracovníci v celém řetězci udržitelnosti vestavebnictví. Je vysoká míra fluktuace, nedostatečné předávání zkušeností v oboru související s udržitelností a snižováním uhlíkové stopy.
- Bariéry v oblasti vzdělávání a osvěty. Obory související s udržitelností jsou relativně nové a nastavení příslušných studijních oborů nestíhá reflektovat praxi na trhu, která je velice dynamická. Chybí systematické vzdělávání na úrovních středního a vysokého školství a celoživotního vzdělávání. Je zřejmý nedostatek komunikace o možnostech a přínosech udržitelných opatření.
- Správní bariéry. Chybí koncepční prioritizace a příprava investičních projektů a jejich financování, což je evidentní jak u zadávání veřejných zakázek, tak privátní projektů.
- Strategické a organizační bariéry. Vysoce průmyslové Česko postrádá komplexní národní průmyslovou strategii, která by poskytla transparentní a předvídatelný rámec pro podporu plánování v kontextu evropské Zelené dohody.
Chcete číst dále?
Zaregistrujte se zcela zdarma a získejte přístup ke všem článkům.
Máte účet? Přihlaste se
