Přiznejme si hned na začátku: Nelze oddělovat z hlediska stavebnictví Čechy, Moravu a Slezsko – na to jsme příliš malá země. Problémy jsou ve všech krajích shodné a často popisované. Přesto se o to trochu pokusme. Budeme se věnovat Jihomoravskému, Moravskoslezskému, Olomouckému a Zlínskému kraji, ale ne jednotlivě ale v souvislostech. Mnohá překvapení jistě přinesou následující tabulky.
POSTAVENÍ JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ
Stavební práce loni dosáhly hodnoty přes 695 miliard Kč, což znamenalo meziroční růst o 2,0 %. Nejvíce stavebních prací proběhlo na území hlavního města Prahy a nejméně v Libereckém kraji. „Stavební práce v loňském roce meziročně vzrostly o 2,0 % a přiblížily se hodnotě 700 miliard korun,“ říká Petra Kačírková z oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ. Většinu stavebních prací tvořila nová výstavba, rekonstrukce a modernizace, zatímco na opravy a údržbu připadla přibližně jen necelá čtvrtina prací. Podíl prací provedených v zahraničí byl opět zanedbatelný.
Z územního hlediska provedly firmy s dvaceti a více zaměstnanci nejvíce stavebních prací v Praze a s větším odstupem dále ve Středočeském a Jihomoravském kraji. V Praze se vykonalo 21 % všech stavebních prací a šlo zejména o výstavbu bytových budov a inženýrské stavby. Značnou část svých zakázek zde odpracovali nejen stavaři z Prahy, ale i ze Středočeského a Libereckého kraje. Naopak nejméně se stavělo v kraji Libereckém a také Karlovarském, které jsou ovšem menší svou rozlohou.
„Větší stavební podniky realizovaly loni pro veřejné zadavatele 45,5 % z celkového objemu vynaložených prostředků, což znamená mírný pokles oproti předchozímu roku. Veřejné prostředky směřovaly z největší části do výstavby inženýrských staveb a dále do výstavby nebytových nevýrobních budov,“ dodává Kačírková. Podíl prací pro veřejné zadavatele byl největší ve Zlínském kraji a nejmenší v kraji Karlovarském.
Stavební produkce loni meziročně klesla o 2,4 %. Prudší pokles (o 4,2 %) byl zaznamenán v segmentu inženýrského stavitelství, v pozemním stavitelství se produkce snížila o 1,4 %. K celkovému meziročnímu poklesu více přispělo inženýrské stavitelství (–1,5procentního bodu). Pokles pozemního stavitelství činil –0,9procentního bodu.
V loňském prvním čtvrtletí klesala stavební produkce pomaleji, jen o –1,7 %. Směrem dolů tentokrát působilo pouze inženýrské stavitelství, pozemní stavitelství se naopak pohybovalo v kladných číslech. Pozitivní vývoj ovlivnily především výsledky z ledna, kdy příznivé klimatické podmínky umožnily provádět veškeré stavební práce bez omezení a produkce na pozemních stavbách meziročně vzrostla o 6,3 %. Ve druhém čtvrtletí meziroční pokles stavební produkce zrychlil na –4,2 %, a horší výsledek vykázalo opět inženýrské stavitelství. Ve třetím čtvrtletí se zdálo, že se propad zastavil, a stavební produkce stagnovala jak meziročně (–0,6 %), tak i meziměsíčně (–0,7 %). Bohužel, tento trend se v posledním čtvrtletí nepotvrdil a meziroční pokles pokračoval s hodnotou –2,9 %. Rozdíl mezi jednotlivými stavebními segmenty nebyl v druhé polovině loňského roku výrazný. Inženýrské i pozemní stavitelství se nacházely pod úrovní předchozího roku.
PROBLÉMY POKRAČUJÍ
Stavební produkce v květnu meziročně klesla o 6,8 %, meziměsíčně byla nižší o 5,1 %. Orientační hodnota vydaných stavebních povolení klesla o 9,2 %. Meziročně bylo zahájeno o 18,2 % bytů méně, dokončeno bylo o 2,1 % bytů méně.
Stavební produkce byla meziměsíčně nižší o 5,1 %. „V květnu stavební produkce ve srovnání s dubnem klesla a meziročně byla nižší o 6,8 %. K tomuto poklesu přispěly inženýrské i pozemní stavby,“ říká Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ. Produkce v pozemním stavitelství se meziročně snížila o 7,1 % a inženýrské stavitelství meziročně kleslo o 6,3 %.
Orientační hodnota staveb, na které bylo v květnu vydáno stavební povolení, dosáhla 52,5 mld. Kč a meziročně klesla o 9,2 %.
Byla zahájena výstavba 2819 bytů a tento počet klesl o 18,2 % napříč kategoriemi. „V květnu bylo dokončeno 2905 bytů, což znamenalo meziroční pokles o 2,1 %. K tomuto poklesu přispěly kategorie konverzí bytových domů a nebytových budov, zatímco nových rodinných a bytových domů bylo dokončeno více,“ říká Drahomíra Dušková z oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ.
JIH MORAVY BYL NA TOM LÍP
Stavebnictví loni na jihu Moravy ve srovnání s rokem 2022 rostlo, růst se ale zpomalil. Objem stavebních prací vyčíslených firmami s 50 a více zaměstnanci se loni zvýšil meziročně o 6,2 procenta na 28,6 miliardy korun, v roce 2022 stavebnictví vykazovalo růst o 15,9 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo brněnské pracoviště Českého statistického úřadu. Průměrná mzda v obou odvětvích rostla, počet zaměstnanců mírně vzrostl.
V roce 2023 sídlilo na území Jihomoravského kraje 257 velkých průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci, pracovalo v nich 72 600 lidí. To představuje meziroční nárůst o 0,4 procenta a druhý nejvyšší nárůst v Česku po Plzeňském kraji. Lidí zaměstnaných v průmyslu přibylo loni ještě v Královéhradeckém kraji, ve všech ostatních krajích se jejich počet snížil. Průměrná mzda v průmyslových podnicích meziročně stoupla o 8,7 procenta na 44 468 korun, mezi kraji byla pátá nejvyšší.
Stavebních firem s 50 a více zaměstnanci sídlilo loni na jihu Moravy 74, zaměstnávaly 9300 lidí, což meziročně představuje nárůst o 0,8 procenta. Zaměstnanců ve stavebnictví loni přibývalo pouze ve čtyřech krajích, jejich počet na jihu Moravy byl druhý nejvyšší po Praze.
Průměrná mzda ve stavebnictví vzrostla meziročně o 5,8 procenta na 46 312 korun, mezi ostatními kraji byla šestá nejvyšší, přičemž nejvyšší průměrnou mzdu dostávají zaměstnanci ve stavebnictví v Praze, a to 57 237 korun.
Objem základní stavební výroby středních a velkých podniků na jihu Moravy dosáhl 28,6 miliardy korun a byl druhý nejvyšší, prvenství drží Praha s objemem 103,4 miliardy korun a podílem na celkové stavební výrobě v Česku 43 procent. Hodnota provedených stavebních prací se zvýšila ve všech krajích s výjimkou Jihočeského.
PRST NA TEPU DRŽÍ CENTRÁLNÍ BANKÉŘI
Předpokladem pro pozitivní vývoj v druhé polovině roku stále zůstává snížení úrokových sazeb a jejich pokles pod 4 %. Banky jejich výši ale neupravují tak pružně, aby se trh rychleji rozběhl. Podle generálního ředitele společnosti Wienerberger Kamila Jeřábka proto investoři realizaci výstavby stále odkládají, přestože zájem o vlastní bydlení neztrácí na síle. Jeho pořízení je totiž s ohledem na neustále rostoucí hodnotu nemovitosti vždy správné rozhodnutí.
„Rok 2024 se opravdu ukazuje jako rok očekávání a pozvolného růstu. Přestože touha Čechů pořídit si vlastní bydlení je i nadále trendem a úrokové sazby pomalu od začátku roku klesají, banky snižují sazby hypoték příliš pomalu na to, aby se trh rychleji nastartoval a investoři byli zásadně motivování k pořízení vlastního bydlení, a tak pokračují v odkládání realizací,” říká Kamil Jeřábek, generální ředitel společnosti Wienerberger. Jeho slova dokazuje i počet kalkulací spotřeby materiálů značek Porotherm a Tondach, které sice v čase postupně rostou, realizovaný objem prodeje však těmto kalkulacím neodpovídá. Stavební trh tak s ohledem na nedostupné financování přešlapuje na místě.
Přestože řada investorů stále doufá, že ceny materiálů či náklady na stavební práce klesnou, predikce vývoje cen stavebního trhu naznačuje pravý opak. „Ceny se po několika turbulentních měsících v rámci stavebního trhu stabilizovaly a signály výrobců, s ohledem na meziroční růst nákladů, jsou zřejmé – výrazně levněji již nebude. Investoři tak bez zásadního čekání mohou využít čas ve svůj prospěch, ještě předtím než se snížením úrokových sazeb poroste poptávka rychlým tempem. Aktuálně investor může vybírat ze široké palety produktů a lze očekávat dostupnost stavebních materiálů, plynulost zásobování i dostatečné kapacity řemeslníků. Příležitostí v následujících měsících může být také nový stavební zákon, jenž má za úkol zrychlit a zjednodušit povolování staveb. Přestože první zkušenosti stavebníků nemusí být zcela pozitivní, věříme, že se situace bude postupně zlepšovat,” říká Kamil Jeřábek.
KONKURENCE ROSTE
Podle průzkumu společnosti CEEC Research v posledních pět letech zaznamenalo 34 % ředitelů stavebních firem nárůst zahraniční konkurence na českém trhu. To ovlivňuje dynamiku trhu a konkurenční prostředí. Zahraniční společnosti jsou vnímány jako silnější díky nižším cenám, což 49 % ředitelů stavebních firem považuje za hlavní výhodu. Některé stavební společnosti upozorňují, že toto cenové zvýhodnění bývá často na úkor kvality.
Naopak 66 % ředitelů uvedlo, že nevnímá výrazný nárůst zahraniční konkurence. Pro většinu českých stavebních firem zůstává konkurenční prostředí stabilní, bez výrazného vlivu zahraničních hráčů.
„Udržení konkurenčního postavení stavebních firem na českém trhu v kontextu rostoucí zahraniční konkurence vyžaduje komplexní přístup, který kombinuje inovace, kvalitu, efektivitu a podporu ze strany státu. Firmy se mohou zaměřit například na implementaci digitálních řešení či využití pokročilých stavebních materiálů. V konkurenčním boji jim mohou také pomoci různé certifikace či rozvoj strategických partnerství v rámci stavebního sektoru. Opomenout ale nesmíme ani roli státu. Zjednodušení byrokratických procesů a zajištění transparentnosti veřejných zakázek může pomoci zmenšit prostor pro korupci a zvýšit šance domácích firem v konkurenčním prostředí,“ uvedl ředitel analytické společnosti CEEC Research, Michal Vacek.
Moritz Freyborn, předseda představenstva společnosti STRABAG, která se letos v soutěži TOP stavební firma roku umístila na 2. místě, k tomu říká: „Konkurence je prospěšná v každém oboru. Co se týče nově příchozích zahraničních stavebních společností, ty při vstupu na český trh nejčastěji volí strategii podfinancované stavby. Tato strategie je však dlouhodobě neudržitelná. Podle našeho názoru by při výběru zhotovitele stavby mělo hrát hlavní roli multikriteriální hodnocení. V zájmu státu by měla být maximální zaměstnanost lidí z dané lokality, co největší využití lokálních stavebních materiálů a také využití know-how místních inženýrů a specialistů.“
Mezi další konkurenční výhody se řadí rozsáhlejší sít dodavatelů a subdodavatelů (19 %) umožňující zahraničním firmám být efektivnější a flexibilnější. Přístup k pokročilejším technologiím vnímá jako konkurenční výhodu 18 % ředitelů stavebních firem.
Pro 44 % českých stavebních firem je zásadní strategií optimalizace nákladů a snižování cen staveb. Tento přístup umožňuje nabídnout atraktivnější ceny a přilákat více zákazníků.
Zvýšení kvality a získávání certifikací je důležitou strategií pro 30 % ředitelů, protože posiluje důvěru zákazníků a zvyšuje konkurenceschopnost firmy na trhu. Stejně tak 30 % dotázaných spoléhá na partnerství a spolupráci s dalšími firmami, což přináší nové příležitosti. Školení a rozvoj zaměstnanců, uvedené 23 % ředitelů, posiluje schopnosti a kvalifikaci týmů. Kombinace těchto strategií umožňuje českým stavebním společnostem čelit zahraniční konkurenci.
Pouze 15 % českých stavebních společností se účastní zahraničních stavebních projektů. Získávají tak cenné zkušenosti a příležitosti k růstu. Účast na zahraničních projektech přináší nové technologické a obchodní poznatky, které mohou být následně aplikovány na domácím trhu. Drtivá většina, 85 % firem, zůstává aktivní výhradně na domácím trhu. Zaměřují se na posilování své pozice v České republice, aniž by měly výrazné ambice expandovat do zahraničí. Důvody k setrvání výhradně na českém trhu jsou různé. Může jít o nedostatek zdrojů, zaměření na místní trh, nebo obavy z rizik spojených s působením v cizích jurisdikcích. Pro některé společnosti může být také výhodnější a strategicky smysluplnější soustředit se na domácí projekty, kde mají lepší znalost trhu.
Obchodní ředitel společnosti Subterra a.s., Jiří Tesař, uvádí, že: „většina velkých stavebních firem v ČR je dnes v rukou zahraničního kapitálu. ČR je součástí EU postavené na volném pohybu zboží, osob a kapitálu. Možnosti intervence státu jsou tedy při ochraně domácího trhu velmi omezené. Dotace po vzoru zemědělství ve stavebnictví nikde neexistují.“
Největším rizikem pro investora, v případě využití zahraniční stavební firmy, je horší vymahatelnost práva v případě potíží, což v průzkumu uvedlo 61 % oslovených ředitelů stavebních firem. Tento problém může výrazně komplikovat řešení sporů a vymáhání nároků. To by představovalo pro investory závažné potíže. Dalším rizikem jsou právní a regulační rozdíly, které zmínilo 31 % ředitelů. Rozdíly v právních a regulačních předpisech vedou k nejasnostem a problémům s dodržováním místních zákonů. Komunikační bariéry vidí jako problém 30 % ředitelů, což ztěžuje efektivní spolupráci a koordinaci mezi investorem a zahraniční firmou.
„Na základě zkušeností vidíme, že vstup zahraničních firem na stavební trh v České republice je v mnoha ohledech podstatně jednodušší než vstup českých firem na trhy v zahraničí. Nicméně, snažit se, jakkoliv ochránit domácí trh proti zahraniční konkurenci není řešením pro udržení konkurenčního prostředí. Ze strany zadavatelů veřejných zakázek je důležité, v rámci zadávacích řízení, odpovědně nastavit a následně i prověřit, posoudit a vyhodnotit veškeré firmami předkládané kvalifikační předpoklady. Zkrátka, zda to, co firmy ve svých nabídkách deklarují, je skutečně pravda,“ říká Martin Kvirenc, předseda představenstva společnosti Enteria, a.s.
MEZINÁRODNÍ PŘESAH
Nejen Česká republika je příliš malým rybníkem. Stavebnictví se stalo celoevropským hráčem. Důkazem toho jsou výsledky veřejných soutěží, kde často berou zakázky nadnárodní sdružení. Váha stavební produkce České republiky na celkovém indexu EU27 se v podstatě nezměnila, snížila o 0,04procentního bodu a aktuálně činí 1,5 %. Výrazně však vzrostl podíl Německa a také Polska a Rumunska na úkor Francie, Švédska a Belgie.
