Na pracovním trhu se v současné době potkává několik generací, z nichž každá vyrostla v jiné době. A podle toho se liší i jejich přístup k životu a práci. Zaměstnavatelé s tím musí počítat a přizpůsobit tomu své strategie. Mimo jiné i v oblasti zaměstnaneckých benefitů. Zde si totiž každá generace zakládá na něčem jiném.
Dobám, kdy zaměstnavateli stačil jeden univerzální balíček benefitů, nenávratně odzvonilo. Ve firmách se totiž potkává hned několik generací, z nichž každá má ale jiná očekávání, jiné priority. Benefitní systémy tak postupně prochází změnami, jak ukázal i aktuální průzkum „Výzkum postojů k benefitům v roce 2024“, který pro společnost Pluxee, stejně jako v letech 2022 a 2023, zpracovala agentura Ipsos. Kromě postojů zaměstnanců ovšem ve změnách určitou roli sehrála také nová legislativa.
Necelá polovina (47 %) zaměstnanců je s benefity spokojená a toto číslo je poslední roky stabilní. „Pozorujeme však velký rozpor mezi pohledem zaměstnanců a zaměstnavatelů. 75 % firem totiž odpovídá, že jsou jejich zaměstnanci s benefity spokojení. Ukazuje to, že by většina firem mohla o benefitech sbírat interně více zpětné vazby,“ říká Daniel Čapek, generální ředitel Pluxee ČR.
Z průzkumu mimo jiné vyplynulo, že 35 % zaměstnanců se o benefity zajímá a snaží se je maximálně využívat (+ 2 % oproti roku 2023, + 4 % oproti roku 2022). Pro 24 % zaměstnanců jsou benefity možností, jak si mohou dopřát něco navíc. A 16 % zaměstnanců také uvedlo, že benefity jsou důležitou součástí jejich rodinného rozpočtu. Celkově jsou pro 88 % zaměstnanců benefity důležitou součástí ohodnocení.
Průzkum ukázal, že podpora stravování je ze strany zaměstnanců i zaměstnavatelů dlouhodobě považovaná za stabilní součást benefitního balíčku bez ohledu na věk. „Firmy chtějí přispívat na kvalitní stravování svých zaměstnanců a zlepšovat jejich stravovací návyky. Z dat výzkumu je vidět, že stravování je jednoduše benefitní základ, protože buď ho zaměstnanci mají, nebo ho chtějí,“ říká Daniel Čapek. Zaměstnanci uvádějí jako nejčastější výhody tohoto benefitu, že si mohou dopřát kvalitnější a zdravější potraviny, vnímají to jako přilepšení do rodinného rozpočtu či si mohou dopřát častěji oběd v restauraci. Zaměstnavatelé si uvědomují silné vnímání tohoto benefitu ze strany zaměstnanců a zároveň se tím chtějí odlišit na trhu práce.
Velký zájem je mezi zaměstnanci také o předplacené karty na volný čas, poukázky a cafeteria systémy, celkem by je chtělo 30 % zaměstnanců z těch, co je nemají. V současnosti je dostává 38 % pracujících. U tohoto benefitu, který zaměstnancům umožňuje kvalitní trávení nepracovního života, se ukazují markantní generační rozdíly.
VÍCE VOLNOSTI
Vysoký úspěch má u zaměstnanců rovněž nabídka na využívání dovolené nad rámec zákona, časová flexibilita a práce z domova. Home office se pro mnoho zaměstnanců stal standardem v době covidu a rádi by v tomto trendu pokračovali i nadále. Část zaměstnavatelů se ale snaží dostat své lidi zpět na pracoviště. „Oproti roku 2022 je znatelný pokles v nabídce home office, a to z 28 na 20 % u všech zaměstnanců. Ne všem ale povaha práce umožnuje pracovat na dálku. Pokud tedy vezmeme jen ty, co pracovat z domova skutečně mohou, je pokles ještě výraznější z 49 na 35 %,“ konstatuje Martina Machová, HR ředitelka Pluxee.
I v tomto případě je přístup generací rozdílný. Nejvyšší zastoupení má práce z domova ve věkové kategorii 18–24 let. „Dnešní nastupující mladá generace považuje za hlavní kritérium work-life balance, tedy sladění soukromého a pracovního života. Upřednostňují pružnou pracovní dobu, kterou mohou skloubit s osobním životem. A očekávají také, že pokud to výkon práce umožňuje, budou mít možnost pracovat z domova,“ vysvětluje Machová. Ušetří tak čas, který by jinak potřebovali na dojíždění do práce, a ten raději věnují sobě, svým koníčkům nebo rodině. „V Pluxee jdeme tomuto trendu naproti, takže home office vnímáme jako benefit, ale zároveň nikoho nenutíme ho využívat. Podle zpětné vazby tento přístup našim zaměstnancům vyhovuje,“ pokračuje. Dodává, že firemní kulturu staví na důvěře a transparentní komunikaci.
NEPOSPÍCHAT DO PENZE
Obecně by však na přehřátém pracovním trhu bylo pro zaměstnavatele lepší, aby starší zaměstnanci do penze nepospíchali. Obrovskou příležitost v tomto směru představují částečné úvazky. Pracovat naplno osm hodin denně už totiž ve vysokém věku nemusí všem vyhovovat, v některých náročnějších profesích to pak může být dokonce nereálné. Podobně by kratší úvazky mohly rychleji dostat zpět do práce rodiče malých dětí, což se častěji týká žen.
Jak ukázal průzkum, v tomto směru je tu ještě velký prostor pro obě strany – zaměstnance i zaměstnavatele. 16 % respondentů průzkumu uvedlo, že jejich firma zkrácené pracovní úvazky nabízí, jen 5 % však uvedlo, že tento benefit využívá.
NEJČASTĚJŠÍ DŮVODY PRO UVAŽOVÁNÍ O ZMĚNĚ PRÁCE
Chci vyšší plat 53 %
Špatné mezilidské vztahy s kolegy, vedoucím apod. 29 %
Chybějící uznání práce 26 %
Chci se kariérně posunout 24 %
Nevyhovující pracovní podmínky 21 %
Nekompetentní vedení 20 %
Nevyhovují mi benefity u zaměstnavatele 18 %
Špatná komunikace, nedostatečná transparentnost 16 %
Náplň práce mi nevyhovuje 13 %
-jik-
