Personální společnost Hofmann Personal představuje výsledky unikátního průzkumu Hofmann Personal MONITOR 2025, který kombinuje pohled zaměstnavatelů i zaměstnanců v palčivých tématech českého personálního prostředí. Do šetření se zapojilo přes 300 podniků s více než 200 zaměstnanci, které dohromady zaměstnávají více než 200 000 lidí, a 1000 respondentů z řad pracovníků napříč věkem, vzděláním i profesemi.
KVALIFIKOVANÍ LIDÉ CHYBÍ V 6 Z 10 VÝROBNÍCH FIREM
Průzkum potvrzuje dlouhodobý trend: 59 % výrobních firem hlásí nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Administrativní pracovníky postrádá pětina firem (18 %), častěji jde o podniky ve službách (24 %). Téměř polovina firem (44 %) plánuje personální stavy navyšovat, přičemž 29 % chce přijímat kvalifikované pracovníky a 19 % nekvalifikované dělníky. Už nyní ale více než polovina (52 %) personalistů říká, že na jejich inzeráty odpovídá málo uchazečů tzv. modrých límečků a 46 % při náborů bílých límečků. 44 % personalistů u modrých límečků a 30 % u bílých límečků dodává, že se musí spokojit s těmi, kteří nesplňují všechny požadavky.
„Situace na pracovním trhu je napjatá a žádný rychlý obrat k lepšímu nás v nejbližších letech nečeká. Firmy už dnes stojí před zásadní otázkou, kde nové pracovníky získat. Bez změny přístupu a otevření se novým skupinám pracovníků to nepůjde,“ říká Gabriela Hrbáčková, ředitelka personální společnosti Hofmann Personal.
MODRÉ A BÍLÉ LÍMEČKY JSOU MÁLO OCHOTNI MĚNIT PRÁCI
Pouze 5 % bílých límečků a 9 % modrých límečků chtějí opravdu změnit práci, což znovu potvrzuje nepružnost českého pracovního trhu. 73 % bílých límečků a 65 % modrých se navíc nebojí, že by mohli v příštích 12 měsících přijít o práci. Personalisté ale zároveň upozorňují, že 44 % kandidátů na manažerské pozice má nepřiměřené platové požadavky, u TH pracovníků je to 53 % a u nekvalifikovaných manuálních pracovníků 45 %. „Firmy často přeceňují roli mzdy a podceňují prostředí a vztahy na pracovišti. Zatímco personalisté zmiňují peníze, zaměstnanci čím dál častěji řeší atmosféru, stabilitu a pracovní podmínky,“ dodává Kateřina Zázvorková, regionální manažerka Hofmann Personal.
BEZ UKRAJINCŮ BY VÝROBA STÁLA, ZAMĚSTNÁVÁ JE 8 Z 10 FIREM
Podíl zahraničních zaměstnanců ve firmách je mimořádně vysoký – 91 % podniků zaměstnává pracovníky ze zahraničí, nejčastěji Ukrajince (78 %) a Slováky (57 %). Tito lidé tvoří páteř mnoha výrobních provozů. Přesto jen menší část ukrajinských pracovníků aktuálně splňuje přísná kritéria, z 380 000 držitelů dočasné ochrany jich podmínky pro udělení zvláštního dlouhodobého pobytu splnilo pouze 15 000. Nejčastěji je problém podmínka ekonomické soběstačnosti, například žena s dvěma dětma musí mít příjem 55 000 Kč a pokud byla nemocná, tak ještě více.
Také kapacity Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině (KACPU) jsou nedostačující, což se projevuje zejména ve zdlouhavých administrativních procesech. V důsledku toho musí žadatelé kvůli udělení dočasné ochrany často čekat v nedůstojných podmínkách i několik dní. Právě tento problém je jedním z důvodů, proč ukrajinští pracovníci často odcházejí za prací do Německa. Zjednodušení a zrychlení náboru pracovníků nejen z Ukrajiny, ale i z dalších třetích zemí by významně pomohlo doplnit především kvalifikovanou pracovní sílu.
„Pokud mají tito pracovníci zůstat dlouhodobě, je nutné zjednodušit systém a zajistit předvídatelné podmínky. Ukrajinci jsou pro český průmysl naprosto klíčoví,“ zdůrazňuje Gabriela Hrbáčková.
SENIOŘI A RODIČE PO RODIČOVSKÉ: NEVYUŽITÝ POTENCIÁL
Demografický vývoj je neúprosný, podle ČSÚ se počet lidí v produktivním věku do roku 2040 sníží o 134 000, zatímco počet osob ve věku 60–65 let vzroste o 300 000. 47 % Čechů si dokáže představit pracovat i v důchodovém věku, nejčastěji na zkrácený úvazek nebo v méně náročné práci. Přesto pouze 24 % respondentů vnímá, že zaměstnavatelé dnes seniorům vhodné podmínky nabízejí.
Podobně 36 % rodičů po rodičovské dovolené by uvítalo zkrácený úvazek a z toho 55 % flexibilní pracovní dobu, ale jen 22 % má pocit, že firmy takové možnosti skutečně poskytují. „Senioři i rodiče po rodičovské dovolené představují obrovskou domácí rezervu pracovní síly, která je dnes využívána minimálně. Kdo nabídne flexibilní podmínky, získá zkušené a motivované lidi,“ zdůrazňuje Kateřina Zázvorková.
FLEXIBILITA JAKO STRATEGICKÁ NUTNOST
Flexibilita je důležitá pro 76 % TH pracovníků, 71 % manažerů, 74 % nekvalifikovaných a 59 % kvalifikovaných manuálních pracovníků. U bílých límečků je to flexibilní začátek a konec pracovní doby (44 %), zkrácený úvazek (37 % méně pracovních hodin a 33 % méně pracovních dní v týdnu). Firmy však tyto možnosti nabízejí častěji manažerům než ostatním zaměstnancům. Flexibilní formy práce jsou přitom zásadním předpokladem pro zapojení seniorů, rodičů i některých zahraničních pracovníků.
ROLE PERSONALISTŮ SE MĚNÍ
Průzkum ukázal i výrazné změny v oblasti řízení lidských zdrojů. Oproti roku 2019 přibylo menších a středních firem, které mají samostatné personální oddělení, a roste podíl personalistů v nejvyšším vedení. Přesto 37 % firem uvádí, že hlavní osoba zodpovědná za personalistiku není součástí nejvyššího vedení, u firem od 200 do 499 zaměstnanců dokonce 45 %. Čtvrtina personalistů říká, že je přetížena operativou, a třetina dodává, že je pro ně těžké plánovat kapacity kvůli neustálým změnám. I ve firmách, kde personalista ve vedení je, zůstává hlavní problém v nedostatku času a předvídatelnosti. 42 % uvádí, že požadavky na nábor se mění „ze dne na den“.
Umělá inteligence zatím do hry vstupuje spíše okrajově: nahradit celé pracovní pozice pomocí AI v následujících dvou letech plánuje jen minimum podniků. Obavy z AI má 15 % zaměstnanců, přičemž paradoxně se více bojí manuálně pracující. Ve službách plánuje využít AI k nahrazení práce lidí 10 % firem, nejméně se obávají manažeři (11 %).
-jik-
