Zatímco jiné zákony se v posledních letech snažily o zvyšování kvality a profesionality ve stavebnictví, v případě nového stavebního zákona (NSZ) bylo dosaženo pravého opaku. Stav ještě zhoršuje jeho 13. novela, která začala být v Poslanecké sněmovně projednávána a má být přijata ve zkráceném režimu. S jejím přijetím i účinností se počítá už od 1. července, respektive 1. ledna 2027. Popsaný rozpor lze nejlépe doložit na oblasti, která se bezprostředně dotýká zdraví obyvatel i ochrany jejich majetku: požární bezpečnost staveb. Zatímco novela zákona o požární ochraně přijatá v roce 2021 nastavila adekvátní standardy a reagovala na nové technologie a řešení s cílem dosáhnout maximální ochrany uživatelů či vlastníků staveb, aktuální novela NSZ tento trend rozmělňuje.
Hasičský záchranný sbor nebude k projektové dokumentaci vydávat závazné stanovisko, ale jen vyjádření. Znamená to, že dojde ke ztrátě vymahatelnosti v případě chybných nebo nedostatečných požárně bezpečnostních řešení. „V době, kdy státy zasažené tragickými požáry například Velká Británie po požáru Grenfell Tower směřují k posílení státního dohledu, návrh předložený zástupci vládní koalice jde opačným trendem liberalizace. Což s sebou nese riziko pro koncové uživatele, ale i zasahující hasiče a další složky záchranného systému,“ upozorňuje Ing. Josef Král, předseda profesního aktivu Požární bezpečnost staveb České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).
Popsaný návrh úpravy je další z řady negativních dopadů nového stavebního zákona. Podle ČKAIT je už nyní nepochybné, že 13. novela místo řešení dosavadních i nových problémů současné stavařské praxe vytváří další problémy a zvyšuje míru nejistoty v celém odvětví. Komora proto požaduje, aby komplexní pozměňovací návrh byl připraven s odborníky, kteří s ním budou každý den pracovat.
„Trváme na tom, aby nový komplexní pozměňovací návrh byl připravený s odborníky ze stavařské praxe. Další dílčí úpravy současný chaos nevyřeší. Je také třeba změny stavebního práva založit na datech, analýzách a znalosti stavebního prostředí. V právě probíhajícím procesu mi vzhledem k podstatným změnám oproti původnímu znění zákona také chybí zpracování nové studie RIA,“ shrnuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT, podle nějž o nedokonalosti novely svědčí i mohutná vlna připomínek a negativních reakcí mnoha orgánů a organizací zapojených do oblasti stavebnictví.
Návrh 13. novely nového stavebního zákona vytvoří nové problémy nejen v oblasti požární bezpečnosti staveb, které mohou významně ohrozit spotřebitele a uživatele staveb. Zatímco na potravinářské výrobky a v automobilovém průmyslu se uplatňují stále přísnější pravidla, pro stavebnictví se připravuje zcela opačná cesta s bezprecedentním rozvolněním pravidel. Podle navrhovaného znění tisku 67/0 nebude nutné dodržovat základní technické požadavky na stavby, ruší se závazné normy, lze se odchýlit od platného územního plánu, stavební pozemek nemusí být přístupný z veřejné komunikace a vytváří se nadkategorie zvýhodňovaných velkých stavebníků, kteří budou mít oproti malým stavebníkům a uživatelům staveb více práv.
V navrženém znění by dokonce mohl středoškolák stavebního směru (třeba vyučený truhlář s maturitou) a s 5 lety praxe a bez povinného profesního pojištění projektovat rodinný dům 20 × 20 m s podzemním podlažím, dvěma nadzemními podlažími a podkrovím ve svahu na neúnosném podloží, včetně statiky objektu. Tyto stavby by se povolovaly podle jimi zpracované zjednodušené dokumentace a nepotřebovaly by prováděcí dokumentaci. „Nechat projektovat kohokoliv není zrychlení, ale hloupost.“ uvádí Ing. Lukáš Daněk, Ph.D., předseda profesního aktivu Pozemní stavby ČKAIT.
Dokládá to neznalost stavební praxe ze strany předkladatelů novely. Kolaudovat jednoduché stavby by pak mohl jeden ze 47 autorizovaných inspektorů průměrného stáří 68,8 let. Kdo by nesl odpovědnost v případě havárie s vážným ohrožením zdraví po skončí pětileté záruční doby? Kde bude stavebník hledat někdejšího zpracovatele projektové dokumentace bez autorizace? Jak laik pozná kvalitu stavby? Bude stát nějak ověřovat dostatečnost vzdělání a praxe tzv. kvalifikovaných osob a duplikovat tak činnost profesních komor? Bude kvůli tomu najímat nové úředníky?
„Autorizovaným osobám, tedy především stavbyvedoucím, proto bude ČKAIT doporučovat, aby takového zakázky nepřijímaly. Neboť by tímto na sebe převzaly větší odpovědnost a riziko, než odpovídá jejích běžné profesní činnosti. To je jen několik důvodů, proč ČKAIT požaduje stažení a komplexním pozměňovacím návrhem nového stavebního zákona,“ dodává Ing. Petr Dospiva, Ph.D., 1. místopředseda ČKAIT.
Zcela opačný přístup dokládá novela zákona o požární bezpečnosti z roku 2021. Po dlouhých diskusích s odbornou veřejností byla schválena v roce 2021, přechodné období bylo následně prodlouženo až do 31. 12. 2025. Odborným důvodem změny, která omezila možnost zpracovávat PBŘ pouze na osoby s odpovídající autorizací v oboru požární bezpečnosti staveb, byly nedostatky v této části projektové dokumentace, na které narážel Hasičský záchranný sbor při zpracování závazných stanovisek k projektovým dokumentacím.
„S Hasičským záchranným sborem se podařilo dojednat podmínky zpracování požárně bezpečnostního řešení autorizovanými inženýry v oboru pozemní stavby pro stavby s mírným nebezpečím, tedy I. kategorie staveb. Toto řešení je plně připraveno a zbývá pouze schválení příslušné legislativy,“ doplňuje Ing. Lukáš Daněk, Ph.D.
-jik-
