Stavební firmy neměly přílišnou důvěru v plánovanou digitalizaci stavebního řízení. Více než třetina z nich (36 %) očekávala, že při implementaci nastanou problémy. Přesto více jak polovina dotázaných společností byla překvapena, jak velké komplikace se skutečně objevily (57 %). Cílem digitalizace, která byla spuštěna 1. července 2024, bylo zjednodušit a zrychlit povolovací procesy. Nicméně implementace nového Informačního systému stavebního řízení (ISSŘ) přinesla značné problémy.
Systém byl spuštěn bez řádného testování a není dostatečně propojen s dalšími klíčovými nástroji. To způsobuje, že některé žádosti nelze správně spravovat a chybí funkce potřebné pro správní činnosti. Kromě toho Národní geoportál územního plánování, který je klíčový pro zveřejňování územních plánů, nevyhovuje požadavkům stavebního zákona. To může zpomalit rozvoj měst a infrastruktury, například výstavbu vysokorychlostních tratí. Problémy s digitalizací vedou ke zpoždění zakázek a nižší aktivitě investorů a ohrožují ekonomickou stabilitu regionů. Podle analýzy, kterou naše společnost provedla ve spolupráci se Svazem měst a obcí ČR, představuje digitalizace riziko pro rozpočty obcí a regionální ekonomiku. Ministerstvo pro místní rozvoj již přiznalo existenci problémů a pracuje na jejich odstranění. Chystá úpravy zákona, které pomohou vyjasnit postupy při zpracování žádostí, a plánuje průběžné zlepšování systémů.
Pouze třetina dotázaných stavebních firem (32 %) vzala v úvahu možné problémy s digitalizaci stavebního řízeni při plánovaní své strategie. Mnoho z nich se zdráhá investovat do přípravy, protože stále čekají na konkrétní kroky vlády. Tento přistup je běžný v případech, kdy vlády oznámí ambiciózní planý, ale chybí jasné detaily a konkrétní směrnice. Podobna situace nastala například v Polsku, kde po nedávných změnách v digitálních systémech pro veřejné zakázky firmy reagovaly opatrně, dokud vláda neupřesnila konkrétní podmínky. Tento postup může být logicky z hlediska řízeni rizik, ale zároveň zpomaluje schopnost firem přizpůsobit se, jakmile jsou změny nakonec zavedeny.
Vláda se rozhodla začít projekt digitalizace stavebního řízeni úplně od začátku. Více než třetina stavebních firem to však nepovažuje za pozitivní krok a obává se dalších zpožděni (36 %). Tento restart projektu může být snahou opravit chyby a zlepšit fungovaní systému, ale přináší i určitá rizika. Firmy se oprávněně obávají, že dosavadní práce, čas a investice budou zbytečné, což může způsobit další zdrženi nejen při zavadění nového systému, ale i v celém stavebním sektoru. K tomu přichází rostoucí tlak na efektivní řízeni projektů, takže každé zpožděni může být pro firmy nejen finanční, ale i organizační zátěži. Pro zmírnění těchto obav bude klíčové, aby vláda dodržela jasné terminy a pravidelně informovala firmy o dalším postupu. Tim by mohla zvýšit důvěru v úspěšnou digitalizaci a minimalizovat riziko dalších problémů.
ANKETA
+ Petr Kulhánek, ministr pro místní rozvoj ČR:
Nefunkční digitalizace stavebního řízení má negativní dopad na 74 % stavebních firem v České republice. Tento problém způsobuje zpoždění zakázek a snižuje investice kvůli nejistotě. Pouze třetina firem se na možné problémy s digitalizací připravila dopředu, zatímco většina čekala na konkrétní kroky vlády. Poté co vláda rozhodla o obnovení projektu od začátku, vyskytly se obavy z dalších zpoždění. Firmy se bojí ztráty dosavadního úsilí a vynaložených zdrojů. Počítáme s tím, že nastavení nového systému si vyžádá 32 až 38 měsíců. Během této doby mohou díky legislativnímu a technickému bypassu stavební úřady dál částečně využívat původní systémy a zároveň efektivněji pracovat. Prvním krokem k novému systému bude důkladná procesní analýza a popis cílového stavu. Následně vypíšeme novou soutěž na zhotovení systémů DSŘ. Velkou pozornost věnujeme výběrovému řízení, aby bylo transparentní s minimálními riziky zásahu ze strany ÚOHS. Výběr poradce pro zadávací proces, příprava zadávacích podmínek a průběh zadávacích řízení nám potrvá asi 13 až 15 měsíců. Na případný přezkum dohledového orgánu je třeba počítat s dalšími 4 nebo 5 měsíci. Samotná výstavba nového systému potrvá 10 měsíců až jeden rok a naváže na ni důkladné tříměsíční testování. Odhadem dva měsíce ještě zabere příprava a migrace dat.
+ Jiří Svoboda, generální ředitel, Správa železnic, státní organizace:
V současné době je Správa železnic nefunkčním DSŘ ovlivněna jen minimálně, ale již v průběhu příštího roku, s přicházejícími dalšími procesy a fázemi staveb jednotlivých úseků, bude funkční průběh stavebního řízeni pro nás zásadní.
+ Petr Hlaváček, náměstek primátora města Prahy:
Pražská developerská společnost podala žádosti o stavební povoleni už na konci června, aby se zpracovávala podle starého stavebního zákona. Předešli jsme tak možným potížím. Z pohledu územního plánovaní nás však hodně trápí nefunkčnost Národního geoportálu územního plánovaní. Uzemní plánovaní je legislativně komplikovaný předpotopní systém, který se přes naše snahy nepodařilo v Novem stavebním zákoně inovovat, nikdo nevyužil námi nabízené know-how. Už v minulem volebním období jsme iniciovali digitální systém, ve kterém je možné dávat připomínky, prohlížet je, spravovat vše přes bankovní identitu, a hlavně datově napojit na standardizované prvky našeho Územního plánu. Naše nova technologie zrychlila vypořádaní minimálně o rok a v digitálním prostředí teď navíc můžeme generovat další data. Za program jsme dostali oceněni. Digitalizace MA smysl. A stoji za to na ni pracovat.
+ Zdeněk Veselý, generální ředitel České agentury pro standardizaci:
Česka agentura pro standardizaci jako osoba odpovědna za realizaci opatřeni Národního planu obnovy v rámci komponenty 1.6 Zrychleni a digitalizace stavebního řízeni, Subkomponenta 1.6.4 Plné využiti přínosů digitalizace stavebního řízeni – opatřeni č. 3 Systém pro správu datových standardů staveb nemá doposud vyřešeno financovaní tohoto opatřeni ze strany vlastníka komponenty, což je MMR. Vlastník komponenty nedodal pro účel dokončeni datového slovníku pro úroveň povolovacích procesů data vyplývající z provedené analýzy dotčených orgánů pro povolovací procesy, a tedy nelze dokončit tvorbu datového slovníku v teto oblasti. Absence součinnosti vlastníka komponenty může mít další fatální dopad do spuštěni Systému pro správu datových standardů.
+ Moritz Freyborn, předseda představenstva společnosti STRABAG a.s.:
Prozatím jsme nečelili zásadním problémům, ale očekáváme, že se tato nešťastna situace projeví v podobě zpožděni nebo zrušeni projektů, které čekají na potřebná povoleni. Digitalizace je krokem správným směrem, o to vice nás však mrzí, že současny stav digitalizace podkopává důvěru lidi v tento proces. Naše zkušenosti ukazují, že správně nastavená digitalizace přináší podstatné výhody – zvyšuje efektivitu, zrychluje procesy a přináší vyšší transparentnost. Proto doufáme, že se situace brzy stabilizuje a přinese dlouhodobé benefity pro cely obor.
+ Vladimír Steiner, generální ředitel společnosti DAIKIN AIRCONDITIONING CENTRAL EUROPE CZECH REPUBLIC spol. s r.o.:
I když nebýváme přímými účastníky stavebního řízeni, odloženi digitalizace stavebního řízeni, které zpomaluje a komplikuje celý stavební proces, bude mít samozřejmě vliv i na dodávky HVAC systémů, které jsou instalovány před dokončením staveb. Přáli bychom si, aby se podařilo, co nejdříve nastavit systematické zjednodušeni procesů, rychlé a jednotné fungovaní a hladkou operabilitu mezi statnými institucemi, soukromým sektorem a veřejnosti, aby nedošlo ke zpomaleni růstu investic ve stavebním sektoru.
+ Jiří Tesař, obchodní ředitel společnosti Subterra a.s.:
Nefunkční digitalizace stavebního řízeni zpomaluje přípravu stavebních projektů. Negativní vliv na výrobní program stavební firmy se tedy projevuje zprostředkovaně, např. pozdějším zahajováním některých staveb.
+ Ivo Luňák, jednatel společnosti Tyros Loading Systems CZ s.r.o.:
U mnoha připravovaných projektů došlo k posunu realizace z důvodu prodlouženi stavebních řízení a způsobuje nám nevyvážené kapacitní problémy, které musíme řešit, ale umíme si poradit, žel za cenu vyšších nákladů.
+ Robert Špott, jednatel a ředitel společnosti SYNER, s.r.o.:
Evidujeme, že tento problém zatěžuje naše partnery, konkrétně investory, a dotýká se i našich realizačních týmů, kterým se prodlužuje zahájeni realizace. Napínavá byla i nedávna zkušenost s ukončením stavby bytových domů spojena s kolaudačním řízením.
+ Rafael Moreno, ředitel odštěpného závodu Roztoky společnosti POHL CZ, a.s.:
Zatím nejsou velké, protože mnoho projektů jede po staru. Sám jsem plný pochybností, zda otočka v digitalizaci nakonec nepřinese více škody, ta hysterie okolo digitalizace a selháni skoro všech aktérů je už nezábavná. Něco mi říká, že to nebude lepši.
+ Tomáš Koranda, předseda představenstva společnosti HOCHTIEF CZ a.s.:
V první řadě je nutné říci, že nefunkčnost DSŘ ovlivnila především ty, kteří ho zadávají. Loňské letní měsíce a nastup podzimu byly především ve znamení nejistoty a očekávaní, jaký reálný dopad bude mít ve výsledku na cele stavební odvětvi. Z tohoto důvodu je určitě dobře, že Vláda zareagovala na požadavky stavebních úřadů a zavedla částečný bypass systému spočívající v povinném elektronickém odevzdávaní dokumentů a zachovaní systémů při jejich současném napojení na lokální software dosud používaný stavebními úřady a dotčenými orgány. Pro Česko je to však špatná zprava, že se nepodařilo zavést plně funkční systém. Digitalizace stavebního řízeni je jeden ze základních předpokladů pro rozvoj moderního stavebnictví, a proto doufáme, že se podaří co nejdříve přijít s novým funkčním systémem, který nám celý proces stavebního řízeni pomůže zefektivnit.
+ Tomáš Hlaváček, obchodní ředitel společnosti COLAS CZ, a.s.:
Momentálně nepociťujeme závažné přímé dopady, protože naši zákaznici tuto situaci předvídali a připravili se na ni vytvořením zásoby povolených či rozběhlých projektů. V okamžiku, kdy se začne tenčit zásobník projektů připravených před spuštěním nefunkčního systému stavebního řízeni, a nefungovalo by náhradní řešeni, můžeme pocítit nedostatek zakázek.
+ Tomáš Picek, obchodní ředitel společnosti TREPART s.r.o.:
Zdržení a nefunkčnost digitalizace ve stavebním řízeni mají přímý ekonomicky dopad. Prodloužený schvalovací proces způsobuje vyšší náklady na projektovou dokumentaci a přípravu a může ovlivnit také náklady spojené s pracovní silou a stavebním materiálem, které se mohou během čekaní zdražit.
+ Marian Pala, jednatel společnosti Moravská stavební unie – MSU s.r.o.:
Dopady nefunkční digitalizace ve stavebnictví v naši realizační časti očekáváme spíše v horizontu měsíců, kdy se mohou projevit průtahy v povolovacím procesu veřejných zakázek. Již dnes to ale cítíme v developerských aktivitách zejména zmatky, nepřesnými informacemi a v minimálně částečné paralýze staveních úřadů. Škody způsobené tímto sice potřebným, a nezvládnutým krokem budou značně, nejen ve financích a v čase, ale také ve ztrátě důvěry v celý proces.
+ Zdeněk Horejš, jednatel společnosti S & H stavební a obchodní firma spol. s r.o.:
Jako realizační stavební firma jsme odkázáni na již vydaná stavební povoleni a např. v případě změny stavby před jejím dokončením (v průběhu stavby) jsme odkázáni na opětovné vydaní souhlasu se změnou. Už jsme se dostali do situace, kdy bylo žádáno o změnu stavby (květen 2024), a do konce října 2024 se stavební úřad vůbec ke změně stavby nevyjádřil, tedy zhruba půl roku, co jsme v procesu digitalizace, úřad vůbec nekoná. Vzhledem k tomu, že jde o soukromého investora a vznikla zdrženi ze strany úřadu, dává tato situace značný prostor investorům uplatnit sankce za neplněni dohodnutých terminů dle smlouvy o dílo.
Zpracováno podle Kvartální analýzy společnosti CEEC Research
