Energetická efektivita, požární bezpečnost, práce s vlhkostí nebo využití fotovoltaiky. To jsou témata, která se dnes s provětrávanými fasádami pojí stále častěji. Jan Juhás z Knauf Insulation se této problematice věnuje více než patnáct let. Stál také u vývoje inovativního systému Diagonal 2H. S JANEM JUHÁSEM jsme si povídali o fungování provětrávaných fasád i o tom, kam se tento segment stavebnictví posouvá.
+ Vzpomenete si na moment, kdy vás poprvé napadla myšlenka provětrávané fasády? Co bylo tím impulzem?
V roce 2008 jsem nastoupil k firmě Knauf Praha na pozici manažera pro speciální cementové desky, které se pro provětrávané fasády používají. Tím začalo mé působení v tomto segmentu. Od fasádních desek jsem se postupně dostával k dalším požadavkům – k trvanlivosti, odolnosti, estetice a statice celého systému.
V roce 2014 jsem přešel do divize tepelných izolací a na fasády jsem se začal dívat z jiného úhlu pohledu. Společně s kolegy jsme hledali způsob, jak udělat nosnou konstrukci co nejjednodušší a nejefektivnější. Základní myšlenkou bylo vést nosné prvky šikmým směrem. To nám umožnilo výrazně omezit úniky tepla a zároveň vytvořit systém, který dokáže snadno srovnat i velmi křivé stěny. Z této úvahy pak vznikl systém Diagonal 2H.
+ Mohl byste jednoduše popsat princip provětrávané fasády? Jakou roli hraje vzduchová mezera?
Představte si klasickou šikmou střechu. Dnes už by nikdo neriskoval a nepostavil střechu, která nevětrá. Provětrávaná fasáda je v podstatě taková větraná střecha, akorát otočená kolmo k zemi. Zákon fyziky říká, že teplý vzduch v sobě drží mnohem více vlhkosti než vzduch studený. Když vnitřní teplý vzduch z domu prostupuje ven a naráží na chladnější venkovní vrstvy, začne se z toho přirozeně srážet voda. Aby tato vlhkost nezůstávala ve stěnách nebo v izolaci, musíme ji dostat pryč. A právě k tomu slouží větraná mezera mezi izolací a vnějším obkladem. Funguje jako přirozený motor, který vlhkost z domu neustále odvádí pryč do okolí.
+ Jak dlouho trvalo, než se řešení začalo prosazovat v praxi, a jaké překážky mu stály v cestě?
Vývoj prototypu našeho systému, mechanické zkoušky a následné ověření na první skutečné stavbě trvaly zhruba rok. Většina překážek byla spíše psychologická než technická. Lidé jsou obecně konzervativní a k novinkám nemají nedůvěru. Realizační firmy se musely naučit úplně nové montážní postupy a obchodní partneři nevěděli, jak systém správně uchopit. Poměrně rychle se nám ale podařilo najít dva investory, kteří do toho šli s námi a systém si dali na své domy. Tyto první dva domy od roku 2015 pečlivě sledujeme a jejich majitelé nám potvrzují, že všechno funguje přesně tak, jak jsme si na papíře naplánovali.
+ Jaká je výhoda použití minerální izolace u provětrávané fasády oproti jiným materiálům?
Do provětrávané fasády zkrátka nepatří materiály, které v sobě drží vlhkost, a hlavně tam nesmí být nic hořlavého (dle normy požárního kodexu ČSN 73 0810). Z technického i bezpečnostního hlediska je proto minerální vlna v podstatě jedinou logickou volbou.
Mimo rodinné domy je minerální vlna u tohoto typu fasád naprostým standardem. Když si vzpomeneme na tragický požár věžáku Grenfell Tower v Londýně, kde byl hlavním viníkem právě hořlavý materiál na fasádě, je jasné, že bezpečnost musíme brát vážně. Stejně jako by si nikdo nedal hořlavé materiály dovnitř do komína, nemají co dělat ani ve větrané mezeře izolace, díky nimž by se oheň mohl šířit obrovskou rychlostí.
+ Hodí se provětrávaná fasáda spíše pro novostavby, nebo i pro rekonstrukce starších domů?
Tento systém je zcela univerzální. U novostaveb dává architektům obrovskou svobodu v tom, jak může dům vypadat, a investorům přináší výhodu v tom, že fasáda je snadno opravitelná a kompletně recyklovatelná.
U rekonstrukcí je to zase skvělý lék na staré, vlhké nebo křivé zdivo. Testy v nezávislém univerzitním výzkumném centru ČVUT UCEEB ukázaly, že provětrávaná fasáda dokáže za rok odvést z konstrukce výrazně více vlhkosti než běžné kontaktní zateplení. Stěny domu díky tomu zůstávají trvale sušší. Obrovskou výhodou je také přizpůsobivost konstrukce – na starých domech jsme schopni bez problému vyrovnat křivost stěn dosahující až devíti centimetrů na jedno patro.
+ Je provětrávaná fasáda dražší než běžné systémy? Jaká je návratnost investice?
Ano, je dražší a má to své logické důvody. Investice do zateplení se obecně vrací podle toho, jak rostou ceny energií, ale reálně se můžeme bavit přibližně o deseti letech.
Často se zapomíná na to, že samotná izolace tvoří jen zhruba desetinu celkové ceny fasády. Až čtvrtinu nákladů naopak tvoří finální pohledový obklad – tedy to, co dává domu jeho tvář a za co si lidé rádi připlatí, protože je to vidět. Většinu našich zákazníků tvoří soukromí investoři, kteří staví pro sebe a pro další generace a dívají se dopředu v horizontu patnácti nebo dvaceti let. U velkých komerčních projektů je zase hlavní motivací jistota, že fasáda skvěle tlumí hluk, splňuje přísné požární požadavky a v případě poškození se dá snadno vyměnit kus za kus.
+ Kam se podle vás bude vývoj fasádních systémů ubírat v příštích letech? Chystá Knauf Insulation nějaké novinky?
Vývoj směřuje k co největšímu zjednodušení práce na stavbě. Protože
u provětrávaných fasád odpadají jakékoliv mokré procesy jako míchání lepidel nebo omítek, otevírá se zde velká cesta pro prefabrikaci a v budoucnu možná i pro roboty, kteří by mohli na stavbách automaticky vrtat a osazovat kotvy.
Pokud jde o novinky u nás v České republice, moderní domy dnes vyžadují stále silnější vrstvy zateplení. Standardních 240 milimetrů izolace už někdy nestačí, proto nyní vyvíjíme a testujeme ještě delší nosné prvky, které nám umožní tloušťku izolace navýšit. Druhou zajímavou cestou je využití tohoto fasádního systému pro zateplení střech, čímž se vlastně vracíme na začátek – provětrávaná fasáda a větraná střecha totiž k sobě mají technologicky strašně blízko.
-jik-
