Od 1. ledna 2027 má začít platit novela stavebního zákona, která podle odborníků neznamená pouze změnu povolovacích pravidel, ale jednu z největších reforem státních agend za poslední roky. Nový systém má měnit organizaci stavební správy, odpovědnost v řízení, roli projektantů i vztah mezi státem a samosprávami. Zásadní podle účastníků odborného setkání Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) bude, zda se podaří zvládnout postupný náběh, připravit jednotnou metodiku a dostatečně podpořit stavební úřady i jejich zaměstnance.
NOVÝ SYSTÉM OD ROKU 2028
Novela se po skončení druhého čtení v Poslanecké sněmovně nachází ve fázi stabilizovaného textu. Účinnost zákona je plánována od 1. ledna 2027, samotná reorganizace stavební správy má ale probíhat postupně. Rok 2027 má být přechodným obdobím, během něhož se budou původní stavební úřady řídit novými pravidly. Nový systém stavební správy má začít plně fungovat od 1. ledna 2028.
„Jde o jednu z největších reforem státních agend za posledních 15 let. Právě proto je účinnost jednotlivých kroků nastavena postupně, aby změna nepřišla jako jeden tvrdý náraz na úředníky, obce ani stavebníky,“ uvedl Pavel Kryštof, náměstek ministryně pro místní rozvoj ČR, na odborném diskuzním setkání ARTN.
MÉNĚ ÚŘADŮ, INTEGROVANĚJŠÍ POVOLOVÁNÍ
Jednou z největších změn má být vznik Úřadu rozvoje území České republiky, který má zastřešit novou strukturu stavební správy a převzít část kompetencí, jež jsou dnes rozděleny mezi větší počet stavebních úřadů a dotčených orgánů. Současná soustava 626 stavebních úřadů má být nahrazena strukturou 205 stavebních úřadů pro obce s rozšířenou působností a 14 krajských pracovišť. Součástí přípravy bude také výběr vedení nového úřadu a jeho krajských pracovišť, řešení prostor, rozpočtu, používaných softwarů a podpory pro zaměstnance.
„Pro development je klíčové vědět, kam se v novém systému přesunou kompetence, jak se povolovací řízení reálně zrychlí a kdo za něj ponese odpovědnost. Právě to jsou otázky, které budou rozhodovat o tom, zda novela přinese skutečnou změnu v praxi,“ uvedl Marcel Soural, člen správní rady ARTN, zakladatel a předseda představenstva investiční skupiny Trigema.
Novela se vrací k principu integrovaného povolování, který odborníci shrnují jako „jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko“. Součástí nového modelu má být omezení samostatných závazných stanovisek a přesun části agend dotčených orgánů přímo do stavební správy. Podle prezentovaných informací má zůstat zachováno pět typů závazných stanovisek pro vybrané zvlášť závažné situace, například v oblasti životního prostředí, státní památkové péče, požární ochrany nebo EIA.
BYDLENÍ JAKO VEŘEJNÝ ZÁJEM
Podle Františka Korbela novela zároveň mění základní filozofii stavebního práva. Vedle ochrany jednotlivých veřejných zájmů má nově výrazněji pracovat také s potřebou rozvoje území, bydlení, práce a podnikání.
„Novela stavebního zákona poprvé otevřeně pracuje s tím, že stavební rozvoj, bydlení, práce a podnikání jsou legitimní potřeby společnosti. Dosavadní úprava chránila především jednotlivé veřejné zájmy, například v oblasti životního prostředí nebo památkové ochrany, ale samotný rozvoj území jako veřejný zájem v ní nebyl dostatečně silně vyjádřen,“ uvedl František Korbel, partner HAVEL & PARTNERS.
Z pohledu bytové výstavby patří mezi nejdiskutovanější změny zařazení větších bytových projektů mezi vyhrazené stavby. Jako stavba pro hromadné bydlení má být v návrhu vnímán projekt nad 10 tisíc metrů čtverečních hrubé podlahové plochy s převažující funkcí bydlení. Takové stavby by měly být povolovány centrálním úřadem v jediném stupni, přičemž v jednom řízení má dojít k posouzení všech relevantních veřejných zájmů.
„Zařazení větších bytových projektů mezi vyhrazené stavby má potenciál výrazně zrychlit povolování projektů důležitých pro rozvoj bydlení. Neznamená to ale rezignaci na ochranu veřejných zájmů. Ty mají být posouzeny v jednom integrovaném řízení a případné spory budou nadále podléhat soudnímu přezkumu,“ doplnil Korbel.
Změny se ale podle diskutujících nemají týkat pouze velkých projektů. Novela má přinést úpravy také pro menší stavby, rekonstrukce a běžnou stavební agendu. V debatě zaznělo například rušení některých administrativních povinností, návrat širších kompetencí autorizovaným inspektorům nebo zařazení části menších bytových projektů do jednoduššího režimu.
Důležitou roli má sehrát také samospráva. Zatímco povolování staveb se má přesunout do jednotné státní stavební správy, obce a kraje mají posílit svou roli v oblasti plánování a rozvoje. V samostatné působnosti mají zpracovávat, pořizovat, schvalovat a vydávat územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentaci a územní opatření. Větší význam tak bude mít kvalita územních plánů a předvídatelnost pravidel v území.
DIGITALIZACE SAMA NESTAČÍ
Vedle změny úřadů a kompetencí bude zásadní také digitalizace. Ta má probíhat paralelně s institucionální reformou. Cílem je připravit nové softwarové řešení k 1. lednu 2029, přičemž do roku 2030 má fungovat paralelní režim. Podle Hany Landové však samotná digitalizace nestačí, pokud se nezmění struktura systému.
„I Evropská unie si všimla, že v Česku máme při povolování staveb strukturální problém, který nevyřeší samotná digitalizace, jakkoliv by byla úspěšná. Pokud pouze převedeme složitý a roztříštěný proces do elektronické podoby, nepůjde o skutečné zjednodušení, ale jen o digitalizaci stávajících problémů,“ uvedla Hana Landová, vládní zmocněnkyně pro implementaci stavebního zákona.
Landová upozornila také na potřebu prováděcích předpisů, metodik a revize technických norem. Podle ní má nový stavební zákon změnit přístup k výstavbě tak, aby pravidla byla srozumitelnější pro ty, kteří chtějí stavět v souladu se zákonem.
„Nový stavební zákon mění filozofii stavebního práva. Nemá sloužit jako nástroj obrany proti výstavbě, ale jako srozumitelný návod, podle kterého stavebník ví, co má splnit, aby mohl legálně stavět,“ doplnila Landová.
JASNĚJŠÍ ODPOVĚDNOST PROJEKTANTŮ A ÚŘADŮ
Významnou praktickou změnou má být přesnější rozdělení odpovědnosti mezi stavební úřad a autorizované osoby. Stavební úřad by podle diskutujících neměl nahrazovat odbornou práci projektanta, ale soustředit se na splnění zákonných podmínek a správný průběh řízení. Větší část odborné odpovědnosti má nést projektant nebo autorizovaná osoba.
„Dnes se od stavebních úřadů často očekává, že budou kontrolovat i technické detaily projektu, které by měly být primárně odpovědností projektanta. Pokud se má systém skutečně zrychlit, musí být jasněji rozděleno, za co odpovídá úřad a za co autorizovaná osoba,“ uvedl Soural.
Z diskuse vyplynulo, že úspěch novely nebude záviset pouze na jejím finálním schválení. Rozhodující bude praktické zvládnutí přechodu na nový systém, práce s úředníky, dostupná metodika a schopnost státu převést legislativní změnu do srozumitelné a předvídatelné praxe. Právě období mezi lety 2027 a 2030 tak podle účastníků setkání ukáže, zda novela skutečně povede k rychlejšímu, jednotnějšímu a předvídatelnějšímu povolování staveb.
-jik-
