ČKAIT žádá stažení poslaneckému návrhu 13. novely nového stavebního zákona a jeho komplexní přepracování za skutečné, nejen deklarované účasti odborné veřejnosti.
Ekonomické důvody důležitější než závazné požadavky na výstavbu. Rezignace na minimální kvalitu staveb, v některých případech i kolaudaci nebo přístupovou komunikaci. Nesystémové zařazení autorizovaných inspektorů do procesu kolaudace bez finálního rozhodnutí stavebního úřadu, který za toto rozhodnutí ovšem nese odpovědnost. Snížení ochrany koncových uživatelů a vlastníků, rozmělnění požadavků územního plánu…
To je jen krátký výčet celkem 12 zásadních bodů, které Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) vytýká poslaneckému návrhu. Ten považuje inženýrská komora za legislativně chybný, neboť je v rozporu s platnými právními předpisy, a proto neproveditelný a neakceptovatelný. Obcházení stanovisek, připomínek a potřeb profesních organizací působících ve stavebnictví, povede k dalšímu chaosu a vršení problémů ve stavebním právu. Kritický postoj směrem k 13. novele vyjadřuje i řada dalších asociací, organizací, svazů a rovněž samospráv, včetně veřejného ochránce práv a České komory architektů.
ZÁKON BEZ DISKUZE
„Návrh nereflektuje žádné připomínky, které jsme jako zástupci dotčených profesí a stavební praxe vznesli. Nebylo nám umožněno, abychom se na této novele v rozsahu úplně nového zákona, jakkoliv podíleli a mohli ji připomínkovat před projednáním v poslanecké sněmovně. Změna byla předložena poslaneckým návrhem, tedy mimo standardní legislativní proces. Analýzy a hodnocení dopadů nového zákona nebyly předloženy. Lhůty na vyhodnocení zákona a zpracování připomínek se pohybují v pouhých jednotkách dnů a nelze je uplatňovat standardním připomínkovým řízením. Jedinou možnost, kterou nyní máme, je oslovování členů současné vlády a poslanců, a pokoušet se je přesvědčit, aby naše návrhy zařadili do svých pozměňovacích návrhů,“ popisuje současnou situaci Ing. Robert Špalek, předseda nejsilnější profesní organizace s 32 tisíci stavebních inženýrů, stavbyvedoucích nebo stavebních techniků.
NEVYSLYŠENÁ VAROVÁNÍ
Dalším problémem, který umocní všechny odborné nedostatky této velmi rozsáhlé novely v rozsahu nového zákona, je absence správně nastavených přechodných ustanovení. Jinými slovy tato s odbornou veřejností neprojednaná novela má platit de facto ze dne na den. Pokud by se přijal poslanecký návrh sněmovního tisku 67, pak by se podle nových pravidel začalo postupovat jen několik měsíců po schválení, a to i v zahájených řízeních – od 1. 7. 2026!
„Jak dokládá vývoj v posledních čtyřech letech, došlo k naplnění všech negativních scénářů, před nimiž jsme varovali i předchozí vládu a Poslaneckou sněmovnu ČR. Bez úspěchu. Důsledek vidí všichni – klesající počet žádostí o stavební povolení, prodlužování povolovacího řízení a odliv profesionálů z oboru. Nejen z technických a stavebních profesí, ale rovněž ze stavebních úřadů. Už několik let na stavařskou obec dopadá příval nepromyšlených legislativních experimentů. Přijetí sněmovního tisku 67 v předkládané podobě může v budoucnosti přinést mnohem větší potíže než nepovedená digitalizace,“ doplňuje Ing. Petr Dospiva, Ph.D., 1. místopředseda ČKAIT.
VLASTNÍCI V NEJISTOTĚ
Zatímco v oblastech jako potravinářství, cestovní ruch nebo výroba automobilů stoupá ochrana koncového spotřebitele, a to napříč celou Evropou, čeští zákonodárci se v případě stavebnictví rozhodli jít zcela opačnou cestou. Po přijetí nepromyšleného nového stavebního zákona v roce 2021 i jeho dvanácti novelách a uspěchané digitalizaci stavebního řízení řízený rozklad stavebního práva nabral novou dynamiku. Neznámí autoři 13. novely nového stavebního zákona prostřednictvím představitelů vládní koalice flagrantně upřednostňují stavebníky velkých staveb pro tzv. hromadné bydlení, aniž by ale podmiňovali jejich výhody tím, že realizované byty budou opravdu cenově dostupné. Menší stavebníci nemají výhody žádné a koncoví majitelé nebo nájemci mají přijít o ochranu a garance týkající se minimální kvality staveb. Dostupné bydlení v menších městech tak nebude mít žádnou zvýšenou podporu, zatímco velké bytové komplexy ve velkých aglomeracích ano. Dostupné bydlení ale nelze měřit užitnou plochou jedné stavby. To podle inženýrské komory není správné kritérium tohoto potřebného druhu výstavby.
PROBLÉMY SE HROMADÍ
Neznalost, nebo záměr autorů 13. novely se propisuje do řady dalších ustanovení. Relativizovány jsou požadavky územního plánování a rozmělněna jsou rovněž pravidla pro vystavěné prostředí. „Nejlépe to lze doložit návrhem zrušit požadavky na odstup staveb nebo to, aby stavební pozemky nemusely být přístupné komunikací,“ přibližuje detaily návrhu novely Ing. Josef Filip, Ph.D., člen představenstva ČKAIT a předseda pracovní komise ČKAIT pro zadávání veřejných zakázek. Jak potom lze stavbu postavit a užívat, pokud nemá přístupovou komunikaci? Jak bude možný zásah složek IZS např. k požáru stavby?
Nový stavební zákon bude i po 13. novele ohrožovat rovněž kvalitu vystavěného prostředí. Nedělá rozdíl mezi rodinným domem nebo složitým průmyslovým komplexem případně nemocnicí – pro všechny platí požadavky na zjednodušenou projektovou dokumentaci stavby pro povolení záměru bez ohledu na jejich vliv na okolní prostředí. Nejasné jsou také požadavky na dokumentaci skutečného provedení stavby. Zcela nesystémově a v rozporu s deklarovaným zjednodušením završují panující právní nejistotu možností vlastních stavebních předpisů ve všech třinácti krajských městech.
-jik-
