Čeští rodiče vnímají stavební obory jako perspektivní volbu pro jejich děti. Spojují je se smysluplností práce, jistotou uplatnění po škole, možností podnikání i dobrými výdělky v čase. Přesto by stavební obory aktivně zvažovalo jen zhruba 10 % z nich. Ukazuje to nový výzkum Svazu podnikatelů ve stavebnictví mezi rodiči žáků, kteří se rozhodují o výběru střední nebo vysoké školy. Hlavní bariérou není negativní obraz oboru, ale nedostatek informací a konkrétní představy o tom, jak dnešní stavebnictví, studium i následná práce ve skutečnosti vypadají. Výzkum je reakcí SPS na dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. S ním se nepotýká jen stavebnictví, ale i další průmyslové obory.
Zájem o studium technických oborů v Česku v posledních 20 letech významně poklesl. Podle statistik ČSÚ se na technických vysokých školách od roku 2001 snížil počet studentů téměř o 27 %. Předchozí výzkum SPS mezi členskými firmami navíc ukázal, že sektoru by mohlo do pěti let chybět až 74 000 pracovníků. Do budoucna může situaci dále zhoršovat demografický vývoj, kdy bude obecně méně studentů hlásících se na střední a vysoké školy.
„Nedostatek kvalifikovaných pracovníků už dnes není jen problémem stavebních firem a jejich kapacit. Je to zásadní riziko i pro stát samotný – pro výstavbu infrastruktury, dostupnost bydlení, veřejné investice a konkurenceschopnost celé české ekonomiky. Pokud chceme zvýšit podíl mladých lidí v technických oborech, musíme nejdříve rozumět tomu, jak se rodiče žáků rozhodují o jejich profesní volbě, jaké mají motivace, obavy a kde jim chybí informace. Právě to bylo hlavním důvodem, proč jsme se rozhodli jít tímto směrem,“ uvádí k výzkumu Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví. SPS navazuje na výzkumy, které byly doposud cíleny především na samotné žáky. Z nich samotných však vyšlo, že klíčovými iniciátory výběru školy jsou především rodiče, kteří mají při rozhodování silný vliv.
STAVEBNICTVÍ MÁ SILNÝ ZÁKLAD
Výzkum SPS ukázal, že rodiče dnes pro své děti nejčastěji zvažují IT obory. Přes 20 % dotazovaných uvažuje o tom podat přihlášku právě tímto směrem. Stavební obory by naopak zvažovalo zhruba 10 % rodičů.
To ale podle výzkumu neznamená, že by rodiče stavebnictví vnímali negativně. Naopak. Stavebnictví u nich obstojí právě v parametrech, které jsou při rozhodování o budoucnosti dětí důležité. Se smysluplností práce si ho spojuje 76,6 % rodičů, s jistotou uplatnění po škole 72,4 %, s možností podnikání 70,6 % a s dobrými výdělky v čase 66,0 %.
BARIÉROU JSOU STEREOTYPY
Rodiče se u stavebních oborů nejvíce obávají náročných pracovních podmínek, fyzické náročnosti práce a bezpečnosti práce. Právě tyto obavy ale často vycházejí ze zjednodušené nebo zastaralé představy o oboru. „Stavebnictví se velmi rychle proměňuje vlivem automatizace, robotizace, nových technologií i moderních pracovních postupů. Do budoucna tak nebude potřeba tolik fyzické práce jako dříve. Naopak bude růst poptávka po kvalifikovaných lidech, kteří budou schopni nové technologie obsluhovat, řídit a využívat v praxi,“ říká Jiří Nouza.
„Obecně si veřejnost nedokáže představit, jaké možnosti dnes stavebnictví nabízí – jaké technologie využíváme, jaké je zázemí na stavbách ani jaké jsou dnes kvalifikační požadavky na zaměstnance. V budoucnu bude zapotřebí operátorů na obsluhu nejnovějších technologií jako je například 3D tisku betonu. Ten do budoucna nemůže zcela nahradit pracovní sílu, ale výrazně snižuje nároky na lidské zdroje. Nicméně stále poptáváme profese jako je stavbyvedoucí, přípraváře realizace projektů i odborníky na řemeslné práce. Řešením je podle mého změna vzdělávacího systému, které by mělo být více propojeno s praxí a také se musíme více zaměřit na zvyšování společenské prestiže technických, řemeslných a rukodělných oborů,“ říká Jan Hasík, CEO Purposia Group, investiční skupiny sdružující firmy z oblasti stavebnictví, realitního developmentu i správy nemovitostí.
FIRMY SE SNAŽÍ PŘIVÁDĚT MLADÉ DO PRAXE
Stavební firmy se dlouhodobě snaží nedostatek pracovníků řešit intenzivně vlastními silami. Spolupracují se středními odbornými školami, učilišti i vysokými školami, podporují odborné praxe, pořádají exkurze na stavby, zapojují studenty do projektů a vytvářejí vlastní náborové i vzdělávací programy.
„Již řadu let sledujeme úbytek technicky vzdělaných absolventů. Proto se dlouhodobě snažíme přibližovat stavebnictví mladé generaci. Podporujeme například projekt Stavební gramotnosti na základních školách, provozujeme informační rozcestník Stavařská rodina a již téměř dvacet let rozvíjíme vlastní učňovský program. Jsme velmi aktivní na středních průmyslových školách a stavebních fakultách – studentům nabízíme mimo jiné odborné praxe a zapojujeme je do reálných projektů. Vysokoškoláky oslovujeme rovněž prostřednictvím platformy m.zone a instagramového kanálu @ucime.vas.stavet. Vidíme, že když se mladí lidé dostanou k oboru zblízka, často je překvapí, jak je stavebnictví pestré, technologicky vyspělé a perspektivní,“ říkáJana Kořínková, zástupkyně personálního ředitele Metrostav a.s.
Podle výzkumu patří propojení škol a firem k nejsilnějším faktorům, které mohou rodiče přesvědčit. Výzkum ukazuje, že rodiče by k podání přihlášky na stavební obor nejvíce motivovala kombinace jistoty práce, garantované praxe a také napojení na konkrétní firmy a jejich nabídky. „Samotné aktivity firem ale nestačí. Pokud má obor získat výrazně více mladých lidí, musí být technické vzdělávání koncepčně a dlouhodobě podporováno také ze strany státu jako jedna z jeho strategických priorit,“ dodává Jana Kořínková z Metrostav a.s.
Jedním z řešení na úrovni českého vzdělávacího systému může být rozvojtzv. duálního vzdělávání. Označuje model odborné přípravy, který propojuje výuku ve škole s praktickým vzděláváním přímo u zaměstnavatelů; v silně rozvinutých duálních systémech má žák dvojí status — je žákem školy a zároveň má smluvní vztah s podnikem, kde se připravuje na výkon povolání. V českém prostředí se častěji mluví o rozvoji prvků duálního vzdělávání, tedy zejména o větším zapojení firem do odborného výcviku a praxí v reálném pracovním prostředí. Právě sladění technického vzdělávání s potřebami praxe a větší propojení škol, firem a státu patří mezi priority vládního zmocněnce pro technické kompetence a vzdělávání Tomáše Hambergera. Podle něho by ukazování potenciálu techniky mělo začínat už na základních školách.
„Za jednu z příčin poklesu zájmu o technické obory u mladší generace považuji to, že po roce 2000 s nástupem rámcových vzdělávacích programů se mnoho vyučovaných předmětů stalo volitelnými – právě i včetně technické výchovy a praktických činností. Dostali jsme se tak do situace, kdy žáci na základních školách nemají vůbec šanci se s technikou potkat, osahat si ji a probudit v sobě potenciál, nadšení se ji dále věnovat. Pro současnou vládu je proto prioritou technickou výchovu na základní školy vrátit zpět jako povinný předmět, což je dle mého názoru jeden z nejsystémovějších kroků, který můžeme udělat. Souvisejícím krokem je také podpora vzniku základních škol s rozšířenou výukou technických předmětů (obdobně jako máme základní školy s rozšířenou výukou jazyků, tělesné výchovy). V rámci MPO jsme minulý rok spustili projekt, kdy jsme v Českých Budějovicích otevřeli první takovou technicky orientovanou třídu. A jen se potvrdilo, že zájem o takovýto typ vzdělávání u rodičů je. Do prvního ročníku se hlásilo zhruba 3x více studentů, než mohla škola přijmout. K rozšíření těchto typů škol by mělo v dalších letech dojít plošně po celé ČR. Osobně si od toho slibuji i to, že by se tak mohla zvýšit úroveň i na technických středních školách, jelikož tam poputují dobře připravení studenti,“ uvedl na tiskové konferenci Tomáš Hamberger.
RODIČE OČEKÁVAJÍ VĚTŠÍ PODPORU STÁTU
Výzkum ukazuje, že veřejnost si uvědomuje důležitost stavebních oborů pro rozvoj infrastruktury i bydlení. Podle zjištění SPS říká 80 % dotazovaných, že by měl stát stavební obory aktivně podporovat. Přes 85 % je pak názoru, že by stát měl aktivně podpořit atraktivitu řemesel, aby nebyla vnímána jako podřadná kariérní volba.
„Jsme přesvědčeni, že řešení je primárně ve spojení sil škol, firem, ale i státu. Nejde o to vytvářet izolované aktivity, ale zcelit ty existující i vznikající do jednoho komunikačního rámce, který bude pro rodiče srozumitelný a bude jim dávat jednotné informace o technických oborech, nejlépe na jednom místě. Jakými konkrétními nástroji tohoto dosáhnout budeme dále aktivně řešit s MŠMT i zástupci sektoru,“ uzavírá Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Právě se zástupci politické sféry včetně MŠMT naváže SPS diskusi na toto téma již 27. května na oborové konferenci Future builders.
STAVEBNICTVÍ TÁHNE RŮST MEZD
Mezi březnem a dubnem 2026 vzrostly v Česku průměrné nástupní odměny u řady kvalifikovaných profesí. Analýza dat pracovního portálu JenPráce.cz ukazuje deset pozic, u kterých firmy v tomto období nejvíce přidaly – v čele s manažery kvality, jejichž průměrná nástupní mzda se zvýšila o 19,1 % na 69 143 Kč, a finančními specialisty či controllingem. Růst mezd je výrazně vidět také ve stavebnictví, které má v první desítce hned dvě profese – stavební dozor a stavební inženýry. Zaměstnavatelé tak reagují na období jarních uzávěrek, rozjezd stavební sezóny i start hlavní sezóny v gastronomii.
Manažeři a manažerky kvality dosáhli v dubnu v rámci monitorovaných pozic nejvyššího nárůstu – jejich průměrná nástupní odměna stoupla z březnových 58 064 Kč na 69 143 Kč, tedy o 19,1 % (11 079 Kč). Vysoký růst právě na přelomu března a dubna souvisí s tlakem na plnění interních i externích auditů, certifikací a zákaznických požadavků v první polovině roku. „Řada firem na jaře dokončuje roční zprávy, prochází audity a připravuje nové zakázky. V této době se naplno ukazuje, jak velký dopad má kvalitní řízení procesů na výsledky. I proto jsou společnosti ochotné za zkušené manažery kvality výrazně připlatit,“ říká Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz.
Silný růst mezd se projevil také u finančních pozic. Finanční specialisté a specialistky si polepšili z 41 400 Kč na 49 042 Kč, tedy o 18,5 % (7 642 Kč), u finančního controllingu vzrostla průměrná nástupní odměna z 54 738 Kč na 64 309 Kč, tedy o 17,5 % (9 571 Kč). „První měsíce roku jsou pro finanční týmy klíčové – dokončují se uzávěrky, plánuje se cash flow a nastavují se rozpočty na další období. Firmy proto právě v březnu a dubnu často posilují své finanční a controllingové týmy, aby zvládly jak roční uzávěrky, tak přípravu na zbytek roku. To zvyšuje ochotu nabízet vyšší nástupní mzdy,“ doplňuje Anna Kevorkyan.
Významný nárůst odměn je patrný i ve stavebnictví, kde se naplno rozbíhá sezóna. Stavební dozor si polepšil z 51 975 Kč na 60 551 Kč, tedy o 16,5 % (8 576 Kč), stavební inženýři a inženýrky zaznamenali růst z 54 812 Kč na 60 071 Kč, tedy o 9,6 % (5 259 Kč). Po zimním období se rozjíždí nové projekty a zrychluje realizace již nasmlouvaných staveb, což zvyšuje poptávku po odbornících, kteří hlídají kvalitu, bezpečnost, dodržování norem i termínů. Bez těchto profesí hrozí prodlevy a zdražení zakázek, a firmy proto zvyšují nástupní odměny, aby klíčové lidi získaly včas před vrcholem sezóny. Jaro se projevilo také v gastronomii a řízení týmů. Šéfkuchaři a šéfkuchařky si mezi březnem a dubnem polepšili z 37 890 Kč na 44 017 Kč, tedy o 16,2 % (6 127 Kč). S blížící se letní sezónou, růstem turismu i nárůstem akcí a cateringů se zvyšuje tlak na kvalitní vedení kuchyní a stabilitu personálu.
Jarní růst nástupních mezd se promítl i do dalších odborných a manažerských pozic. Vedoucí týmů (team leadeři) si polepšili z 46 287 Kč na 53 335 Kč, tedy o 15,2 % (7 048 Kč), hlavní účetní z 52 350 Kč na 60 167 Kč, tedy o 14,9 % (7 817 Kč), office manažeři z 37 833 Kč na 42 400 Kč, tedy o 12,1 % (4 567 Kč) a specialisté a specialistky kvality z 45 539 Kč na 50 182 Kč, tedy o 10,2 % (4 643 Kč).
STRAVENKY DÁL VEDOU, PRÉMIE DRŽÍ DRUHÉ MÍSTO
Také v dubnu patřil mezi nejčastěji nabízené benefity příspěvek na stravování, který se objevil u 9,7 % pracovních nabídek. Na druhém místě zůstaly finanční bonusy a prémie s podílem 9,4 %. Dovolenou navíc nabízelo 8,9 % inzerátů. Čtvrtým nejčastějším benefitem bylo přátelské prostředí se 7,1 % a pátým firemní akce, které se objevily u 6,4 % nabídek.
DĚLNICKÉ PROFESE TVOŘILY V DUBNU 7,4 % VŠECH NABÍDEK
Největší část inzerce připadla v dubnu na dělnické profese, které představovaly 7,4 % všech zveřejněných pozic. Na druhém místě se umístili pracovníci obsluhy strojů s podílem 3,7 %, třetí nejpočetnější skupinou byli operátoři a operátorky výroby s 3,5 % nabídek. Zhruba 3,0 % inzerovaných míst připadalo na prodavače a prodavačky a v 2,3 % případů šlo o skladníky a skladnice.
NEJVÍCE PRACOVNÍCH NABÍDEK MÍŘILO NA STŘEDOŠKOLSKY VZDĚLANÉ
V dubnu platilo, že nabídky na portálu JenPráce.cz cílily především na uchazeče se středoškolským nebo odborným vzděláním zakončeným maturitou, na které mířilo 35,2 % všech pozic. Zhruba třetina míst (33,9 %) byla určena pro vyučené bez maturity a 25,9 % nabídek stačilo pouze základní vzdělání. Menší část inzerátů cílila na uchazeče s vyšším odborným či vysokoškolským vzděláním – 2,2 % pozic vyžadovalo vysokoškolské nebo univerzitní vzdělání, 1,5 % bakalářský titul a 1,3 % vyšší odborné vzdělání.
PRAHA NABÍDLA 16,9 PROCENT VEŠKERÉ PRÁCE
V dubnu tradičně zaznamenala nejvyšší počet pracovních nabídek na portálu JenPráce.cz Praha s podílem 16,9 %. Na druhém místě byl Jihomoravský kraj s 13,3 % a na třetím Moravskoslezský kraj s 12,8 %. U brigád vedla opět Praha s 24,5 % nabídek, následovaná Jihomoravským krajem s podílem 15,4 % a Středočeským krajem s 11,7 % brigádových pozic.
POMĚR NABÍZENÝCH BRIGÁD ČINIL V DUBNU 5,7 PROCENT
Z dat pracovního portálu JenPráce.cz v neposlední řadě vyplývá, že 94,3 % pracovních nabídek připadalo v dubnu na hlavní pracovní poměr a 5,7 % na brigády. „Dle našeho očekávání se od konce dubna zvyšuje poptávka po brigádnících. Firmy začaly s náborem posil na začínající sezónu, na různé jednorázové akce a také plánují zástupy za dovolené,“ dodala Anna Kevorkyan.
Tabulka 1: Deset profesí, kterým se za duben zvýšila průměrná nástupní odměna
| Profese | Průměrná nástupní odměna v březnu 2026 | Průměrná nástupní odměna v dubnu 2026 | Změna % | Změna absolutně |
| Manažer / manažerka kvality | 58 064 Kč | 69 143 Kč | 19,1 % | 11 079 Kč |
| Finanční specialista / specialistka | 41 400 Kč | 49 042 Kč | 18,5 % | 7 642 Kč |
| Finanční kontroling | 54 738 Kč | 64 309 Kč | 17,5 % | 9 571 Kč |
| Stavební dozor | 51 975 Kč | 60 551 Kč | 16,5 % | 8 576 Kč |
| Šéfkuchař / Šéfkuchařka | 37 890 Kč | 44 017 Kč | 16,2 % | 6 127 Kč |
| Vedoucí týmu / Team leader | 46 287 Kč | 53 335 Kč | 15,2 % | 7 048 Kč |
| Hlavní účetní | 52 350 Kč | 60 167 Kč | 14,9 % | 7 817 Kč |
| Office manager | 37 833 Kč | 42 400 Kč | 12,1 % | 4 567 Kč |
| Specialista / specialistka kvality | 45 539 Kč | 50 182 Kč | 10,2 % | 4 643 Kč |
| Stavební inženýr / inženýrka | 54 812 Kč | 60 071 Kč | 9,6 % | 5 259 Kč |
Zdroj: Data JenPráce.cz k 30. 4. 2026
Tabulka 2: Deset profesí, kterým za duben nejvíce vzrostla průměrná nástupní nabízená odměna (absolutně)
| Profese | Změna nabízené odměny |
| Manažer / manažerka kvality | 11 079 Kč |
| Finanční kontroling | 9 571 Kč |
| Stavební dozor | 8 576 Kč |
| Hlavní účetní | 7 817 Kč |
| Finanční specialista / specialistka | 7 642 Kč |
| Vedoucí týmu / Team leader | 7 048 Kč |
| Šéfkuchař / Šéfkuchařka | 6 127 Kč |
| Stavební inženýr / inženýrka | 5 259 Kč |
| Obchodní manažer / manažerka | 5 174 Kč |
| Specialista / specialistka kvality | 4 643 Kč |
Zdroj: Data JenPráce.cz k 30. 4. 2026
-jik-
