O víkendu se v Praze oficiálně otevřel zcela nový Dvorecký most. Určen je hromadné dopravě, chodcům, cyklistům, integrovanému záchrannému sboru, ale nikoliv autům či motorkám. Propojuje čtvrť Zlíchov s Podolím. Pražané vzali most útokem. Naivní představa Magistrátu, že se na chodnících bez rozlišení pruhů poskládají chodci s cyklisty je ukázala mylnou. Na chodnících šlo všem doslova o zdraví.
Most má design inspirovaný kubismem a postaven je z bílého monolitického betonu. Nad mostovkou nenajdete žádné dominantní architektonické prvky až na nezbytné sloupy osvětlení a vedení.
„Dvorecký most byl od počátku navržen s jasnou vizí: odlehčit pražské dopravě a propojit dvě rychle se urbanisticky rozvíjející městské čtvrti. Na základě zadání soutěže je most uzavřen pro individuální automobilovou dopravu. Sloužit bude výhradně tramvajím, autobusům, záchranným složkám, cyklistům a pěším. S délkou 337,8 metru a šířkou 16,5 metru se stává klíčovou tepnou pro tzv. jižní tramvajovou spojku. Design mostu je poklonou českému kubismu: stylu, který má své unikátní zastoupení v nedalekém okolí pod Vyšehradem v podobě staveb Josefa Chochola (Kovařovic vila). Kubismus se zde nepropisuje jen jako dekorace, ale v samotné konstrukci: tvar mostu se plynule mění z lichoběžníku nad pilíři do čistého trojúhelníku uprostřed polí. Díky těmto sklonům rozehrává beton v každou denní dobu nad hladinou Vltavy živou hru světla a stínu,“ uvádí k mostu autoři z projektové kanceláře Tubes a architektonického ateliéru Atelier 6.
„Vizuální dominantou mostu je bílý monolitický beton. Použití tohoto materiálu v takto masivním měřítku představovalo pro stavitele mimořádnou výzvu. Bílý beton uvolňuje při tuhnutí extrémní teplo, které by mohlo způsobit trhliny. Inženýři proto vyvinuli unikátní systém vnitřního chlazení – konstrukcí během betonáže cirkulovala studená voda, která snížila teplotu v jádru o více než 10 °C. Povrch betonu navíc nese otisk nehoblovaných prken, což mostu dodává organickou, sochařskou texturu. Aby zůstala tato čistota zachována, je most opatřen speciálním antigraffiti nátěrem, který umožní snadné odstranění případného vandalismu bez poškození povrchu,“ dodávají.
PROČ SE PRODRAŽIL
Proč náklady stouply na dvojnásobek a stavba měla velké zpoždění? Aktuální náklady na most představují téměř dvě miliardy korun (1,965 mld. Kč). Poslední 390milionové navýšení schválili pražští radní letos v únoru. Inflační navýšení z této částky představuje 40 milionů, další náklady jdou na vybudování nové vodácké základny, jelikož ta původní byla kvůli stavbě kubistického mostu zlikvidována. O 251 milionů korun více zaplatí město stavebním firmám Metrostav TBR, Strabag a Firesta Fišer za vícepráce.
Část z dalších nákladů představuje také umělecká instalace umístěná na mostě a pod ním. Jde zejména o dílo Krištofa Kintery na zlíchovské straně mostu. Instalace vyjde město na 41 milionů korun. Bude v ní 120 různých lamp veřejného osvětlení z celého světa.
Na most město získá významnou evropskou dotaci. „Platí, že pokud budou splněna všechna kritéria, bude zde poskytnuta dotace ve výši jedné miliardy z operačního programu Doprava,“ uvedl radní pro dopravu Jaromír Beránek.
Původní termín dokončení byl rok 2024. Téměř dvouleté zpoždění přičítají zhotovitelé špatným geologickým podmínkám na dně Vltavy a na předmostí. „Nejvíce limitující je absence denního světla při složitých operacích na vodě. Bohužel kvůli zastiženým rozdílným geologickým podmínkám jsme byli nuceni provádět doplňující geologické průzkumy,“ uvedl stavbyvedoucí společnosti Metrostav TBR Petr Koukolík. Jímky se rovněž musely oproti projektu upravit, stejně jako založení mostu na Zlíchovské straně.
MĚNÍ SE DOPRAVA I JEHO OKOLÍ
Most není jen nová dopravní spojnice. Spolu s ním se v dalších měsících proměňuje i prostor na obou březích. Autoři dělali všechno proto, aby se z cest pod mostem nestalo nepříjemné místo, naopak má jít o prostor, kde dává smysl se zastavit. Pomoci tomu mají sochy a světelné instalace od Krištofa Kintery i úpravy od studia Atelier 6.
Na Lihovaru vznikne pod mostem kavárna, doplněná o veřejné toalety nebo schody k řece pro plavce. Proměnit by se měl i vstup do areálu Žlutých lázní. Díky tomu, že se přes Vltavu nově dostanete pěšky i tramvají, už letos nevyjel ani přívoz.
V BUDOUCNU TRAMVAJÍ AŽ NA BUDĚJOVICKOU
V Praze se v minulých letech otevřelo několik tramvajových tratí, třeba na Dědinu nebo do Slivence. Tramvajový boom bude pokračovat i v dalších letech. Na otevření Dvoreckého mostu mají navazovat další úseky, které zlepší cestování v širším centru Prahy, aniž by se člověk musel mačkat v těch nejhektičtějších místech v úplném centru města. Hromadná doprava v českém hlavním městě totiž zatím sváděla cesty hlavně tam a město proto buduje takzvaná tangenciální spojení. V budoucnu by z Dvorců měly nahoru na Budějovickou stoupat další tramvajové koleje a dovést vás třeba na Pankrác nebo do Michle.
-jik-
