25 let nápadů pro zlepšení životního prostředí

Co mají společného smilkové trávníky v Beskydech, monitorování emisí z naftových motorů v reálném městském provozu a dočištění komunálních odpadních vod? Spojují je zajímavé podnikatelské příběhy, úspěšná realizace projektů s pozitivním dopadem na životní prostředí a především program LIFE [1]. Program Evropské unie, který od roku 1992 přispívá v celé Evropě na realizaci nápadů, inovaci, budoucnost a především pomáhá zlepšovat životní prostředí. V České republice bylo v programu LIFE od roku 2004, kdy jsme vstoupili do EU, schváleno 14 projektů.

Evropsky významná lokalita Oblík-Srdov-Brník se rozkládá na ploše o celkové rozloze 335 ha západně od obce Chraberce a východně od obce Raná a zahrnuje tři výrazné vrchy: Oblík (509 m n. m.), Srdov (482 m n. m.) a Brník (471 m n. m.)
Záchrana smilkových trávníků v Beskydech
„Smilkové trávníky v Beskydech jsou v ohrožení kvůli eutrofizaci půd a odklonu od tradičního hospodaření v horských oblastech. A to loukám, potažmo horám, vůbec nesvědčí,“ říká ředitel odboru finančních a dobrovolných nástrojů MŽP Tomáš Kažmierski a pokračuje: „Proto se v ČSOP Salamandr zrodil nápad, jak smilkové trávníky pomocí programu LIFE zachránit. Cílem bylo kromě zlepšení stavu horských luk a vytvoření plánu péče o trávníky v Beskydech zapojit do péče o pozemky co nejvíce místních hospodářů a zemědělců a naučit je na horských loukách hospodařit tradičním způsobem.“ To se nakonec podařilo a z projektu se stala ukázka alternativního způsobu ochrany horských luk v Beskydech ve spolupráci vlastníků pozemků, zemědělců a pracovníků CHKO. Evropská komise na tento projekt přispěla více než 455 000 eury.
Lepší vzduch pro obyvatele měst
„V hlavách specialistů Ústavu experimentální medicíny AV ČR a Technické univerzity v Liberci se zrodil zase projekt MEDETOX,“ pokračuje Tomáš Kažmierski. „Zaměřil se na problematiku výfukových emisí z naftových motorů především v městských oblastech a jejich vliv na lidské zdraví.“ Spalovací motory produkují velmi jemné částice o velikosti několika desítek nanometrů. Na rozdíl od větších částic, které se zachycují v horních cestách dýchacích, proti těmto nanočásticím nemá lidský organismus účinné obranné mechanismy, což má fatální vliv na zdraví. „Při teplotní inverzi se v málo provětrávaných polohách hromadí škodliviny ze spalovacích procesů – především oxidy síry, dusíku a prachové částice. S mlhou vzniká jemný hustý aerosol, který při vdechnutí poškozuje zejména plicní buňky,“ říká Ing. Jan Topinka, CSc., DSc., vedoucí vědecký pracovník v Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze, koordinátor a hlavní řešitel projektu. Projekt MEDETOX, který Evropská komise podpořila částkou 611 762 eur, zjišťoval koncentrace těchto nebezpečných nanočástic na frekventovaných silnicích a zmapoval jejich dopad na lidské zdraví. „Měření toxicity emisí probíhalo v reálném městském provozu na Pražském okruhu. Použili jsme vlastní mobilní testovací zařízení, které umožnilo provádět měření přímo v terénu a dále emise vzorkovat pro následné biologické, respektive toxikologické testy,“ říká dále Jan Topinka. Po vyhodnocení výsledků měření experti dospěli k názoru, že přípustné emisní limity pro vozidla s dieselovými motory stanovené evropskou legislativou jsou založeny na zkresleném laboratorním měření, které je vzdáleno výsledkům ze skutečného provozu. Dalším výstupem projektu bylo zjištění, že při pomalém popojíždění automobilů s dieselovými motory v koloně vzniká mnohonásobně více emisí než při jízdě v plynulém provozu.  „Ze získaných informací vyplynulo doporučení zlepšit legislativu Evropské unie v oblasti regulace motorových emisí a upravit místní a národní dopravní politiku tak, aby vedla k co nejvyšší plynulosti silničního provozu. Doufejme, že se tak stane co nejdříve,“ dodává Tomáš Kažmierski.
Voda pro život
„Řada evropských projektů programu LIFE se věnovala vodě ve všech podobách,“ říká ředitel odboru finančních a dobrovolných nástrojů MŽP Tomáš Kažmierski. „Rovněž český nápad, který se realizoval v projektu LIFE 2 WATER, přinesl inovativní řešení i v této oblasti.“  Projekt vycházel ze skutečnosti, že významným zdrojem znečištění povrchových vod jsou také čistírny odpadních vod. Konvenční metody čištění jsou totiž zaměřené na odstranění organických látek a snížení koncentrací dusíku a fosforu na míru přijatelnou pro ekosystém daného toku. Problém je ale v omezené účinnosti odstranění patogenních mikroorganismů a dalších negativně působících látek, například léčiv, produktů osobní péče, pesticidů nebo průmyslových chemikálií.
„Cílem projekt LIFE2Water bylo uplatnění inovativních technologií na dočištění komunálních odpadních vod a jejich poloprovozní ověření tak, aby se přispělo k dosažení dobrého ekologického stavu vodních ekosystémů,“ říká Ing. Radka Pešoutové, MSc, ze společnosti AQUA PROCON, s. r. o. A dodává: „Proto jsme navrhli a zkonstruovali pilotní jednotky využívající sonolýzy ozonu, ultrafiltraci a kombinaci mikrofiltrace s UV zářením [3]. Pilotní jednotky byly odzkoušeny na čistírně odpadních vod v Brně-Modřicích, kde jsme sledovali vybrané provozní parametry a účinnost odstranění znečištění.“ Výsledkem bylo vytvoření souboru postupů k výběru vhodné technologie pro terciární dočištění komunálních odpadních vod využitelný provozovateli a projektanty čistíren. Koordinující příjemce projektu, AQUA PROCON, s. r. o. získal finanční příspěvek od Evropské komise téměř 300 000 eur.