V českém stavebnictví se v posledních letech odehrává tichá revoluce. Zatímco dříve byl symbolem pokroku přechod z rýsovacího prkna na CAD, dnes stojíme na prahu éry, kde o úspěchu projektu nerozhoduje jen kvalita betonu, ale především kvalita a zpracování dat. Zatímco digitalizace nám dává data, AI nám dává schopnost tato data pochopit a využít k predikci.
Následující článek analyzuje vztah mezi digitalizací, strojovým učením (ML) a umělou inteligencí (AI) s důrazem na specifika českého trhu v roce 2026.
OD CIHEL K ALGORITMŮM
Vztah mezi digitalizací a AI lze popsat jako vztah mezi infrastrukturou a nadstavbou. Bez digitalizace (zejména ve formě BIM – Informačního modelování staveb) nemá AI „palivo“, ze kterého by mohla čerpat. Naopak bez AI zůstává digitalizace pouze pasivním archivem informací.
1. Vzájemný vztah: Data jako základní surovina
Digitalizace vytváří strukturované prostředí (CDE), ve kterém jsou veškeré informace o stavbě uloženy digitálně. Zde nastupují Machine Learning (ML) a AI, které v těchto datech hledají vzorce, jež jsou pro lidské oko neviditelné.
- BIM + AI: AI dokáže v reálném čase analyzovat 3D modely a automaticky detekovat kolize (např. potrubí procházející nosníkem) ještě předtím, než se poprvé kopne do země.
- Strojové učení v predikci: Algoritmy jako Random Forest nebo Support Vector Machines (SVM) analyzují historická data z tisíců minulých projektů, aby předpověděly riziko zpoždění nebo překročení rozpočtu u zakázek nových.
2. Aktuální trendy v ČR (2025–2026)
V České republice je hybatelem změn především nová legislativa a tlak na efektivitu veřejných investic.
- Zákon č. 149/2024 Sb.: Tento zákon o správě informací o stavbě definuje povinnost digitální správy dat pro nadlimitní veřejné zakázky. To vytvořilo masivní poptávku po inteligentních nástrojích pro správu dat.
- AI na stavebních úřadech: Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v roce 2025 spustilo iniciativy na podporu AI, která úředníkům pomáhá s kontrolou projektové dokumentace a souladem s územními plány, což urychluje povolovací procesy.
- Generativní design: Architekti v ČR stále častěji využívají AI pro generování stovek variant návrhů budov na základě zadaných parametrů (světlo, cena, energetická náročnost), z nichž pak vybírají tu nejoptimálnější.
3. Vývoj do budoucna: Co nás čeká?
České stavebnictví se posouvá od „experimentů s ChatGPT“ k integraci specializovaných doménových modelů.
„V roce 2026 už AI ve firmách nefunguje jen jako zajímavá hračka. Stává se infrastrukturou, která rozhoduje o tom, zda bude firma konkurenceschopná na evropském trhu.“
Klíčové směry vývoje:
- Digitální dvojčata (Digital Twins): Propojení fyzické stavby se senzory, které v reálném čase krmí AI data o stavu konstrukce. To umožní optimalizovat spotřebu energie v budovách typu NZEB (Nearly Zero Energy Buildings).
- Automatizace a robotika: Nasazení autonomních robotů pro rutinní práce (vrtání, 3D tisk betonu), které jsou řízeny algoritmy strojového vidění.
- Udržitelnost (ESG): AI bude klíčová pro výpočet uhlíkové stopy materiálů v celém životním cyklu stavby, což je požadavek, který bude pro financování projektů brzy nezbytný.
KONEC DOBY „OD OKA“
Digitalizace a AI nejsou hrozbou pro profese ve stavebnictví, ale nástrojem k eliminaci chyb a plýtvání. V ČR už není otázkou zda, ale jak rychle se firmy adaptují na prostředí, kde je datový model stejně důležitý jako samotná stavba. Excelové tabulky jako vrchol digitálního managementu pomalu, ale jistě odcházejí do zaslouženého důchodu.
SROVNÁNÍ METOD: TRADIČNÍ VS. INTELIGENTNÍ STAVEBNICTVÍ
| Oblast | Tradiční přístup | Digitální přístup s AI (stav 2026) |
| Plánování | Odhad na základě zkušeností jednotlivce | Prediktivní analytika (ML) na základě Big Data |
| Bezpečnost | Namátkové kontroly technika | Počítačové vidění (AI) monitorující staveniště 24/7 |
| Povolování | Manuální kontrola dokumentace | Automatizovaná kontrola souladu s předpisy |
| Údržba | Reaktivní (opravuje se, co se rozbije) | Prediktivní údržba na základě IoT senzorů |
DOKUMENT PRO ROZVOJ I BEZPEČNOST AI
VCR byl vytvořen klíčový nástroj pro rozvoj AI v ČR, tzv. regulatorního sandboxu, a také zavedení jasného právního rámce i mechanismu dozoru. Ten zajistí, aby vysoce rizikové AI systémy splňovaly všechny zákonné požadavky především v oblasti bezpečnosti a etiky.
Klíčové role v implementaci Aktu o umělé inteligenci v ČR budou zastávat Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO), Český telekomunikační úřad (ČTÚ), Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) a Česká agentura pro standardizaci (ČAS).
+ Rizikové AI systémy budou „pod dozorem“. V rámci rozvoje a implementace umělé inteligence budou vznikat i systémy, které mohou být rizikové z hlediska bezpečnosti nebo etiky. Mezi vysoce rizikové systémy patří například biometrická identifikace, automatizované posuzování žádostí o víza, software pro třídění životopisů při přijímacích řízeních, aplikace AI v roboticky podporované chirurgii atd.
Tyto systémy budou muset podstoupit certifikaci, aby bylo ověřeno, že splňují všechny zákonné požadavky. Tzv. „posuzování shody“ provedou nezávislé organizace, které zkontrolují, zda AI systémy vyhovují zákonným podmínkám. Tyto organizace, odborně nazývané „subjekty posuzování shody“, budou dohlížet například na transparentnost, přesnost a kybernetickou bezpečnost vysoce rizikových AI systémů.
O tom, zda je subjekt posuzování shody dostatečně kvalifikovaný a kompetentní k udělování AI certifikací, rozhodne tzv. „oznamující orgán“. Tím se v ČR stane ÚNMZ, který bude nad subjekty posuzování shody vykonávat dozor a registrovat je (oznamovat) příslušným orgánům Evropské komise.
ÚNMZ jako oznamující orgán nebude dělat certifikace ani poskytovat žádné činnosti, které provádějí subjekty posuzování shody. Nebude ani poskytovat poradenské služby na komerčním nebo konkurenčním základě. „Naším cílem je vytvořit v České republice transparentní a kvalitní prostředí, které umožní, aby jen důvěryhodné a kompetentní subjekty mohly provádět certifikace AI systémů podle pravidel evropského aktu o umělé inteligenci,“ říká Jiří Kratochvíl, předseda ÚNMZ.
+ Rozvoj AI v ČR zajistí sandbox pod dohledem ČAS. Regulatorní sandbox, za jehož vytvoření odpovídá Česká agentura pro standardizaci, je klíčovým nástrojem pro rozvoj AI. „Umožní podnikům a výzkumníkům testovat inovativní AI řešení, jako jsou autonomní systémy či pokročilé analytické nástroje, v kontrolovaném prostředí pod dohledem regulátorů,“ říká Zdeněk Veselý, generální ředitel ČAS a doplňuje: „Tento přístup urychlí vývoj nových technologií, zajistí jejich shodu s AI Aktem a minimalizuje rizika před uvedením na trh. Hodně si od AI slibujeme právě v odvětvích, kde máme dlouhodobou tradici, know-how a zkušené lidi. Jako příklad uvedu implementaci a rozvoj AI v automobilovém průmyslu.“
+ Role klíčových institucí při implementaci AI Aktu:
• Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO): Jako gestor koordinuje implementaci AI Aktu v České republice. Připraví návrh Zákona o umělé inteligenci a zřídí Kompetenční centrum AI pro eGovernment.
• Český telekomunikační úřad (ČTÚ): Jmenován orgánem dozoru nad trhem, bude zajišťovat dodržování pravidel AI Aktu v oblasti tržní regulace.
• Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ): Působí jako oznamující orgán, který bude jmenovat a oznamovat subjekty posuzování shody a monitorovat jejich činnost v souladu s požadavky AI Aktu.
• Česká agentura pro standardizaci (ČAS): Zodpovídá za vytvoření a správu regulatorního sandboxu, který podpoří inovace a testování AI technologií.
+ Spolupráce se soukromým sektorem. Česká agentura pro standardizaci chce při výstavbě a provozu regulatorního sandboxu úzce spolupracovat s odbornou veřejností a soukromým sektorem. Z tohoto důvodu navázala spolupráci s Českou asociací umělé inteligence a uzavřela s ní Memorandum o spolupráci, jehož hlavním záměrem je podpora výzkumu, vývoje a testování AI systémů, zejména prostřednictvím regulatorního sandboxu.
„Jsme připraveni spolupracovat se státními orgány a těšíme se na naplnění Memoranda o spolupráci s ČAS, které podpoří vznik a fungování regulatorního sandboxu,“ uvedl Lukáš Benzl, ředitel České asociace umělé inteligence, který dodal: „Aby EU a Česká republika mohly konkurovat v AI Číně nebo USA, musí dobře fungovat spolupráce mezi veřejnou sférou a privátním sektorem. Pružná a rychlá výměna poznatků i know-how je nezbytná a my k tomu budeme s naší členskou základnou v rámci plnění memoranda rádi přispívat.“
STAVBA DATOVÝCH CENTER A BOOM AI
Rostoucí objem dat generovaných AI výrazně zvyšuje poptávku po datových centrech, která se z okrajového segmentu stávají jednou z hlavních investičních tříd – a to i ve střední Evropě včetně České republiky.
Rychlý rozvoj umělé inteligence a digitálních technologií zásadně proměňuje investiční strategie v oblasti komerčních nemovitostí a přivádí kapitál do evropských datových center. Dle studie Global Investor Outlook 2026, kterou zpracovala společnost Colliers, je na trhu patrný prudký nárůst kapitálových investic do datových center. V 1. až 3. čtvrtletí 2025 představoval tento sektor plných 31 % celkového kapitálu alokovaného do realitních investic. Od roku 2020 se přitom tento podíl pohyboval v průměru kolem 15 %.
Zatímco největším a nejvyspělejším trhem zůstává USA, zájem investorů o datová centra rychle roste i v regionu EMEA. Trhy jako Německo, Nizozemsko a Velká Británie přitahují pozornost díky své konektivitě, regulačnímu rámci a blízkosti hlavních technologických center. Rozvoj však není bez problémů.
„Datová centra přitahují značný kapitál,“ řekl Gonzalo Martín, vedoucí oddělení Data Centres Capital Markets pro region EMEA v Colliers. „Jejich rozvoj nicméně není jednoduchý. Klíčovými limity jsou dostupnost energií, vhodných pozemků a složitá povolovací řízení. Úspěch proto vyžaduje hlubokou znalost lokálního trhu a dlouhodobý strategický přístup.“
Dostupnost energie a kapacita přenosových sítí se stávají zásadními faktory při rozhodování o umístění nových datových center. Ve vysoce exponovaných lokalitách, jako jsou Frankfurt, Amsterdam nebo Londýn, zůstává poptávka velmi silná, avšak nedostatek energie a administrativní omezení zpomalují nový development. To vede investory k většímu zájmu o sekundární a rozvíjející se trhy, včetně jižní a východní Evropy, kde vlády více investují do digitální infrastruktury a energetické odolnosti. Tento trend postupně zvyšuje atraktivitu i České republiky.
Růst odvětví je dále poháněn investicemi do platforem a společnými podniky (joint ventures). Investoři stále častěji vstupují do provozních společností nebo developerských platforem, aby získali potřebnou expertizu, dosáhli na větší investice a efektivněji řídili rizika. Tento přístup odráží širší trend na realitním trhu, kde kapitál upřednostňuje aktivní správu, provozní know-how a dlouhodobá partnerství.
+ Výzvy: energie, udržitelnost a regulace. Navzdory silné poptávce čelí sektor datových center řadě výzev. Trvalým problémem je zajištění spolehlivých a udržitelných zdrojů energie, zejména v městských oblastech, kde je vysoká poptávka po kapacitě rozvodné sítě. Současně musí developeři čelit stále přísnějším předpisům v oblasti udržitelnosti, složitému územnímu plánování a náročným povolovacím procesům.
„Nájemci hledají taková řešení datových center, která nabízí odolnost, udržitelnost a rychlost uvedení na trh. Spolupráce mezi provozovateli, pronajímateli a investory je pro splnění měnících se požadavků a zajištění dlouhodobé hodnoty zásadní,“ uvedla Lottie Tollman, vedoucí poradenského oddělení pro datová centra pro region EMEA v Colliers.
S pokračující digitální transformací a rozvojem umělé inteligence zůstanou datová centra jednou z hlavních priorit investorů v regionu EMEA. Přestože sektor nabízí výrazný dlouhodobý růstový potenciál, úspěch bude záviset na schopnosti vyrovnat se s energetickými omezeními, regulatorními požadavky a rostoucími provozními nároky. Nejlépe budou připraveni investoři, kteří disponují hlubokou znalostí trhu a silnými strategickými partnerstvími.
ÚŘADY VĚŘÍ V POMOC UMĚLÉ INTELIGENCE
Stav digitalizace stavebního řízení se v posledním roce trochu zlepšil. Téměř polovina (48 %) zástupců měst, obcí, krajů a stavebních úřadů uvádí, že Portál stavebníka je oproti loňsku funkčnější. Přesto většina úřadů však upozorňuje, že systém stále běží s obtížemi. Vyplývá to z aktuálního průzkumu CEEC Research. Nová vláda do stavebního řízení zasáhla připravovaným novým stavebním zákonem. Až bude v letošním roce schválen, pak se přistoupí k digitalizaci všech procesů. To jsme ale již v roce 2027, ale stavět se musí i nyní.
„Z výsledků je patrné, že systém se postupně vyvíjí a některé problémy, které trápily uživatele v počátcích, se daří řešit. Zároveň ale platí, že digitalizace zatím nepřináší takovou úlevu a zrychlení, jaké od ní úřady očekávaly. Zásadní nedostatky se přesouvají od technického stavu digitalizace do personální oblasti a nedostatku lidí. S tím by mohlo pomoci zavedení umělé inteligence do celého procesu,“ říká Michal Vacek, ředitel CEEC Research.
Portál stavebníka, který slouží pro elektronické podání žádostí, komunikaci se stavebními úřady a nahrávání projektové dokumentace, měl po svém spuštění v roce 2024 řadu technických problémů. Po zásazích Ministerstva pro místní rozvoj, včetně zavedení tzv. bypassového řešení, se podle průzkumu situace částečně stabilizovala.
Z odpovědí respondentů vyplývá, že 48 % z nich vnímá systém jako funkčnější než v loňském roce, 44 % nepozoruje výraznou změnu a pouze 8 % hodnotí jeho stav negativně. I přes zlepšení ale 67 % úřadů uvádí, že portál funguje stále „s obtížemi“. Pouze 16 % hodnotí provoz jako bezproblémový a dalších 12 % uvádí potíže jen u některých částí systému.
Podle respondentů zůstávají hlavními překážkami komplikované přihlašování, nefunkčnost systému pro právnické osoby, ztráty dokumentů nebo nepřehledné formuláře. Polovina oslovených úřadů uvedla, že se stavební řízení po spuštění digitálního systému spíše zpomalilo. Třetina nepozoruje změnu a jen 6 procent zaznamenalo zrychlení oproti předchozímu stavu.
Do budoucna však úřady věří v potenciál umělé inteligence, která by mohla efektivitu zvýšit. Více než polovina respondentů se domnívá, že AI může práci stavebních úřadů významně zjednodušit, a 42 % z nich odhaduje, že by nové nástroje mohly zrychlit procesy o 20 až 40 procent.
„Zájem o moderní technologie mezi úředníky roste, a to je pozitivní signál. Digitalizace je běh na delší trať, ale ochota lidí učit se novým postupům je klíčem k jejímu úspěchu,“ uzavírá Michal Vacek. Podle průzkumu by si 83 procent úřadů přálo, aby zaměstnanci absolvovali školení v základním používání AI a digitálních nástrojů.
Podle Roberta Špalka, předsedy České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, by mohla být AI dobrým pomocníkem pro stavební úřady, které se stále potýkají s nedostatkem úředníků: „Možnost generování rozhodnutí a vyjádření pomocí AI by jim mohlo výrazně usnadnit a zrychlit práci. Je ale nutné zmínit, že kontrola ze strany příslušného úředníka je a bude vždy nutná. Rovněž je nutné vyřešit systém zabezpečení celého systému, aby nemohl být napaden zvenčí. Obecně vnímám možnosti AI v blízké budoucnosti pozitivně.”
DOMINUJE PARADOX
Je leden a české stavebnictví se nachází v paradoxní situaci. Zatímco úředníci se stále ještě plně neadaptovali na „nový“ stavební zákon z poloviny roku 2024, vláda (složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů) již schválila ambiciózní novelu, která slibuje další radikální řez.
LEGISLATIVNÍ KOLOTOČ
Od 1. července 2024 mělo být vše jednodušší. Realita posledních osmnácti měsíců však pro mnohé stavební úřady v České republice znamenala spíše boj o přežití. Podle aktuálního šetření mezi magistráty a obecními úřady (ČTK) zůstává situace v terénu napjatá.
1. Dědictví roku 2024. Hlavním kamenem úrazu se stala digitální transformace, která v roce 2024 narazila na technické i procesní limity. Ačkoliv některá města, jako například Děčín, již dokázala skluzy v řízeních dohnat a pracují v termínech, většina velkých aglomerací (Brno, Olomouc, Opava) se stále potýká s nedořešenými žádostmi podanými ještě podle staré legislativy.
Klíčové problémy současného stavu:
- Vysoká fluktuace: Úředníci, unavení neustálými změnami a administrativním tlakem, opouštějí obor.
- Kumulace agendy: Rozšíření kompetencí (např. v Kolíně) bez adekvátního personálního posílení.
- Nejednotná metodika: Krajské úřady často nemají včasné informace, které by mohly předávat dál do první linie.
„S nastalou složitou situací se snažíme vyrovnat co nejlépe, stav je tedy stabilizovaný, ale ne ideální,“ shrnuje situaci mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
2. Nový vládní návrh. Vláda v lednu 2026 přijala návrh, který se vrací k myšlence jednotné státní stavební správy. Tato reforma by měla od 1. ledna 2028 zcela změnit organizační strukturu stavebního dozoru v zemi.
Hlavní pilíře navrhované novely:
- Redukce počtu úřadů: Snížení ze současných cca 700 na 205 nezávislých pracovišť.
- Státní zaměstnanecký status: Vyjmutí úředníků z područí obcí pod přímou státní správu (režim služebního zákona).
- Platová motivace: Plošné zvýšení ročních platů o 10 % jako prevence exodu expertů.
- Hromadné bydlení jako veřejný zájem: Legislativní priorita pro urychlení bytové výstavby.
3. Analýza rizik. Názory odborníků z praxe na novou vládní iniciativu se dramaticky rozcházejí. Zatímco někteří vidí v centralizaci jedinou cestu k profesionalizaci, jiní varují před opakováním chyb z let 2023–2024.
+ Skepticismus v terénu. Zástupci stavebních úřadů v Hradci Králové nebo Novém Boru poukazují na to, že každá další reforma v tak krátkém čase jen prohlubuje nejistotu. „Návrh neobsahuje žádné zjednodušení pro výkon agendy stavebních úřadů… naopak je prakticky jisté, že novela způsobí další problémy,“ varuje Vladimír Jeřábek z Hradce Králové.
+ Rozhodnou činy. České stavební právo se nachází v permanentní transformaci, což je stav, který paradoxně brzdí právě ty procesy, které má urychlit. Centralizace pod taktovkou současné vlády může být lékem na roztříštěnost systému, ale pouze za předpokladu, že bude doprovázena funkční a plně odladěnou digitalizací, nikoliv pouze politickými proklamacemi.
Stavebníci i úředníci nyní čekají na finální podobu zákona z Parlamentu. Do té doby zůstává „jedno razítko“ spíše zbožným přáním než hmatatelnou realitou.
SROVNÁNÍ OČEKÁVANÝCH PŘÍNOSŮ A HROZEB
| Oblast | Pozitivní očekávání (vize vlády) | Negativní obavy (praxe úřadů) |
| Organizace | Nezávislost na místní samosprávě | Ztráta místní znalosti území |
| Rychlost | „Jedno razítko“ a jasné procesy | Další průtahy způsobené transformací |
| Personalistika | Vyšší platy a prestiž úředníka | Další vlna výpovědí z nejistoty |
| Legislativa | Zjednodušení pro rodinné domy | Absence konzultací s praxí předem |
