Nový a ještě novější. Nebo úplně nový, ale ten původní. Nebo třináctá novela? A co nový návrat ke starému? Zatímco v politických kuloárech i přímo na úrovni nové vlády se vedou debaty, jak napravit nevyhovující, tzv. nový stavební zákon přijatý v roce 2021, počet stavebních povolení vydaných od letošního ledna do září klesl na nejnižší úroveň od roku 1999 – celkem bylo letos povoleno pouhých 45 818 stavebních záměrů. Podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) však hlavním důvodem není ani tak nepovedená digitalizace stavebního řízení. Ta jen umocnila problémy skryté ve znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek, které jsou pro projektanty stěžejními při jejich práci.
Smutným paradoxem je, že právě tento nový stavební zákon měl podle svých tvůrců zásadně urychlit a usnadnit povolovací řízení. Nastal však pravý opak. V rámci politických diskusí totiž byly zcela přehlíženy zásadní připomínky nejsilnější profesní komory ve stavebnictví se 32 tisíci stavebních inženýrů a techniků, kteří tvoří naprostou většinu osob odborně způsobilých k projektováni a provádění staveb. Došlo tak na varování odborníků, že zvolená cesta nemusí vést k vytyčenému cíli. Jakým směrem se vydá nově jmenovaná vláda na cestě za světlejší stavební realitou, se teprve ukáže.
Nová vláda sice i nadále chce co nejdříve zásadně změnit nový stavební zákon, ale namísto zrychleného projednání bez řádného připomínkového řízení nyní mluví o půlroční přípravě v rámci, které by návrh měl být projednán i s odborníky. ČKAIT tuto změnu oceňuje. Třináctá novela nového stavebního zákona byla poslána do poslanecké sněmovny v pátek 12. prosince 2025 jako tisk 67/0. ČKAIT se na přípravě aktuálně předloženého návrhu nijak nepodílela a musí se s navrženými změnami teprve podrobně seznámit. Podle všeho však ani tato novela komplexně neřeší všechny předchozí neodborné legislativní zásahy do stavebního práva, které zkomplikovaly povolování a realizaci staveb.
„Nejnovější data o počtu vydaných stavebních povolení potvrzují problém, na který upozorňujeme již několik let. Stavební právo nemůže vznikat v kancelářích politiků a právníků, vždy se na něm musejí podílet odborníci, kteří s ním ve své každodenní praxi pracují. Proto jsme připravili jasný plán, podle nějž by koalice, snad i s pochopením a podporou opozice, měla postupovat. Při úpravách a změnách stavebního práva by rozhodně nemělo platit heslo ´Není čas ztrácet čas´, ale ´Dvakrát měř, jednou řež´,“ říká Ing. Robert Špalek, předseda. Pokud ani tato třináctá novela stavebního zákona nebude řešit deset hlavních problému stávající podoby stavebního zákona, současná špatná situace se ještě zhorší. To už ale nebude mít jen dopad na odvětví stavebnictví, ale negativně to může ovlivnit celou ekonomiku ČR, na níž se stavebnictví významně podílí.
Inženýrská komora vítá několik návrhů na úpravu klíčové stavební legislativy, které zástupci koalice již prezentovali na veřejnosti. Patří k nim například zeštíhlení počtu stavebních úřadů s cílem jejich větší efektivity, odložení digitalizace na rok 2030 nebo o akceptaci tzv. širokého bypassu, který by umožnil podávání projektových dokumentací jako součástí žádostí o povolení stavby i v listinné podobě – nejlépe přes datové schránky. ČKAIT ale zároveň varuje před nekritickým návratem k původnímu znění nového stavebního zákona z roku 2021. Toto znění totiž vytvořilo zásadní kolize a problémy, které se v praxi naplno obnažily až v posledních měsících, s plnou účinností rekodifikace stavebního práva. Jejich těžiště přitom není jen v samotném zákoně přesahujícím do kompetencí sedmi ministerstev, ale i v jeho prováděcích předpisech pokrývajících obrovskou rozmanitost všech kategorií a druhů staveb. Komora proto konstantně preferuje odborně připravený komplexní pozměňovací návrh platného stavebního zákona, který by se propsal i do desítek dalších zákonů.
Zavádění nových právních předpisů je vždy náročné, proto je nezbytné mít správně nastavené přechodné období. V případě NSZ se to však nestalo a nastalo období překotných změn. Prováděcí předpisy jsou schvalovány se značným zpožděním – dávno poté, co měly být hotové a účinné. Nepřekvapí proto, že od roku 2021 již musela Poslanecká sněmovna a Senát přijmout dvanáct novel nového stavebního zákona!
V tomto světle se ČKAIT nejeví jako zásadní často medializované téma Nejvyššího stavebního úřadu. V jeho případě jde o procesní, exekutivní nástroj. Pokud projektanti a stavebníci budou nadále tonout v nejistotě, jak mají stavby navrhovat, provádět a kolaudovat a jak mají být tyto stavby posléze provozovány, neutěšená situace se nezmění. „Především bychom uvítali analýzu předcházející koncentraci stavebních úřadů, hlavně z hlediska personálního a kompetenčního pokrytí. Nejde jen o razítka, zjednodušeně řečeno, ale především sjednocení a zastřešení metodik a postupů, podle nichž jsou žádosti posuzovány. Ono totiž nestačí jen co nejvíce usnadnit povolování staveb. To je jen špička ledovce. Je třeba zohlednit celý proces od přípravy a povolování, přes realizaci, kolaudaci a až po následné bezproblémové užívání,“ doplňuje Ing. Michal Drahorád, Ph.D., místopředseda ČKAIT. Podle něj je zároveň třeba zohlednit nejen zájmy stavebníků, ale i zájmy ostatních účastníků výstavby a také veřejný zájem na kvalitním, bezpečném a udržitelném vystavěném prostředí. Přesně to je posláním inženýrské komory.
ČKAIT za jeden z klíčových problémů považuje zjednodušenou projektovou dokumentaci, která je co do rozsahu stejná pro všechny kategorie staveb. To je v přímém rozporu s odbornými připomínkami a stanovisky, které byly Komorou zpracovány a legislativcům opakovaně poskytnuty. Důsledek je jednoduchý: nejen pro dotčené orgány, ale ani stavební úřady není takto obecné zpracování (urbanistické a základní architektonické a technické řešení záměru umožňující posouzení jeho mechanické odolnosti a stability, požární bezpečnosti a vlivů na území a životní prostředí) dostatečné. Tím dochází ke zpožďování a především prodražování staveb už ve fázi projektové přípravy staveb. Pro jisté dosažení potřebného cíle je tak nezbytné začít projektovat od konce, nejprve zpracovat podrobnou dokumentaci pro provádění stavby a z ní pak zpětně vyčlenit zjednodušenou dokumentace pro povolení záměru.
Komora proto doporučuje, aby podrobnost dokumentace pro povolení záměru odpovídala kategorii stavby. Řešením je upravit stavební zákon a vyhlášku tak, aby se zjednodušená projektová dokumentace používala jen pro jednoduché stavby, případně pro stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci. Projektová dokumentace pro povolení vyhrazených a většiny ostatních staveb by se měla vrátit k rozsahu dřívější dokumentace pro společné územní a stavební řízení podle předchozího stavebního zákona 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb, která plně vyhovovala danému účelu. „Zní to na první pohled složitě. Ale podle stávajících předpisů například není možné u správců sítí rezervovat potřebný příkon, což může znamenat velký problém s připojením na vodu, odpad, ale nejčastěji distribuční soustavu elektrické energie. Což je potenciální problém de facto každé stavby,“ uvádí Ing. Robert Špalek.
Dalším problémem je absence jednoznačných požadavků na kolaudaci stavby i na dokumentaci skutečného provedení stavby. V tomto případě se zákon zcela míjí s požadavky na metodu BIM sledující životní cyklus stavby. ČKAIT upozorňuje i na to, že chybí definování činnosti jednotlivých dozorů na stavbě, zejména technického dozoru stavebníka. Dozor projektanta by měl být povinný u všech staveb, k nimž projektovou dokumentaci musí zpracovat projektant.
Mimochodem, tento nedůsledný přístup ke kontrole výstavby koliduje se stále opakovanými požadavky na redukci počtu norem a dalších předpisů ve stavebnictví. V ČR jsou tisíce norem, ale povinně se musí dodržovat jen v několika stech případech. V ČR existuje zhruba 1400 norem určených, výlučných je méně. Oproti zhruba 30 000 platných norem, z nichž je přes 20 000 harmonizovaných z EU, jde v důsledku o zlomek. „Projektant a stavbyvedoucí má mít v procesu výstavby podle nového stavebního zákona větší odpovědnost, ale menší oporu v předpisech. To je z našeho pohledu nepřijatelné,“ doplňuje další člen představenstva ČKAIT, Ing. Jaroslav Synek, Ph.D.
Pokud jde o délku stavebního řízení, ta dramaticky narostla s plnou účinností nového stavebního zákona doprovázenou navíc zbrklou digitalizací stavebního řízení. I přes varování stavebních inženýrů nebyl před spuštěním digitalizace čas vyzkoušet její funkčnost. Přitom jak přesvědčivě doložil průzkum mezi autorizovanými osobami v roce 2024, délku povolování ovlivňuje daleko více územní plánování než samotné stavební řízení. Nejvíce respondentů uvedlo délku při schváleném územním plánu na 6–12 měsíců (většina pak do půl roku, jednalo se o cca 2/3 respondentů).
Realita? Lhůty pro vydání rozhodnutí byly NSZ zkráceny jen zdánlivě, ve skutečnosti došlo k jejich prodloužení. Lhůta pro vydání rozhodnutí se v případě přerušení řízení z důvodu vad žádosti přerušuje a začne běžet znovu od počátku po jejich odstranění. ČKAIT je stále toho názoru, že lhůty pro vydání výsledného rozhodnutí v řízení o povolení záměru by měly být nastaveny minimálně tak, jak tomu bylo podle předchozího zákona. Kromě toho je nutné jasně definovat, jaké úkony se do délky povolovacího řízení započítávají. Je také třeba rozlišit, zda tato doba zahrnuje dobu pro vyjádření dotčených orgánů, či nikoliv.
„Podnětů, doporučení a požadavků máme jako profesní komora daleko více. Týkají se komunikace s dotčenými orgány, celostátní vyhlášky o požadavků na výstavbu a trojích městských stavebních předpisů nebo zakomponování pomoci po živelných událostech do NSZ, na čemž již delší dobu spolupracujeme s Hasičským záchranným sborem. Základem ale je, abychom viděli vůli na straně zákonodárců vypořádat se s objektivními problémy, které škrtí tuzemské stavebnictví a začínají se projevovat i na jeho výkonnosti,“ uzavírá Ing. Robert Špalek.
-jik-
