Zavádění BIM a digitálních technologií v České republice čelí řadě problémů, které brání plnému využití jejich potenciálu. Tento článek se zaměřuje na pojmenování hlavních překážek, které komplikují implementaci BIM technologií v českém stavebnictví.
+ Problematické zadávání a pochybné kvalifikační podmínky. Jedním z hlavních problémů je nejasné a často problematické zadávání veřejných zakázek. Zadavatelé často stanovují kvalifikační podmínky a požadavky na rozsah díla a služeb buď příliš obecně, nebo naopak příliš specificky, což vede k nejasnostem jak časově a finančně tyto požadavky do nabídky ocenit a případně k výběru nevhodných dodavatelů. Příkladem mohou být požadavky na CDE (Common Data Environment) dodavatele, které často obsahují celou řadu požadavků, jež neodpovídají skutečným potřebám projektů.
Dodavatelé by měli mít možnost využívat systémy, které jim nejvíce vyhovují a poskytují očekávanou efektivitu, místo aby byli nuceni přizpůsobovat se nefunkčním nebo nevhodným systémům na straně zadavatele. Důraz by měl být primárně kladen na výstup, tedy na předání a poskytnutí dat, ne na „nucení“ pracovat ve „vysoutěženém“ systému někdy navíc požadovanou formou.
+ Nedostatečná znalost práce v SW a neakceptace požadavků zhotovitelů staveb autory digitálních modelů a zadavatelů veřejných zakázek. Dalším významným problémem je nedostatečná znalost autorů projektů (modelů) s prací v softwarových nástrojích pro BIM a s tím spojená kontrola. Mnoho projektantů a architektů nemá dostatečné zkušenosti s používáním BIM softwaru, což vede k chybám a nedostatkům v projektové dokumentaci nebo k rozcházejícím se informacím v modelu a projektové dokumentaci.
To způsobuje při realizaci staveb víc problémů než užitku. Nejedná se však vždy o chybu na straně zpracovatele modelu a projektu. Velice často, jsou vypisované stavební zakázky „přeplněny“ požadavky na zapsání různých typů parametrů a účely využití modelů a zapomíná se na cíl a užití základní. Tím je vytvoření kvalitního podkladu pro zpracování projektové dokumentace a výrobní přípravu pro realizaci stavby.
+ Přehnaná orientace na „data“ před kvalitní projektovou dokumentací. Projektanti a dodavatelé se často soustředí na splnění formálních požadavků a standardů, aniž by věnovali dostatečnou pozornost praktickým aspektům a kvalitě samotného projektu. Příkladem mohou být často zmiňované požadavky na zapsání „konkrétních termínů“ provedení dílčích konstrukcí nebo přesné datumy revizí instalovaných prvků zabudovaných do stavby přímo k jednotlivým prvkům modelu. Při kombinaci s požadavkem na 4D a 5D model (které jsou prozatím pouhou teorií a nejsou na ně stanoveny konkrétní technické standardy) vzniká ideální marketingově digitálně silné zadání bez reálného užitku a dopadu na očekávané zvýšení kvality a efektivity v projektu.
Dalším často uváděným aspektem je tlak na využití moderních technologií jako VR (virtuální realita) a AR (rozšířená realita). Pro investorskou přípravu a prezentaci projektů se již nyní jedná o využitelné nástroje. Pro stavebnictví a realizaci projektů je jejich praktické a efektivní využití omezené. Přesto mají tyto technologie potenciál pro budoucí vývoj a je třeba věnovat jim na úrovní výzkumu a vývoje dostatečnou pozornost.
Datové standardy jsou samostatnou kapitolou. DS se neustále mění a je jich na českém trhu celá řada – dalo by se říci „Co klient, to standard“. Tato situace výrazně komplikuje projektantů a zhotovitelům staveb jejich implementaci, tvorbu automatizovaných postupů pro jejich zápis a validaci. Rozbor obsahu a rozsahu jednotlivých standardů s promítnutím do jejich reálného přínosu pro vybranou zakázku by vydal na samostatný článek.
ZÁVĚR
Pro zlepšení situace je nezbytné zaměřit se na skutečně dosažitelné a relevantní cíle, které mohou zvýšit efektivitu a kvalitu práce. Místo marketingově silných, avšak technicky nerelevantních požadavků na využití digitalizace a BIM, je třeba klást důraz na praktické a reálné potřeby projektů a jejich účastníků. To zahrnuje standardizaci předkládaných podkladů požadovaných výstupů, zlepšení znalostí a postupů autorů projektů, jasné a realistické zadávání veřejných zakázek a efektivní využití moderních technologií, které skutečně přispějí k vyšší kvalitě a efektivitě stavebnictví.
Filip Kalina,
vedoucí Útvaru digitalizace stavebních procesů,
Metrostav a.s.
