Řada malých e-shopů, hobby markety i internetová tržiště prodávají nevyhovující čerpadla. Je to bobtnající problém, který se navíc podle českého zastoupení německé společnosti Wilo v poslední době zhoršil.
„Od roku 2014 systematicky roste dovoz oběhových čerpadel, která nesplňují směrnici o ekodesignu. Podle kvalifikovaného odhadu výrobců jde zhruba o 40 tisíc kusů čerpadel ročně,“ řekl ředitel Wilo CS Jan Cidlinský. Celkový odhadovaný roční prodej oběhových čerpadel, která slouží například k zajištění cirkulace vody v topném systému nebo pro dodávky teplé vody, je v Česku zhruba 200 tisíc kusů. Až dvacet procent výrobků na trhu se tedy podle firmy prodává nelegálně.
Směrnice o ekodesignu, která stanovuje požadavky na ekologický design energeticky náročných produktů, platí od roku 2012, výrobky se však mohly doprodávat ještě další dva roky. Jedním z cílů směrnice jsou úspory energií. Proto se stanovil tzv. index energetické účinnosti (EEI), jehož maximální hodnota nesmí překročit 0,23. Třírychlostní oběhová čerpadla nad tento limit se nesmí uvádět na trh.
Z technických údajů hlavních výrobců čerpadel lze vyčíst, že k tomuto podstatnému snížení spotřeby skutečně došlo. Zatímco kolem roku 2000 měla typická „trojotáčková“ oběhová čerpadla pro rodinný dům jmenovitý příkon mezi 60 až 100 W, nyní činí zhruba 20 až 45 W. A v praxi, za skutečného provozu, je reálná spotřeba díky automatické regulaci otáček po většinu období topné sezóny ještě nižší. Při venkovních teplotách kolem +10 °C to bývá většinou jen několik Wattů. To původní „trojotáčková“ čerpadla v žádném případě nedosahovala. Tato čerpadla zůstala po celý rok nastavená na stupni, který zaručoval dostatečné vytápění i při nejnižší uvažované venkovní teplotě (přibližně -15 °C). Avizované snížení spotřeby na 20 až 25 % původních hodnot je tedy naprosto reálné.
CÍL SMĚRNICE
Pro pochopení důvodů, které Evropskou unii vedly k zavedení této směrnice, je dobré si uvědomit, že nižší spotřeba energie jednoho oběhového čerpadla není pro typického uživatele v rodinném domku podstatnou položkou. Snížení nákladů v řádu stokorun ročně by ho pravděpodobně nemotivovalo k tomu, aby si koupil úspornější (ale dražší) čerpadlo. V celé Evropské unii jsou však provozu desítky milionů kusů čerpadel, nejenom v rodinných domcích, ale i ve větších budovách.
Ve zdůvodnění směrnice se uvádí, že na území unie je uváděno na trh asi 14 milionů oběhových čerpadel ročně a spotřeba energie veškerých oběhových čerpadel v roce 2005 činila 50 TWh, což odpovídá 23 milionům tun emisí CO2. Díky zavedení směrnice se celoevropská spotřeba energie oběhových čerpadel měla do roku 2020 snížit o ohromných 23 TWh! To zhruba odpovídá výkonu 6 středně velkých uhelných elektráren.
Pokud bychom čekali, než se uživatelé sami z ekonomických důvodů rozhodnou pro úspornější variantu čerpadel, pravděpodobně by tento proces trval celé století. Díky směrnici to je urychleno na dobu řádově 10 až 20 let, neboť všechny novostavby jsou nyní již vybavovány čerpadly nové generace a u existujících budov se také postupně, po ukončení životnosti stávajících čerpadel, čerpadla vyměňují za novou generaci, protože prostě starší generace s vysokou spotřebou na trhu již oficiálně není k dostání.
Všichni největší výrobci čerpadel v Evropě tento záměr pochopili, aktivně ho prosazují a svůj výrobní program novým směrnicím přizpůsobili. I když to pro ně samozřejmě znamenalo nemalé investice do vývoje a řady opatření ve výrobě.
Tato směrnice vstoupila v platnost v roce 2009 (tehdy ještě pod číslem 641/2009) s cílem postupně snížit spotřebu veškerých oběhových čerpadel, která jsou v provozu na území Evropské unie, na úroveň zhruba 20-25 % původního stavu z doby přípravy této směrnice, tedy krátce po roce 2000.
KONKURENCE ZA TŘETINU CENY
Moderní čerpadla, která splňují nové standardy, musejí být vybavena elektronickou řídicí jednotkou, která automaticky reguluje výkon podle potřeby. Tím se ušetří až 80 procent energie.
Směrnice tím z trhu de facto vyřadila starší čerpadla s manuálně nastavitelnou rychlostí. Ta jsou poznat na první pohled – jsou vybavena „knoflíkem“ pro přepínání rychlosti. Platí však jedna výjimka, na niž někteří prodejci hřeší – mohou se používat pro pitnou vodu (TUV). Na ta se nevztahují pravidla o ekodesignu, ovšem nesmí být vyrobena z litiny, ale pouze z bronzu či nerez oceli. To se v těchto případech nedodržuje, protože litina je výrazně levnější.
Například třírychlostní čerpadlo Ferro 25-40-180 0201 W, nabízené na tržišti Allegro.cz, ale i dalších e-shopech, má přímo na fotografii výrobku nápis „Pompa cyrkulacyjna wody pitnej“, u výrobku je však uvedeno, že je vyrobeno z litiny.
Stejné čerpadlo při dodržení požadovaných materiálů by se podle společnosti Jana Cidlinského muselo prodávat za dvojnásobek až trojnásobek této ceny.
Podobných nabídek se dá na tržišti najít mnohem víc. Jiné oběhové čerpadlo čínského výrobce IBO s označením OHI 15-60/130, prodávané na mnoha webech, se sice nevydává za čerpadlo pro pitnou vodu, ale podle expertů společnosti Wilo vychází z desítky let starého konceptu. Používáním podobných čerpadel podle zástupce firmy sice zákazník při nákupu jednorázově ušetří, jenomže za dobu životnosti výrazně prodělá v nákladech na elektřinu.
„Jedním takovým čerpadlem se za dobu životnosti propálí asi 17 tisíc korun,“ uvádí ředitel Jan Cidlinský. Upozornil na to, že někteří prodejci směrnici o ekodesignu cíleně obcházejí, hledají si mezery v textech a dovezená čerpadla deklarují jako výrobky pro jiný účel, nejčastěji jako cirkulační čerpadla na teplou vodu, aby se směrnici vyhnuli.
Bohužel však u nás existují firmy i fyzické osoby, které si najdou levné výrobce, zpravidla v zemích mimo Evropskou unii, jejichž čerpadla jsou technicky někde na úrovni začátku devadesátých let minulého století, směrnice o ekodesignu nesplňují a tato zastaralá čerpadla dovážejí. Směrnici o ekodesignu cíleně obchází, hledají si mezery v textech a dovezená čerpadla pak deklarují jako výrobky pro jiný účel, nejčastěji jako cirkulační čerpadla na teplou vodu (na tento účel se směrnice nevztahuje), napsal prokurista Luboš Hrdlička na portálu TZBinfo.
NEZNALOST JE BUSINESS
Můžeme mít pochopení pro to, že někteří koncoví uživatelé (třeba majitelé rodinných domů), si tato zastaralá čerpadla z neznalosti problematiky jednorázově pořídí. Nelze ale tolerovat činnost firem či podnikatelů, kteří se na trhu TZB pohybují dlouhodobě a takovéto výrobky, nesplňující platnou legislativu, soustavně uvádějí na trh. Tam se jedná o protiprávní jednání, snahu o nelegální obohacení a naprostou lhostejnost ke stavu životního prostředí v Evropě.
Proti nerovné konkurenci v podobě zahraničních tržišť se před několika roky vymezila i Asociace pro elektronickou komerci (APEK), která hájí zájmy velkých e-shopů. Nelíbí se jim však především agresivní obchodní praktiky čínských platforem, jako jsou Temu, Shein nebo AliExpress.
Podle prezidenta asociace Jana Vetyšky především zahraniční tržiště a prodejci ignorují pravidla dodržovaná místními firmami a „vznikla situace, kdy se náš trh křiví“. „Tento stav, kdy na náš trh dodávají zboží subjekty, které nedodržují stanovená pravidla a tím získávají konkurenční výhodu, je pro nás jako sdružení zastupující e-commerce podnikatele, nepřijatelným,“ uvedl. Jako příklad uvedl, že mnoho prodejců neplatí v EU poplatky za ekologickou likvidaci výrobků.
Asociace proto oslovila Českou obchodní inspekci, ministerstva, Generální finanční ředitelství nebo přímo zástupce vlády a Parlamentu ČR. Iniciativa vznikla již v roce 2020, ale situace se nelepší. Tyto snahy však eufemisticky řečeno: usnuly.
Vítáme jakoukoli iniciativu k otevřené diskusi o dovozech oběhových čerpadel, která nesplňují požadavky směrnice Evropské Unie č. 602/2012 o ekodesignu oběhových čerpadel. Naopak se zhoršuje. Jan Cidlinský upozorňuje, že problémy s nekalou konkurencí v prodeji čerpadel se zhoršily po nástupu Allegro.cz.
Hladinu v poslední době opět rozvířily snahy společnosti Wilo o vyčištění internetových obchodů od praktik, které porušují zákon. Vyhledávače zboží – Zboží.cz i Heureka zareagovaly velice pružně a začaly své weby opravovat. Dlužno však podotknout, že stranou těchto snah prozatím stojí Allegro a řada hobbymarketů.
