Pro Zoo Praha letos společnost SWIETELSKY stavební dokončila v nové expozici Gobi výstavbu stájí a výběhů pro koně Převalského, jehož oranžovou stopu má zoologická zahrada ve svém logu. Je to jen malá připomínka toho, jak velkou roli při záchraně tohoto živočišného druhu Zoo Praha sehrála. Součástí stavební zakázky byla také výstavba nového pavilonu drobných savců a plazů, voliéry pro dlouhosrsté kočkovité šelmy manuly a typické mongolské mohyly ovó.
Jedinečné prostředí Zoo Praha bylo pro stavaře spojeno se specifickými a částečně omezujícími podmínkami. Například zásobování stavby materiálem bylo možné pouze v době od svítání do začátku otevírací doby, která začíná v 9 hodin. Přitom bylo nutné respektovat životní rytmus a prostředí chovaných zvířat, jejichž výběhy obklopovaly staveniště.
„Některé stavební projekty neobvyklá specifika či podmínky přinášejí a vyrovnat se s nimi je pro nás vždy velkou výzvou, kterou rádi přijímáme. Náš tým to díky dennímu plánování, náročné koordinaci a dlouholetým zkušenostem zvládl výborně. To vše je klíčem pro úspěšnou realizaci takových typů staveb,“ říká Ondřej Krejčí, ředitel závodu Pozemní stavby Praha SWIETELSKY stavební.
Tato společnost v jedné z nejvýznamnějších evropských zoologických zahrad od října 2022 do února 2024 postavila stáje koní Převalského včetně jejich výběhů. Obě stavby jsou součástí nové mongolské expozice Gobi o celkové rozloze 6500 m2, umístěné v samém středu areálu, u horní stanice lanovky podél hlavní komunikace. Součástí zakázky byl již zmiňovaný nový pavilon, kde lze mimo jiné vidět bájného olgoje chorchoje, voliéry pro manuly nebo kamenné mohyly ovó.
Času na zásobování stavby a dopravu strojů bylo skutečně málo. Výjimku dostala jen technologicky nutná kontinuální betonáž některých konstrukcí, na kterou stavbyvedoucí Michael Jaroch vzpomíná s úsměvem: „To jsme si zavzpomínali na prapočátky motorismu, neboť kvůli bezpečnosti návštěvníků musel před domíchávačem betonu i za ním jít člověk v reflexní vestě. Celé se to ještě koordinovalo s chovateli zvířat žijících podél trasy dopravy, aby je neobvyklý ruch nestresoval.“
Stáje koní Převalského mají výměru zhruba 10 x 25 m, a protože se stavěly v poměrně výrazném svahu, jsou součástí díla i rozsáhlé železobetonové opěrné stěny. Je jich dohromady sedm a jejich celková výměra přesahuje 250 m2. Nejdelší měří více než 25 m a nejvyšší přes 5 m. Stěny mají nepravidelný tvar i výšku, aby splynuly s expozičním prostorem. Tomu pomohly i výtvarné úpravy pomocí torkretu a obklady přírodním kamenem. Návštěvník díky tomu vůbec netuší, co se za přírodně vypadající skálou skrývá.
A v jakém prostředí koně Převalského nově přebývají? Stěny stáje jsou z betonových tvárnic založených na železobetonové desce, sedlová střecha je rovněž železobetonová. Aby fasáda získala „pouštní“ vzhled, je obložena akátovými fošnami, které stařením ještě získaly patinu. Podobný obklad mají i vnější zámečnické konstrukce vymezující dvorky pro koně. Na střeše jsou vysázeny rostliny, které jsou doplněné kameny a parkosy – jak se v pražské zoo říká kmenům či větvím v expozicích zvířat. Zhruba pětinu objektu pak tvoří zázemí pro chovatele.
„Hrubá stavba jako taková nebyla nijak zvlášť složitá. Mnohem náročnější bylo splnit požadavky chovatelů na bezpečnost objektu pro zvířata a její bezproblémové užívání,“ říká Michael Jaroch. Bylo nutné uzpůsobit mnoho detailů stavby, jako třeba půlkulaté rohy u všech ostění otvorů, kde se pohybují zvířata, důkladnou kapotáž všech rozvodů TZB, zasahujících do zvířecích kotců, nebo třeba provedení otevírání šubrů – tedy sjíždějících či zašupovacích dveří od ubikací.
„Vůbec nejtěžší ale bylo provedení vnějšího pláště budovy, aby vše zapadlo do celkového vzhledu mongolské expozice,“ dodává stavbyvedoucí. Součástí projektu byla rovněž obslužná komunikace pro zásobování stájí, jáma pro kontejnery na hnůj, jímka pro přečerpávání splašků, nádrž na dešťovou vodu, inženýrské sítě a odstavný výběh na ploše asi 1000 m2.
VZHŮRU DO POUŠTĚ GOBI
Na jižní stranu stájí navazuje malý pavilon expozice olgoje chorchoje. Ta je věnovaná legendami opředenému písečnému červu z pouště Gobi, o jehož existenci se stále vedou spory. Jeho předobrazem byl zřejmě hroznýšek tatarský, který novou expozici obývá spolu s dalšími menšími pouštními živočichy, jakými jsou ježek ušatý, pískomil mongolský, křečík Roborovského, pestruška písečná, agamka Převalského, agamka různobarvá nebo štíři.
Sedmiúhelníkový pavilon měří zhruba 60 m2 a stavebně byl asi nejsložitější. Na poměrně malém prostoru vzniklo devět terárií pro více než desítku druhů živočichů žijících v poušti Gobi, na povrchu i pod ním. Je tu i prostor pro muzejní expozici věnovanou návratu koní Převalského do Mongolska, jejich původní domoviny.
„Bez úzké spolupráce s chovateli bychom se neobešli. Své si řekli hlavně při přípravě náročných zámečnických konstrukcí pro jednotlivá terária. Ta musela splňovat technické parametry a současně vyhovovat požadavkům na vzhled expozice. Skloubit to byl někdy oříšek,“ vrací se o pár měsíců zpátky stavbyvedoucí Michael Jaroch.
Z pavilonu ze železobetonové konstrukce návštěvník vidí pouze vstupní stěnu s dveřmi, výtvarně upravenou do podoby pouštních skal. Stejně vypadají také opěrné stěny, které simulují vstup do podzemí. Ostatní části objektu jsou zasypané zeminou a povrch opět připomíná poušť Gobi.
Pozoruhodná je náročná technologie výtvarného řešení fasády a opěrných stěn pavilonu, kdy se pomocí přidané ocelové konstrukce na železobetonové stěny připevnily šablonové dílce odlité z umělého pískovce s přidáním sklo textilní výztuže do jednotlivých forem. Po montáži šablonových dílců na fasádu se mezery vyplnily stříkaným syntetickým pískovcem, který se ještě domodeloval špachtlí a obtiskem kamenné struktury.
„Předcházelo tomu vytvoření modelu celého výtvarného řešení v měřítku 1:10. Ten zadavatel odsouhlasil a model pak sloužil jako pomůcka při vlastní realizaci, při montáži nerezových kotev a sítí ocelové konstrukce a při osazování odlitých dílců přímo na staveništi. Stejná technologie úpravy stěn se využila rovněž pro vnitřní terária,“ upřesňuje Ondřej Krejčí.
Výrazným výtvarným prvkem bylo použití raženého betonu na podlahu expoziční části pavilonu a venkovního prostoru. Také zde se použily silikonové raznice s vybranými vzory, které byly otlačeny do čerstvé probarvené směsi přímo na stavbě. Jako podklad byla použita železobetonová deska. Po vytvrdnutí se celý povrch očistil tlakovou vodou pro zvýraznění reliéfu a povrch se po důkladném vyschnutí hydrofobizoval.
MANUL MÁ OCHRANU PROTI HLODAVCŮM
Dvě voliéry pro dlouhosrstou kočkovitou šelmu manula jsou vysoké 5 m a mají půdorys zhruba 9 x 6 m a 11 x 6 m. Jde o ocelovou konstrukci potaženou nerezovou sítí. Stěny do metrové výšky tvoří skleněná výplň na terčích. Severní železobetonové stěny jsou pokryty výtvarně řešeným probarveným torkretem.
A protože manula je třeba ochránit před hlodavci přenášejícími toxoplazmózu, proti níž nemá protilátky, je maximální šířka spáry mezi jednotlivými materiály sklo/beton a ocel/sklo pouhé 3 mm. Podhrabání hrabošů pak po obvodu voliér brání 1200 mm hluboké pásy z železobetonu. Interiér voliér tvoří kombinace rostlin, parkosů a kamene.
VÝBĚH PROŠEL MODERNIZACÍ
Expoziční výběh koní Převalského má téměř 2000 m2 a při jeho modernizaci byly opraveny či zcela nově postaveny dvě opěrné stěny, výtvarně řešené probarveným torkretem v kombinaci s přírodním kamenem. Největší stavební zásah představovalo vybourání původních betonových prahů a vybudování nových železobetonových v délce zhruba 300 m. Jejich konstrukce je opatřena probarveným torkretem v kombinaci s přírodním kamenem a dotváří tak iluzi výseku pouště Gobi.
Z raženého probarveného betonu pak vznikla dvě nová krmná místa. Nové je i oplocení výběhu a ochrana stávajících i vysazených stromů a jejich umělého zavlažování. Na severní straně výběhu vznikly pro návštěvníky dvě nové vyhlídky, odkud lze ikonická zvířata pražské zoo pohodlně sledovat.
-jik-
Základní informace
Doba realizace: 17 měsíců
Projektant: ABM Architekti
Zhotovitel: SWIETELSKY stavební, závod Pozemní stavby Praha
Celkové náklady stavby: 54,5 milionů Kč bez DPH
