Významné rekonstrukce, za zachování pravého historického nádechu, se dočkala nádražní budova v Brandýse nad Orlicí. Po 150 letech získala novou žlutou fasádu s dekorativními bílými prvky nad barevně výraznými modrými okny. Opravy se dotkly i dlouhodobě nepřístupné čekárny s dřevěným obvodovým pláštěm, pro cestující však zůstává i nadále mimo provoz.
Historie železničního nádraží v Brandýse nad Orlicí sahá až do roku 1842. V této době začalo nádraží vznikat jako součást rozsáhlého komplexu Olomoucko-pražské stavby a neslo zkrácený název „Brandeis“. Slavnostní zahájení provozu se uskutečnilo roku 1845, kdy nádražím v dopoledních hodinách projel doposud první vlak z Olomouce do Prahy. Budova měla tehdy pouze přízemí a disponovala jednou hlavní a jednou objízdnou kolejí. Patro bylo přistavěno až v roce 1862. V následujících letech, i kvůli zvyšující se frekventovanosti nádraží, prošla budova několika vnitřními i vnějšími stavebními úpravami a rozšiřováním. Svou poslední podobu, kterou veřejnost před rekonstrukcí vídala, nesla budova přes sto padesát let. Renovace tedy byla žádoucí jak z estetického hlediska, tak i kvůli bezpečnostním předpisům. „Cílem rekonstrukce nádraží bylo zlepšení prostředí pro cestující s důrazem na estetiku a historický ráz objektu. Zároveň bylo nutné ochránit objekt proti hluku, aby byly splněny podmínky krajské hygienické stanice,“ vysvětluje Nela Friebová, mluvčí Správy železnic.
Chcete číst dále?
Zaregistrujte se zcela zdarma a získejte přístup ke všem článkům.
Máte účet? Přihlaste se
