Výhled na letošní rok je mírně optimistický, ale klesající investiční výdaje, zejména ve zpracovatelském průmyslu, ohrožují konkurenceschopnost ekonomiky. Vyplývá to z aktuálního konjunkturálního průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK). Situaci dále zhoršuje tlak na náklady a administrativní zátěž. Podnikatelé v současné době spatřují největší riziko v poklesu poptávky doma i v zahraničí, následovaném nedostatkem kvalifikovaných pracovníků a rostoucími cenami energií. Jako investiční lokalita si Česká republika vede hůře. Firmy v současné době zaujímají mnohem kritičtější postoj k „produktivitě a motivaci k výkonu“ a také ke „kvalifikaci zaměstnanců“, které nestačí držet rok s neustále se zvyšujícími nároky na nové technologie.
Česká a německá ekonomika je značně propojena, a to oboustranně. Pro Německo představuje ČR desetinu zahraničního obchodu. Jenže této nejsilnější evropské ekonomice dochází již druhým rokem dech. Loni zaznamenalo pokles 0,3 procenta a letos to má být ještě o dvě desetinky víc. Dva roky po sobě, to se již pár desítek let nestalo! Špatná nálada se z Německa může velice rychle dostat i k nám (pokud tu již není).
CO SI MYSLÍ FIRMY?
Po obtížném loňském roce, který byl charakterizován nedostatkem polovodičů, přetrvávajícím nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, rekordní inflací a v důsledku toho dalším růstem nominálních mezd, hodnotily podniky i v prvním čtvrtletí 2024 současnou ekonomickou situaci jako nejhorší za posledních 10 let. Pouze 12 % (oproti 19 % v roce 2023) hodnotí současnou ekonomickou situaci jako dobrou, 22 % jako špatnou; výsledkem je saldo -10 bodů, což je nejhorší hodnota od roku 2013.
Ekonomické vyhlídky pro letošní rok však naznačují mírný optimismus, zlepšení očekává 30 % firem (oproti 19 % v předchozím roce). Navzdory vzestupnému trendu však saldo stále zůstává -4 body. Je znepokojující, že zpracovatelský průmysl, který je v České republice tak důležitý, zůstává téměř ve všech parametrech mnohem pesimističtější. Celkem pouze 19 % firem očekává, že se ekonomika zlepší, zatímco 41 % firem ve zpracovatelského sektoru očekává její zhoršení. Průmysl se na celkovém hrubém domácím produktu v České republice podílí zhruba jednou třetinou.
Očekávání ohledně ekonomického vývoje firem mají ve srovnání s předchozím rokem vzestupný trend, saldo vzrostlo na 21 bodů ve srovnání s 13 body v předchozím roce. Pokud však jde o rozdělení podle sektorů, výrobní sektor je opět na konci žebříčku s pouhými 28 % těch, kteří očekávají zlepšení. V sektoru služeb věří v pozitivní vývoj 44 % respondentů.
Prohlubující se propast mezi sektorem služeb a zpracovatelským sektorem je ještě patrnější v očekávaném vývoji celkového obratu pro rok 2024. Se saldem 24 bodů jsme jednoznačně v plusu, ale trend je od roku 2021 sestupný. V současné době pouze 37 % výrobního sektoru (oproti 51 % v roce 2023) očekává zlepšení, zatímco u poskytovatelů služeb je to neuvěřitelných 60 %!
Tento trend se podobně odráží i v prognóze zaměstnanosti, která klesá již čtyři roky po sobě a její saldo je nyní pouze 4 body. A i zde je výrobní sektor s 19 % mnohem opatrnější než sektor služeb s 36 % firem, které očekávají nárůst počtu pracovních míst. Obchod je na chvostu s pouhými 13 %, což je také důsledek slabé domácí poptávky. Stavebnictví je optimističtější (38 %), což je jistě dáno i nedávným snížením základní úrokové sazby ze strany České národní banky.
Vývoj investičních výdajů pro rok 2024 je alarmující. Bez dostatečných investic mohou podniky jen stěží zajistit svou konkurenceschopnost v obtížném globálním prostředí. Klesající trend trvá už téměř šestým rokem. Saldo vykazuje současných 8 místo 10 loňských bodů. Vzhledem k obrovským investicím, které musí společnosti vynaložit do dodávek energie, do digitalizace a automatizace a do vývoje nových obchodních modelů, existuje propast mezi rychle rostoucím tlakem na transformaci a zároveň klesajícími investicemi. To platí zejména pro výrobní sektor (propad salda ze 4 na -13 bodů).
Pokles investic letos očekává celých 39 % respondentů včetně zástupců automobilového a strojírenského sektoru, které jsou však pro ekonomický rozvoj České republiky klíčové. „Jedním z důvodů je tlak na náklady, který se zvýšil u společností téměř ve všech oblastech – v dodávkách energií, mzdách, surovinách a dodavatelských řetězcích. Nákladné je také zvyšující se administrativní úsilí v důsledku četných důkazních povinností, které jsou společnostem uloženy,“ říká výkonný člen představenstva ČNOPK Bernard Bauer.
Chcete číst dále?
Zaregistrujte se zcela zdarma a získejte přístup ke všem článkům.
Máte účet? Přihlaste se
