Vila měla od začátku své existence podivný osud a trvalo přes 30 let, než zde vzniklo Muzeum literatury. Do značné míry je to stavba dvojtvářná – navenek slibuje palácovou výjimečnost, v níž se skvěle snoubí s nedalekou vilou Lannovou, uvnitř je to ovšem moderní muzejní instituce s potřebnými prostory a potřebným vybavením. Aspoň jedna z velkých Petchkových vil v Bubenči je dnes otevřená.
Historie se zde vyřádila
Na sklonku 18. století stál na tomto místě malý domek. Ten zmizel roku 1804, kdy si zde postavil letní sídlo majitel cihelny Josef Zobel. Byla u toho velká zahrada, v níž kromě domu byly kromě jiného čínský kiosek, zděný altán, skleníky a kuželník, domek zahradníka – je zřejmé, že vznikla velmi příjemná zahrada romantického typu, jaké byly na počátku 19. století oblíbené. Pak je v dějinách poněkud mlhavo, až na konci 19. století se tu jako vlastník objevil významný bankéř Karl Zdekauer. Vilu i se zahradou zdědil jeho syn Karl Wolf-Zdekauer, který se v roce 1924 rozhodl zděděné sídlo nahradit novostavbou. Projekt mu zpracoval Max Spielmann, který v té době již pracoval na projektu nedaleko ležící vily pro Ottu Petschka. Projekt sice v roce 1926 získal stavební povolení, ale ke stavbě nikdy nedošlo. Pozemek i projekt se stal majetkem Marianny Gellertové, dcery Julia Petschka.
Chcete číst dále?
Zaregistrujte se zcela zdarma a získejte přístup ke všem článkům.
Máte účet? Přihlaste se
