První dětský hospic v České republice byl nedávno dokončen v Brně. Dům pro Julii je i přes svou velikost nenápadný, autoři ze studia ČTYŘSTĚN ho zasadili do amfiteátru původního parku. Jeho interiéry obrátili do atria se zachovanými stromy, na vegetační střechu navrhli vyhlídkový chodník, vede k místu pro rozjímání na vrcholku svahu. Z pokojů rodičů se na něj dá vyjít ve kteroukoliv denní i noční hodinu.
Místo pro stavbu dětského hospice se nachází v areálu domova pro seniory Kociánka. Má charakter rozlehlého parku se vzrostlými stromy a svažitou jihozápadní orientaci. Nabízí působivé výhledy na centrum města, ale důležitým motivem projektu bylo také splynutí stavby s okolím: „Nechtěli jsme narušit přírodní charakter místa, proto jsme objekt zapustili do terénního zlomu, který nyní slouží jako ochranný val kolem něj a plynule navazuje na střechu domu. Ten se tak přirozenou součástí svahu a parku. Druhým důležitým aspektem návrhu jsou atria – chráněné, klidné, uzavřené dvory plné zeleně, aby se děti někam nezatoulaly, ale mohly být venku na čerstvém vzduchu. Volné, ale v bezpečí, odcloněné od okolního hluku, v závětří, obklopené zelení. Chtěli jsme tak dosáhnout jedinečné atmosféry místa spojené s pocity jako vnitřního klidu, vyrovnanosti, souznění, pokory a harmonie. Tak, aby tu hosté i pacienti našli útočiště a porozumění. Snahou bylo rovněž plynulé přecházení prostoru z interiéru do exteriéru přes krytou část dřevěných teras. S řešením exteriérů nám velmi pomohl krajinář Marek Holán,“ uvádí architekt Tomáš Págo.
Dům je z velké části zapuštěný do terénu, hlavním konstrukčním materiálem byl proto monolitický železobeton. Jeho estetika se propsala do interiéru a na fasády, kde betonově šedé broušené omítky doplňují obklady z modřínových biodesek a velkoformátové prosklení v dřevěných rámech. Výrazné přesahy monolitických stropů kryjí pobytové terasy, vytváří závětří u každého vstupu a zároveň slouží jako pasivní stínění proti přehřívání interiéru.
DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ
Hlavní podlaží je rozdělené na čtyři segmenty: vpravo od vstupu se nachází velká společenská část s pobytovými terasami. Je to jídelna, obývák, místo pro společné aktivity návštěvníků a klientů. Kolem menšího atria vlevo od vstupu je část pro denní a rehabilitační aktivity – fyzioterapie, arteterapie, muzikoterapie, bazén pro watsu terapii nebo snoezelen, dále také malý kinosál. Třetí částí je dlouhé pobytové křídlo obtáčející velké atrium. Nacházejí se tu pokoje dětí s terasami, sesterna a samostatný byt posledního rozloučení s malým pietním atriem. Z velkoryse prosklené pobytové chodby jsou krásné výhledy; na jejím stropě se mihotají odrazy z hladiny jezírka.
„Okružní charakter chodeb s pobytovými zákoutími a průhledy ven byl jedním z nejdůležitějších prvků návrhu. Domem se můžete pohybovat pěšky, s kočárkem i na vozíku, střídat prostředí a trávit čas o samotě i ve společnosti. Můžete mít kontakt s přírodou, výhled na stromy, oblohu i na vodu v jezírku, a to všechno za jakéhokoliv počasí a bez ohledu na provoz v okolním parku,“ říká Milan Joja. Jeho kolega Karel Kubza dodává: „Patro pro rodiče je záměrně oddělené – nabízí soukromí a oddech s pocitem, že o dítě je na chvíli dobře postaráno. V patře jsou rodinné pokoje s terasami a společná místnost pro neformální setkání s ostatními rodiči. Tím, že dům dobře využívá okolní terén, je odtud přímý výstup ven i na pobytovou střechu s vyhlídkovým chodníkem nad atriem a velkou terasou s panoramatickým výhledem na město. Může sloužit společenským akcím, pro cvičení, pozorování hvězd nebo prostě jen jako místo k relaxaci.“
Administrativní část v podzemním podlaží je výrazně zapuštěná do terénu, má vlastní vstup i zásobovací příjezd a zajišťuje provoz Domu pro Julii. Najdete v ní kanceláře, jednací místnosti, technické zázemí i sklady. Podél východní fasády je nenápadný venkovní přístup do pietního atria a pokoje posledního rozloučení.
ZALOŽENÍ STAVBY
Plošné založení objektu bylo problematické, v úrovni základové spáry se nacházely spraše, sprašové hlíny, hlinité písky a písčité jíly. Největší překážkou pro plošné založení objektu bylo prosedání spraší a riziko svahových pohybů. Část domu se suterénem proto byla založena hlubinně na pilotách v kombinaci se základovou deskou. Pro podsklepenou část vznikla stavební jáma hluboká až pět metrů, základové konstrukce byly navrženy hybridním systémem – rošty z pasů a patek s kotevní výztuží do dříku tvořeném BTB tvarovkami. V nejvíce zatížených místech se základy vyztužily prutovou výztuží. Ze základových konstrukcí pak byla vytažena kotevní výztuž do nosných konstrukcí v 1. PP a 1. NP.
V jednopodlažní části budovy tvoří obvodové železobetonové stěny a základy opěrnou stěnu pro zachycení zemního tlaku. Proti posunutí jsou tyto stěny stabilizovány základovým roštem, který se vzhledem k rizikům pohybu ve vodorovném směru opírá o níže položenou vícepodlažní část, založenou na pilotách.
NOSNÉ KONSTRUKCE
Nosné zdivo 1. PP je z vyztužených betonových bednicích tvarovek, vylitých betonem. Nosné sloupy jsou železobetonové monolitické, výtahová šachta se realizovala jako sendvičová dvojitá monolitická stěna s vloženou akustickou izolací. Schodišťová šachta a stěny přiléhající ke schodišti jsou železobetonové monolitické z pohledového betonu.
Zdivo 1. a 2. NP bylo stavěno z broušených keramických tvárnic v kombinaci se železobetonovými monolitickými sloupy. Zdivo přilehlé ke svahu se budovalo z vyztužených betonových bednicích tvarovek vylitých betonem. Příčky mezi pokoji byly navrženy z akustického zdiva. Zdivo pobytové chodby a zimní zahrady přiléhající k vnitřnímu atriu je z broušených keramických tvárnic vyplněných minerální vatou. Dilatační mezeru mezi zdivem a stropní deskou vyplňuje těžká minerální vata.
Venkovní sloupy podpírající přesah střechy u pokojů dětí jsou z vyztužených bednicích tvarovek vylitých betonem. Opláštěny byly modřínovými biodeskami. Venkovní sloupy podpírající střechu u vstupu a u pobytové terasy společenské místnosti jsou ocelové, také s obkladem z modřínové biodesky, do kterého se schovaly střešní svody.
STROPY A STŘECHA
Stropní konstrukce byly navrženy jako železobetonová monolitická deska s výškovými odskoky v místě střešních teras a přesahů. V místě odskoků se použily systémové přerušovače tepelného mostu. Součástí stropů jsou monolitické průvlaky, překlady a atiky.
Stropní desky byly z velké části navrženy jako pohledové: například u schodiště, ve vstupním prostoru kolem menšího atria, na všech chodbách nebo v pokojích dětí. U pohledových stropních desek bylo stropní vytápění a chlazení zabetonováno do jádra desky. V hlavním společenském prostoru je zavěšený lamelový dřevěný podhled.
Objekt je zastřešen soustavou plochých střech. Nad částí 1. PP je jednoplášťová pochůzná střecha, která tvoří vstupní terasu a v prostoru atria pobytovou terasu. Její nosnou konstrukci tvoří železobetonová monolitická stropní deska opatřená parozábranou. Na ni byly položeny spádové klíny, spodní spádované desky a horní rovné desky z PIR izolace. Finální hydroizolaci tvoří mPVC fólie s výztužnou vložkou ze skleněné rohože. Nášlapnou vrstvou je na vstupní
terase betonová dlažba. Na pobytové terase v atriu byla položena prkna z dubového dřeva.
1. NP je zastřešeno jednoplášťovou pochůznou střechou a střechou vegetační. Skladby jsou podobné jako u střechy nad 1. PP. Vegetační střecha má 150 mm silnou vrstvu substrátu, pod ním je netkaná PP textilie a nopová folie s perforací na horním povrchu, tvořící drenážní a hydroakumulační vrstvu. Střecha volně přechází do svahu parku.
Také střecha nad 2. NP je jednoplášťová s vegetační úpravou. V místě šikmých střešních světlíků je vegetační substrát stabilizovaný proti sesunutí pomocí dřevěné podkladní rámové konstrukce z impregnovaných latí. Šikmé stěny střešních světlíků jsou navrženy jako železobetonové monolitické z pohledového betonu, navazují na stropní desku.
TZB
Vytápění i chlazení budovy řeší rozvody skryté v betonových stropech a sádrovláknitých podhledech. Zdrojem tepla i chladu je soustava tří tepelných čerpadel vzduch-voda skrytých v nikách fasády podzemního podlaží blízko zaměstnaneckého vstupu.
Zdroj je připojen na otopnou soustavu prostřednictvím akumulační nádrže o objemu 200 l, která zároveň slouží jako vyrovnávač hydraulických tlaků. Ohřev teplé vody objektu je zajištěn v ohřívači o objemu 600 l.
DĚTSKÝ HOSPIC DŮM PRO JULII
Místo: Trtílkova ulice, Brno
Klient: Dům pro Julii z.ú.; Statutární město Brno
Autoři: Studio ČTYŘSTĚN – Tomáš Págo, Milan Joja, Karel Kubza; spoluautor Marek Holán, krajinářská architektura, exteriéry
Design tým: Martina Fojtíková, Nikola Korábová – architektura; Tereza Minárová, Monika Mozolová – interiéry
Architektonicko-stavební řešení: Roman Koplík
Statika: Ateliér LIPROJEKT
Generální dodavatel: UNISTAV CONSTRUCTION
Monolitní nosný systém: GEMO
Vegetační střecha: Flora Urbanica
Atypický vestavěný nábytek, dřevěné obklady, terasy: Sollus nábytek
Broušené omítky: Qualibau
Zastavěná plocha: 1841 m²
Hrubá podlahová plocha: 2712 m²
Užitná plocha: 2101 m²
-vis-
Foto: Alex Shoots Buildings
