Záložní řešení pro případ výpadku elektrické sítě je důležitou součástí power managementu různých firem i institucí. Závislost na nepřetržité dodávce energie může podnikům způsobovat výrazné škody, takže investice do záložní elektrocentrály dává pro mnoho z nich stále větší smysl. Prosazují se přitom generátory poháněné plynem – odpadá komplikované zásobování palivem a provozní náklady jsou o třetinu nižší než u konvenčních paliv.
Záložní zdroje energie se v posledních době dostávají do popředí zájmu firem napříč obory. Impulsem byl i červencový blackout, který ukázal, jak rychle může výpadek elektřiny ochromit výrobu i logistiku. Podniky ale řeší zálohu i kvůli častým lokálním poruchám a nestabilitě distribuční sítě. Každá neplánovaná odstávka může znamenat nejen výrazné finanční ztráty, ale i ohrožení reputace.
KDYŽ STOJÍ TECHNOLOGIE, STOJÍ VÝROBA
V sázce jsou přitom často klíčové technologie, jejichž nečekané zastavení může způsobit řetězové komplikace a vyžaduje komplikované zásahy techniků. Vilém Pražák, nezávislý specialista na výrobu elektrické energie a zálohování, uvádí jako příklad výrobní závod na hliníkové obaly. Jeho provoz generuje velké množství zbytkového tepla. To se dále využívá pro výrobu chladu, kterým se klimatizují výrobní haly. Pokud však dojde k výpadku elektrické energie, hrozí během několika minut zamrznutí chladicího systému. Pokud se napájení neobnoví do deseti minut, je nutné zařízení odstavit, povolat servisní tým a provést částečnou demontáž a vyčištění. Takový zásah může znamenat až týdenní odstávku výroby.
„Tato výrobní společnost z Jihomoravského kraje řešila dlouhodobě problémy týkající se výpadků elektrické sítě. Řešením byla instalace plynového generátoru PRAMAC GGW 750G s výkonem 750 kVA, což odpovídá činnému výkonu 600 kW, do 15 sekund,“ popisuje Vilém Pražák, který měl na starost technický dozor nad přípravou projektu. „Navržené řešení pokrývá v případě výpadku kromě systému chlazení i zálohu řídících a bezpečnostních systémů, kompresorovou stanici ovládacího vzduchu apod. Pro zálohování celého výrobního procesu by totiž v tomto případě byl potřeba několinásobně větší generátor,“ upřesňuje Vilém Pražák.
PROČ VÍTĚZÍ PLYNOVÝ POHON?
Areál podniku nemá dostatek volných ploch, takže všechny pomocné technologie se stěhují na střechy hal. To byla jediná možnost, kam umístit generátor, který je na plošině v desetimetrové výšce, pod kterou projíždí denně desítky nákladních zásobovacích vozidel. V případě delšího výpadku je doprava a skladování nafty pro tak velký stroj nemyslitelné.
„Uchovávání velkého množství nafty či benzínu je nepraktické, neefektivní a navyšuje náklady. Je nutné vybudovat sklad, najít nebo delegovat zaměstnance, který se o něj bude starat. Plynový generátor přitom stačí připojit na stávající rozvody plynu,“ popisuje Jakub Koníček ze společnosti Solforen, která se specializuje na plynové generátory a bateriová úložiště. „Plynový generátor má rovněž mnohem kultivovanější chod, nižší hlučnost a výrazně nižší emise spalin než diesel. Konvenční paliva navíc postupem času degradují, hrozí nebezpečí odcizení nebo výbuchu. Výsledné provozní náklady jsou v případě plynového pohonu o 20 až 30 % nižší než u tradičních agregátů,“ dodává Jakub Koníček.
OD DATOVÝCH CENTER PO DOMOVY SENIORŮ
Zahraniční zkušenosti ukazují, že plynové elektrocentrály hrají klíčovou roli v záloze pro nemocnice a veřejné instituce, kde je nepřerušený provoz životně důležitý. Třeba v USA se ukázalo, že při hurikánech může být dopravní infrastruktura snadno poškozena, a k dieselovým generátorům pak nelze dopravit palivo.
Naopak plynové rozvody jsou vedeny pod zemí nebo uvnitř budov, takže nejsou tak citlivé na poškození a nezávisí na dopravní infrastruktuře. „Problém spočívá v tom, že velký dieselový generátor s výkonem 750 kVA spotřebuje přibližně 140 litrů nafty za hodinu. S nádrží o objemu 1000 litrů vydrží v provozu jen asi 7 hodin, poté je nutné dovézt další palivo. Naopak plynový generátor může pracovat prakticky neomezeně – omezením je pouze servisní interval. U zmíněného modelu PRAMAC GGW 750G činí 500 motohodin, což znamená, že zařízení může běžet nepřetržitě zhruba 20 dnů,“ vysvětluje Jakub Koníček.
Podle odborníka na zálohování, Viléma Pražáka, se plynové generátory v českém průmyslu prosazují stále výrazněji a nacházejí uplatnění v široké škále oborů. Slouží zejména k pokrytí spotřebních špiček ve vybraných dnech nebo k eliminaci krátkodobých blackoutů způsobených přetížením místní sítě. Příkladem je datové centrum, které v rámci modernizace a energetických úspor přešlo z dieselového generátoru na zemní plyn. Záložní plynový agregát s výkonem 300 kVA využívá třeba domov seniorů, kde je nutné zajistit mimo jiné bezpečný provoz výtahů, komunikačních systémů či podpůrných technologií. „Zákazníci v Česku pocházejí převážně z průmyslového segmentu. Veřejná sféra o možnosti využití plynových generátorů zatím prakticky neví, přitom jde o řešení, které přináší významné úspory,“ uzavírá Vilém Pražák.
-jik-
