Koupili jste starší dům. Vyměnili jste okna, udělali nové podlahy a těšili jste se na příjemné bydlení. Ale už během podzimu jste začali tušit problém. Nepříjemný a drahý. Zdi nezateplené stavby byly studené a co hůř – u podlahy byly mokré. V rozích se tvoří plíseň. Co teď?
Tohle je jeden z častých problémů, které musí řešit majitelé starších domů, i když ani novostavby nejsou úplně imunní vůči vlhnutí zdí. Nejčastěji se to projeví na jaře nebo na podzim a od té doby majitel domu nemůže klidně spát. „Obvykle jde o dlouhodobější proces pronikání vlhkosti do stavební konstrukce, který se typicky projevuje na jaře a na podzim, kdy dochází k výkyvům teplot a vzniku kondenzátu v důsledku zvýšené vlhkosti v konstrukci. Typickým projevem je vlhnutí části konstrukce budovy, a nakonec i tvorba plísní. Viditelná plíseň je už poslední stádium, kterému předcházelo období, kdy plíseň byla přítomná, její spory se nacházely ve vzduchu, ale nebyla ještě viditelná,“ vysvětlil odborník na zateplení a izolace Lukáš Kmenta ze společnosti Huntsman Building Solutions.
Situace je nepříjemná, ale není neřešitelná. Zapomeňte na svépomocné odstraňování následků. Je třeba odhalit příčinu vlhnutí zdí a tu odstranit na základě odborně navrženého řešení. To patří výhradně do rukou specialistů – jinak budete mít víc škody než užitku.
PROČ ZDI VLHNOU
Důvody vlhkých zdí mohou být různé. Typickým příkladem je stavební zásah do konstrukce domu – výměna oken, neodborná rekonstrukce, která nerespektuje principy funkčnosti stavby a základní fyzikální zákony.
„Zjistit příčinu vzlínající vlhkosti je složité, protože pod povrch nevidíme, a navíc je běžné, že příčina může být úplně jinde než viditelný důsledek. Izolaci proti vzlínající vlhkosti bych proto doporučil řešit systémově. Při lokální opravě je riziko, že se vlhkost příště objeví jinde,“podělil se o své zkušenosti z praxe L. Kmenta.
U starších domů může být příčinou vlhnutí absence hydroizolace, zastaralé nebo nesprávně použité stavební materiály a postupy, ale i změna hladiny spodní vody. V takových případech se oprava většinou řeší odkrytím základů a doplněním svislé i vodorovné hydroizolace konstrukce (tzv. podřezání stavby). Důležité je také správně odvést zemní vlhkost pomocí drenáží.
V případě domu ze začátku článku je zřejmě důvodem vlhnutí výměna oken a nové podlahy. „Starší dům měl pravděpodobně problémy s vlhkostí už před rekonstrukcí, ale vady nemusely být na první pohled viditelné. Nahromaděná vlhkost se pravděpodobně stačila odvětrávat přes netěsnící okna. Jejich výměnou došlo k omezení odvětrávání a ke kumulaci vlhkosti v interiéru. Kvůli nedostatečné izolaci pláště může docházet ke kondenzaci a srážení vody,“ uvažuje L. Kmenta.
Dalším kritickým bodem jsou podle něj nové podlahy, které tlačí vlhkost do rohů, kde kondenzuje a tvoří se plíseň. „Prvním krokem rekonstrukce měla být kontrola hydroizolace a míry vlhkosti stavby,“ je přesvědčený odborník.
ODSTRANĚNÍ VLHKOSTI
Zhotovení nové hydroizolace sice něco stojí, ale jde o dobrou investici. „Kvalitní a odborně provedená hydroizolace zajistí správnou funkčnost stavby, prodlouží její životnost, zvýší její hodnotu a v neposlední řadě zlepší klima v interiéru a zabrání vzniku a šíření plísní a dalších patogenů,“ vysvětlil L. Kmenta ze společnosti Huntsman Building Solutions.
Že jste si na sanaci vlhkého zdiva vybrali dobrého odborníka, poznáte podle toho, že změří vlhkost zdiva, termokamerou prověří tepelné mosty, zkontroluje nastavení oken (pokud byla měněna) a navrhne řešení, jak stavbu zaizolovat, tak, aby do ní vlhkost dále nepronikala.
DALŠÍM KROKEM JE ODSTRANĚNÍ VLHKOSTI ZE ZDÍ.
„To se podle typu zdiva provádí buď mechanicky, nebo chemicky. Jde o dlouhodobý proces, který v některých případech trvá i roky,“ upozornil odborník.
Teprve když jsou stěny suché a opravené, je možné přistoupit k finálnímu kroku, který minimalizuje riziko dalšího vlhnutí a tvorby plísní. Jedná se o zateplení střechy, obvodových zdí a podlah v přízemí. V případě, že je dům již zateplený, je třeba řešit vzniklé nežádoucí tepelné mosty. „Prvotním cílem je zabránit dalšímu pronikání vlhkosti do konstrukce. Teprve potom doporučuji řešit případné zateplení obvodového pláště,“ zdůraznil L. Kmenta. Vždy je přitom nutné postupovat podle schválených stavebních postupů a dbát na dodržování technologických předpisů výrobce stavebních nebo izolačních materiálů. „Materiál tvoří jen polovinu úspěchu – druhou polovinu představuje odbornost a kvalita realizační firmy, případně řemeslníka.“
DOKONALÉ KLIMA BEZ VLHKOSTI A PLÍSNÍ
Výběr vhodného typu tepelné izolace je stejně důležitý jako kvalitně provedená hydroizolace. Odborníci nedoporučují řídit se při výběru především cenou, ale vlastnostmi stavby a samotné izolace.
Některé druhy tepelné izolace, například stříkaná PUR pěna, dokážou zabránit i pronikání vlhkosti do konstrukce. „Nespornou výhodou stříkaných izolací je jejich použitelnost na nerovném a nesourodém podkladu, kde si deskový izolant neporadí. Lze je tedy využít například na lité základy staveb, ale i na nerovné podlahy a podobně,“ vysvětlil odborník na izolace.
Díky vysoké účinnosti a výborným tepelně izolačním vlastnostem stříkané pěnové izolace lze výrazně snížit potřebnou tloušťku izolace. Tím se nejen ušetří peníze, ale zároveň se zachová potřebná světlá výška interiéru. „Při použití certifikované izolace navíc získáte dokonalou ochranu proti pronikání radonu a souvislou izolační vrstvu bez spojů a švů,“ uzavřel L. Kmenta.
-jik-
