Ceny vody v Česku dlouhodobě rostou a provoz budov se tak prodražuje. Ve stavebnictví se proto hledají nové způsoby úspor. Jedním z nich je takzvaná šedá voda – recyklovaná voda ze sprch, van a umyvadel. Podle odborníků se ale technologie prosazuje stále pomalu, především kvůli nejasným pravidlům a složitému povolovacímu procesu.
Zatímco ještě před několika lety byla šedá voda v rezidenčních a administrativních projektech spíše výjimkou, dnes se instaluje u desítek nových staveb ročně. Po úpravě se využívá například ke splachování toalet nebo k závlaze. „Investoři v ní vidí nejen ekologický, ale i ekonomický přínos. Z našich projektů vyplývá, že v dobře navržených budovách může tato technologie snížit spotřebu pitné vody o třicet až šedesát procent,“ říká Michal Horáček, manažer týmu ze společnosti COBAP, která zajišťuje komplexní řešení technických zařízení budov. Firma se na návrhu a realizaci těchto systémů podílí zejména u větších rezidenčních a veřejných projektů.
Přesto je podle odhadu Svaz podnikatelů ve stavebnictví (SPS) recyklace šedé vody zatím využívána jen u nižších jednotek procent novostaveb v Česku. Bariérou je mimo jiné nejistota v povolovacím procesu a rozdílné požadavky dotčených orgánů. „Praxe je často regionálně rozdílná a investoři potřebují předvídatelný proces. Pomohlo by sjednocení metodiky a jasné požadavky na dokumentaci i posuzování hygienických a provozních rizik,“ vysvětluje Zdeněk Soudný, viceprezident SPS.
Situaci by mohla zlepšit i připravovaná implementace evropské směrnice o čištění odpadních vod a nakládání se srážkovými vodami do české legislativy. “Je potřeba udělat změnu v pravidlech. Příležitostí je právě implementace této směrnice. Může přinést standardizaci technických řešení, která úřadům výrazně usnadní posuzování projektů,” uvádí Libor Musil, zakladatel společnosti LIKO-S.
RŮST POTÁHNOU CERTIFIKACE I TLAK INVESTORŮ
V praxi je šedá voda stále považována za odpadní vodu podle českého vodního zákona. Každé povolení se proto řeší individuálně a často s odlišnými požadavky hygieniků nebo vodoprávních úřadů. V zahraničí je přitom využívání této technologie výrazně rozšířenější. Roli zde hrají jasně definované normy, delší zkušenost s provozem systémů i stabilní podpora státu například formou dotací nebo daňových úlev pro udržitelné stavby.
„V horizontu pěti let lze předpokládat, že se využití šedé vody v Česku minimálně zdvojnásobí. K růstu budou přispívat především požadavky na udržitelnost budov, snaha o efektivnější hospodaření s vodou z hlediska provozních nákladů, zvyšující se důraz na ekologické standardy ve stavebnictví a v neposlední řadě růst ceny vody a energií jako důležitý faktor kalkulace pořizovacích nákladů a návratnosti investice,“ vysvětluje Romana Widder z poradenské společnosti Koncept Ekotech.
ROZHODUJE KVALITA NÁVRHU
Investice do systémů pro recyklaci šedé vody se u větších stavebních projektů, jako jsou bytové domy, školy, kancelářské komplexy nebo sportovní zařízení, obvykle pohybuje v nižších jednotkách procent celkových stavebních nákladů. Technologie však vyžaduje například oddělené vodovodní rozvody a důsledný návrh celého systému.
„Klíčové je navrhnout celý systém už ve fázi projektu – od separace rozvodů až po technologii úpravy vody. Jen tak může systém dlouhodobě fungovat spolehlivě a přinést očekávané úspory,“ doplňuje Michal Horáček z COBAP. Návratnost se dnes podle odborníků odhaduje zhruba na deset až dvanáct let a s dalším růstem cen vodného a stočného se může ještě zkracovat.
-jik-
