Přelom března a dubna bývá obdobím, kdy potřeba pravidelně větrat naráží na stále vyšší koncentraci alergenů v ovzduší. Pylové zpravodajství uvádí, že bříza je letos v nižších polohách připravená rozkvést už na přelomu března a dubna. Podle odborníků přitom jde o jeden z nejsilnějších alergenů v ovzduší. Evropská data zároveň ukazují, že se pylové alergie týkají velké části obyvatel – každý rok zasáhne zhruba 40 procent populace. Pro domy s terasami, zimními zahradami a velkými portály to zároveň znamená vyšší nároky na větrání, stínění i ochranu proti hmyzu.
Olše, líska nebo jasan – to jsou dominantní alergeny prvních jarních týdnů. Podle Pylové služby České republiky se k nim v nižších polohách na přelomu března a dubna přidá také bříza, která patří v regionu střední Evropy k nejproblematičtějším jarním alergenům. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) uvádí, že pyl z mnoha rostlin vyvolává sennou rýmu, astma i záněty spojivek a zasahuje přibližně 40 procent Evropanů.
Jarní větrání tak už podle odborníků nejde vnímat jen jako otázku komfortu v domácnosti, ale také jako součást každodenní zdravotní prevence. „U alergiků může rozdíl mezi krátkým intenzivním větráním a dlouhodobě otevřenými okny znamenat výrazně vyšší zátěž pro jejich zdraví, nejčastěji v podobě zhoršeného dýchání nebo alergického zánětu spojivek,“ říká Petr Přichystal ze společnosti Lomax, která se specializuje na řešení pro plášť rodinného domu.
V BOJI S ALERGENY POMÁHÁ SPRÁVNÉ VĚTRÁNÍ
Snížit množství alergenů v domácnosti je podle odborníků možné použitím kvalitní síťoviny a především omezením větrání v exponovaných časech. Standardní síť proti hmyzu není plnohodnotnou pylovou ochranou. Sofistikovanější řešení, například v podobě screenových rolet, ale dokáže riziko potlačit. „S prvními teplejšími dny se provoz domu přirozeně přesouvá k terasám, zimním zahradám a francouzským oknům. Pro alergiky je proto rozhodující především režim větrání, jeho načasování během dne a interval, po který jsou okna otevřená. Zásadní je větrat hlavně v noci nebo brzy ráno,“ popisuje Přichystal.
Další vhodnou variantou je rychlé větrání poté, co odezní intenzivnější dešťové srážky. V této chvíli je koncentrace alergenů v ovzduší nejnižší, protože příval vody smyje částečky pylu ze vzduchu. „Naopak větrné a suché dny představují hrozbu jak pro vnější plášť domu, tak pro lidské zdraví. Při takových podmínkách je vhodné otírat okenní parapety mokrým hadříkem, aby se pyl nevířil zpět do interiéru,“ dodává Přichystal.
ROSTOUCÍ VÝSKYT HMYZU JAKO DALŠÍ JARNÍ VÝZVA
Vedle pylu se s nástupem jara zvyšuje také kontakt s hmyzem, jehož sezona je v Evropě podle odborníků delší a intenzivnější než dřív. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) zároveň upozorňuje, že v řadě částí Evropy roste význam prevence a ochrany před bodavým hmyzem. I z pohledu běžného provozu v domě proto roste důležitost takových řešení, která umožní pravidelně větrat, aniž by interiér zůstával zbytečně otevřený hmyzu.
To platí zejména u velkých průchodů mezi interiérem a exteriérem, které se na jaře a v létě stávají jednou z nejvíce využívaných částí domu. „Velké prosklené otvory dnes lidé neberou jen jako zdroj světla, ale jako běžnou součást každodenního pohybu mezi domem a zahradou. O to důležitější je, aby fungovaly i v přechodových obdobích, kdy se větrá častěji a současně roste výskyt hmyzu,“ říká Přichystal.
Dodává, že klimatická změna prodlužuje sezonu, zvyšuje koncentrace pylu i jeho zátěž pro lidský organismus. „Jaro je z tohoto pohledu nejnáročnější část roku. Rychle prověří, jestli je dům navržený pro reálný provoz, nebo jen pro dobrý dojem na první pohled,“ uzavírá Přichystal.
-jik-
