Akustika je jedním z nejcitlivějších parametrů kvality bydlení a zároveň oblastí, která vyžaduje precizní technické řešení i dlouhodobé ověřování v praxi. Společnost HELUZ se této problematice věnuje systematicky a s mimořádnou důsledností – ať už jde o vývoj specializovaného sortimentu akustických cihel, nebo o laboratorní i reálná měření na stavbách.
KONSTRUKČNÍ ZÁSADY PRO DOSAŽENÍ AKUSTICKÉ KVALITY
Z hlediska akustické izolace je klíčovým parametrem plošná hmotnost konstrukce – vyšší hmotnost zpravidla znamená lepší izolační schopnosti. Aby mezibytové stěny fungovaly správně, je nezbytné dodržet předepsanou skladbu konstrukce, zejména použití oboustranné omítky v tloušťce 15 mm VPC. Ing. Pavel Heinrich upozorňuje na nutnost celoplošného utěsnění alespoň jedné strany zdiva od hrubé podlahy až po strop, což je zásadní pro zajištění vzduchotěsnosti.
Stejně důležité je podle něj použití kvalitních, laboratorně ověřených výrobků a dodržení technologických postupů zdění – správná tloušťka spár, použití předepsané malty či korektní provedení detailů u nenosných stěn pod stropem. Sortiment akustických cihel HELUZ zahrnuje tloušťky od 11,5 cm (HELUZ AKU 11,5) až po 36,5 cm (HELUZ AKU 36,5 MK), přičemž nejčastěji používané jsou tloušťky 25 a 30 cm. Optimální tloušťka maltové spáry činí 12 mm, případně 10–15 mm.
VLIV INSTALACÍ NA AKUSTICKÉ PARAMETRY
Na akustické vlastnosti mezibytových konstrukcí má negativní vliv jejich oslabení vedením technického zařízení, ne všechny zásahy ale představují zásadní problém. Například elektroinstalace má podle praktických měření společnosti HELUZ minimální vliv na výslednou neprůzvučnost – obvykle kolem 1 dB.
HELUZ prováděl měření i na tenčích příčkách s instalovanými kabely a krabicemi. Doporučeny jsou elektroinstalační krabice se zvýšenou akustickou izolací, které mají pevnější obal a membránu pro prostup kabelů. U jednostranné instalace se rozdíl mezi běžnou a akustickou krabicí prakticky neprojevuje, avšak při instalaci krabic proti sobě dochází u standardních krabic ke snížení neprůzvučnosti o 3 dB. Po osazení strojků se však hodnoty téměř vrací k původním, což potvrzuje, že vliv elektroinstalace je celkově minimální. Kritické jsou však rozvody zdravotechniky, které vyžadují výrazně větší zásahy do zdiva a mohou způsobit významné zhoršení akustických parametrů.
VÝZNAM VZDUCHOTĚSNOSTI
Co je ale pro akustické parametry zcela zásadní, je vzduchotěsnost. Stěny musí být omítnuty po celé ploše až k hrubé podlaze, jinak dochází k výraznému zhoršení akustické izolace. Při dodržení všech zásad jsou cihlové konstrukce velmi kvalitním a spolehlivým řešením, přičemž Ing. Heinrich doporučuje navrhovat konstrukce s rezervou alespoň 1 dB nad minimální požadavek.
HELUZ ověřil funkčnost řešení na bytovém domě se stěnami z jednovrstvého zdiva HELUZ FAMILY 44 a železobetonovým stropem tloušťky 250 mm. Mezibytové stěny byly provedeny z cihel HELUZ AKU 30 MK, vnitřní akustické příčky z cihel HELUZ AKU 11,5. Zdění probíhalo na běžnou maltu.
Výpočtová hodnota stavební neprůzvučnosti byla stanovena podle přílohy E normy ČSN 73 0532. Při laboratorní neprůzvučnosti 58 dB a korekci 2,2 dB vycházela očekávaná stavební neprůzvučnost na 55–56 dB. Reálné měření potvrdilo hodnotu R´w = 56 dB, což dokládá velmi dobrou shodu teorie a praxe.
-red-
