Vlhkost je typickým zimním projevem. Jakmile ji při kontrole odhalíte, vyvstává zásadní otázka: co s tím dělat a kde začít? U menších lokálních problémů je dobrou zprávou, že některé příčiny lze vyřešit svépomocí. Klíčové je zaměřit se na správná místa a zvolit efektivní postup, který problém vyřeší trvale, nikoli jej pouze dočasně potlačí.
- POŠKOZENÁ IZOLACE
V případě většího poškození nebo nedostatečné tloušťky izolace je vhodné zvážit její kompletní výměnu nebo doplnění novou vrstvou. U současných staveb se doporučuje celková tloušťka tepelné izolace alespoň 300 mm, u nízkoenergetických a pasivních domů může být i výrazně vyšší, jedinou výjimkou jsou kvalitní tepelněizolační PIR desky. Pokud stávající vrstva těchto hodnot nedosahuje, bývá její doplnění jedním z nejefektivnějších opatření ke snížení tepelných ztrát. Ideálním řešením může být kombinace foukané nebo skládané izolace, která lépe vyplní i hůře přístupná místa a minimalizuje vznik tepelných mostů. Častou chybou je snaha vyplnit prostor až ke krytině, čímž se zablokuje proudění vzduchu a problém se naopak zhorší. Proto je vhodné zkontrolovat funkčnost větrací mezery a celkovou skladbu střechy, případně konzultovat stav s odborníkem, který navrhne optimální řešení s ohledem na konkrétní konstrukci.
- NATRŽENÁ NEBO NETĚSNÁ PAROZÁBRANA
Poškozená nebo netěsná parozábrana patří mezi časté zdroje problémů. V praxi jde především o natržení, nedostatečně utěsněné spoje nebo netěsnosti v místech prostupů, například kolem komína. Právě těmito detaily uniká z konstrukce teplý vzduch, který může způsobovat kondenzaci na spodní straně krytiny. Menší netěsnosti nejsou vždy na první pohled viditelné a často se projeví až při důkladnější kontrole nebo pomocí termokamery. Po jejich odhalení je lze ve většině případů opravit svépomocí, například pomocí pásek nebo tmelů určených pro parozábrany. Důležité je zajistit souvislé a vzduchotěsné napojení. Pokud je ale poškození rozsáhlejší nebo parozábrana nefunguje v celé ploše, bývá oprava složitější a je vhodné zvážit zásah odborníka.
- ÚNIKY TEPLA Z INTERIÉRU DO PODKROVÍ
Netěsnosti ve stropní konstrukci jsou další častou příčinou kondenzace, protože umožňují únik teplého vzduchu z interiéru do podkroví. Typicky jde o prostupy instalací, spáry nebo nedotažená napojení konstrukcí. Pomoci může i termokamera, kterou si lze běžně půjčit a která dokáže odhalit místa s největšími tepelnými úniky. Zjištěné netěsnosti lze ve většině případů utěsnit svépomocí, například pomocí pásek určených pro parozábrany v případě fólií nebo pružných izolačních tmelů a montážních pěn kolem kabelů a potrubí. Klíčové je zvolit vhodný materiál podle typu konstrukce a zajistit souvislé a vzduchotěsné napojení, aby teplý vzduch nemohl dále unikat do podkroví. Pokud si nejste jistí, odborní prodejci střešních materiálů vám se správným výběrem poradí.
- UCPANÉ ODVĚTRÁNÍ STŘECHY
Důležité je také zkontrolovat odvětrání střechy a ujistit se, že větrací mezery nejsou ucpané a vzduch může volně proudit. K jejich zablokování může dojít například nahromaděným listím, mechem nebo nevhodně uloženou izolací. Bez správného odvětrání se vlhkost neodvádí a zůstává v konstrukci střechy.
„Kondenzace na střeše nemusí vždy znamenat zásadní problém, ale vždy by měla být impulsem k řešení. Včasná reakce často znamená jen drobné úpravy, zatímco odkládání vede k postupnému zhoršování problému. V krajním případě může v zimě docházet ke vzniku ledových bariér, které zvyšují riziko zatékání do střechy a výrazně prodražují následné opravy. Zásadní je zvolit správný postup, protože nevhodné zásahy mohou situaci naopak zhoršit. Pokud si majitel není jistý příčinou nebo se problém opakuje, vyplatí se obrátit na odborníka,“ říká odborník Lubomír Horáček z Aliance taškových střech.
-jik-
