Podzim je ideální čas na kontrolu střechy před zimou. Při kontrole samotné krytiny se rozhodně vyplatí zkontrolovat i půdu a stav krovu. Krov totiž tvoří nosnou kostru střechy, která musí v zimě udržet několik tun sněhu. Pokud ho ale oslabili dřevokazní škůdci, takovou váhu vydržet nemusí. A protože hmyz i houby pracují nenápadně, majitel se o nich často dozví až ve chvíli, kdy je způsobená škoda velká a oprava nákladná.
„Když už se lidé před zimou pouštějí do kontroly střechy, vyplatí se vylézt i na půdu a podívat se na krov. Zabere to pár minut a zatečení nebo napadené dřevo odhalíte dřív, než se z drobnosti stane drahá oprava,“ radí Jakub Hemza z Aliance taškových střech.
KDO KROVU ŠKODÍ
Největším nepřítelem krovu je tesařík krovový. Na teplé půdě se cítí jako doma a jeho larvy si v jehličnatém dřevě razí chodbičky těsně pod povrchem klidně i několik let. Trám tedy může zvenčí vypadat úplně zdravě, zatímco uvnitř se pomalu mění v drť. Při menším napadení odborníci vstřikují insekticid přímo do míst, kde se larvy živí. Alternativou je mikrovlnná sanace, která larvy zahubí teplem bez nutnosti bourání, dřevo ale do budoucna neochrání. Nejvíc poškozené trámy je někdy nutné vyměnit, proto se vyplatí tesaříka odhalit včas. Poznáte jej podle oválných výletových otvorů cca 5 mm širokých nebo podle typického chroupání či vrzání, které způsobují larvy při prožírání dřeva. Požerky larev připomínají malé granulky, nikoliv moučný prach, jako je tomu u červotoče.
Menším, ale také velmi rozšířeným škůdcem je červotoč. Tomu vyhovuje hlavně vysoká vlhkost vzduchu, proto se rád zabydlí ve starších, hůře větraných krovech. Prozradí ho drobné dírky o průměru 1 až 2 mm a hromádky jemných moučných pilin a někdy i tiché chroupání ve dřevě. „Dobrou zprávou je, že červotoč nesnáší teplo. Když se dřevo prohřeje nad 56 °C, hyne, takže i na něj zabírá mikrovlnná sanace,“ doplňuje Jakub Hemza.
Z dřevokazných hub je nejobávanější dřevomorka. Šíří se rychle a dokáže prorůst i zdivem. Zrádná je i trámovka, která dřevo ničí zevnitř. Houbám přitom stačí jediné: vlhkost. Jakmile vlhkost dřeva dlouhodobě přesahuje 20 %, mají vyhráno. Tesařík naopak tak vybíravý není, a přestože má raději vlhčí dřevo, nepohrdne ani suchým trámem.
JAK NAPADENÍ KROVU POZNAT
Ke kontrole vám postačí jen baterka a šroubovák. Posviťte si na trámy a hledejte oválné otvory až centimetr dlouhé a půl centimetru široké, které prozrazují tesaříka. Pokud je pod nimi čerstvá světlá drť, škůdce je stále aktivní. Napadený trám při poklepu zní dutě, a když do něj snadno zatlačíte šroubovák, je pravděpodobně narušený právě dřevokazným hmyzem, houbou nebo hnilobou.
Houby prozradí zatuchlý zápach, plodnice nebo dřevo rozpadající se na kostičky. Zaměřte se hlavně na místa, kudy může zatékat, a na trámy uložené ve zdivu. „Častou chybou je jen letmá kontrola půdy na místech, kam lze snadno dohlédnout. Problémy se ale schovávají u pozednice nebo kolem komína, kam je špatný přístup. Právě tam se nejvíce shromažďuje a drží vlhkost,“ upozorňuje Hemza.
Některé nálezy už ale patří do rukou odborníka. Pokud narazíte na prohnuté nebo měkké trámy, rozsáhlé vlhnutí či plodnice hub, neodkládejte to a nechte krov prohlédnout dezinsektorem. Do budoucna se vyplatí kontrolovat krovy a půdu alespoň jednou ročně a také pokaždé, když do střechy zateče. „Napadení krovu se samo nezastaví, naopak se s každým rokem rozšiřuje. Čím dříve jej zachytíte, tím menší zásah bude potřeba. Často pak jde pouze o ošetření několika trámů místo výměny celé konstrukce,“ uzavírá Hemza z Aliance taškových střech.
-jik-
