
Drtivá většina českých stavebních firem považuje stavby ze dřeva ze ekologicky šetrnější, alespoň částečně se jim věnuje však pouze 12 procent z nich. Jak ukazuje analýza českého stavebnictví CEEC Research, důležitým aspektem stále malého zastoupení dřevostaveb na českém trhu je neznalost jejich výhod a kvalit. Co brzdí větší prosazování dřevostaveb v Česku?
NÁKLADY A PŘEDNOSTI
Jak vyplývá ze šetření CEEC Research, poptávku po stavbách ze dřeva značně brzdí podle firem věnujících se dřevostavbám zejména nízké veřejné povědomí o jejich kvalitě. Dalšími důvody jsou podle nich cena a momentální nedostatek materiálu – to je způsobeno mimořádnou situací v roce 2021, kdy došlo ke skokovému zdražení řeziva až o 50 procent, přičemž v současnosti se cena již stabilizuje.
Pokud jde o cenu, pořizovací náklady dřevostaveb jsou zhruba stejné jako u těch zděných. Je to dáno zejména možnostmi prefabrikace konstrukce a následnou rychlostí výstavby. Stejně je tomu podle většiny dotázaných firem v případě nákladů na údržbu dřevostaveb: 56 procent respondentů tvrdí, že jsou shodné jako u zděných domů, 33 procent ředitelů a ředitelek stavebních firem tvrdí, že jsou náklady na jejich údržbu vyšší.
DŘEVOSTAVBY A VEŘEJNÝ SEKTOR
„Při správném návrhu má dřevostavba pro investora i budoucího provozovatele nesporné výhody, kterými jsou například rychlost výstavby a její nižší energetická náročnost, pozitivnější vnitřní klima působící na zaměstnance a lepší dispoziční možnosti. Zároveň není třeba se obávat životnosti konstrukcí. Z hlediska ekologie jsou dřevostavby velmi atraktivní, a to především pro investory sledující myšlenku například uhlíkové neutrality,“ říká Petr Kulhánek, bývalý hejtman Karlovarského kraje a dnes ministr MMR.

Někteří veřejní zadavatelé navíc upozorňují, že do tendru na veřejné zakázky na výstavbu dřevostaveb se hlásí menší okruh dodavatelů těchto staveb, proces výběru zhotovitele se tak prodlužuje nebo opakuje. Na další obtíže upozorňuje Věra Palkovská, primátorka města Třinec, že podle zákona o zadávání veřejných zakázek je třeba u dřevostaveb nesoutěžit pouze podle ceny: „Pokud nebude legislativně možné si bez problémů vybrat odpovídající projektovou kancelář se zkušenostmi s těmito stavbami, kvalitního dodavatele, který použije kvalitní materiál, a kvalitní dozor se zkušenostmi, nemáme odvahu se do tohoto typu výstaveb příliš pouštět.“
Masivnímu rozšíření dřevostaveb v ČR také brání, že na ně nejsou připraveny stavební předpisy a protipožární normy. Velká část staveb sloužících pro veřejnost se například setkává s legislativním požadavkem na nespalné stropy. „Ministerstvo průmyslu a obchodu dlouhodobě podporuje práci v oblasti aktualizace norem vztahujících se na dřevostavby tak, aby byly odstraněny případné překážky pro vyšší využití materiálů na bázi dřeva. V této souvislosti spolupracuje s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov ČVUT a v oblasti tvorby norem s Českou agenturou pro standardizaci,“ říká Eduard Muřický, zástupce vrchního ředitele sekce hospodářství Ministerstva průmyslu a obchodu.
A PŘECE SE STAVÍ
I přes řadu problémů jsme v České republice našly dva příklady, kde se podařilo dotáhnout náročnou realizaci dřevostavby až do zdárného konce. Popíšeme zde dva projekty: Projekt Timber Praha bytový dům Dřevák.

+ DŘEVOSTAVBY V PROJEKTU TIMBER PRAHA
Společnost UBM Development Czechia úspěšně dokončila projekt Timber Praha, který se nachází v městské části Praha-Řeporyje a je součástí rezidenčního areálu Arcus City. Domy v energeticky nejúspornější kategorii A a s ekologickou certifikací BREEAM Excellent mají v bytech řadu moderních technologií pro komfort, snadnější obsluhu a energetickou úsporu.
Při stavbě bylo použito 1600 m3 dřeva a celý projekt má 7600 m2. Takové množství dřeva u nás vyroste za necelou jednu minutu. Vadou na ekologické stopě však je, že stromy pokácené u nás byly vyvezeny ke zpracování do Rakouska a odtud opět kamiony přijely až na stavbu. Kromě jedné budovy jsou i výtahové šachty zbudovány s použitím dřevěných panelů. Suterénní prostory jsou ze železobetonu.
Moderní bytové domy z CLT panelů zahrnují celkem 62 jednotek s dispozicemi 1+kk až 4+kk o velikostech od 39 m2 do 110 m2. Průměrná cena metru čtverečního se blíží 150 tis. korun. Ke každému bytu náleží sklep, parkovací stání v podzemních garážích, balkon, terasa nebo předzahrádka. Projekt se vyznačuje maximálním ohledem na udržitelnost a šetrnost k životnímu prostředí. Domy mají řadu energeticky úsporných prvků, kterými jsou tepelná čerpadla, geotermální vrty či fotovoltaické panely. Okna jsou osazena exteriérovými žaluziemi. V bytech je podlahové vytápění, které v létě chladí a v zimě topí. Systém Smart Home reguluje vytápění a chlazení a měří spotřeby energií.
„Dokončení projektu Timber Praha je pro nás významným milníkem. Zájem o něj potvrzuje, že ekologické, zdravé a energeticky úsporné bydlení má velký potenciál. Byty s ekologickou certifikací BREEAM jsou totiž pro majitele potvrzením kvalitní investice, růstu hodnoty nemovitosti v čase a snížených nákladů na provoz v budoucnu,“ komentuje Josef Wiedermann, jednatel společnosti UBM Development Czechia, a dodává: „Kupujícím v současné době nabízíme dotovanou hypotéku na dva roky s garantovanou úrokovou sazbou 2,89 %. Ta je díky nízkým splátkám dostupnější a umožňuje vyšší hodnotu hypotečního úvěru. Představuje rovněž úsporu až několika desítek tisíc korun, za které si lze koupit třeba kuchyňskou linku včetně spotřebičů.“

+ DŘEVÁK
Skanska uvádí do prodeje bytový dům Dřevák, který se má stát se 76 byty doposud největším bytovým domem ze dřeva v České republice. Na brownfieldu v pražských Radlicích vyroste v rámci jednofázového projektu D.O.K s předpokládaným zahájením výstavby v první polovině roku 2025 a dokončením začátkem roku 2027. Nové bydlení nabídne nejlepší možnou energetickou účinnost PENB-A, modrozelenou infrastrukturu, prémiové prvky vybavení ve standardu, výrazně nižší uhlíkovou stopu a aspiraci na vysoké hodnocení certifikace BREEAM. Za projektem stojí prestižní architektonické studio Jakub Cigler Architekti.
Čtyřpodlažní budova Dřevák vyroste na železobetonové monolitické podnoži a dřevěné CLT desky využije pro nosnou konstrukci budovy i jako pohledový materiál pro interiérové příčky. Tím podle předběžné analýzy LCA nahradí přibližně polovinu potřebného objemu betonu a zajistí až o třetinu nižší zátěž CO2 (cca 560 tun CO2) oproti konvenční výstavbě. Po dobu své životnosti zároveň uchová dalších 1400 tun CO2 ve dřevě. Bytový dům Dřevák vytvoří polootevřený vnitroblok společně s budovami z konvenčního materiálu Onyx a Krystal, které ještě letos doplní nabídku o dalších 101 bytů v nové lokalitě projektu D.O.K.
Z pohledu energetiky dosahuje Dřevák nejlepší možné energetické účinnosti PENB-A a oproti legislativnímu standardu z roku 2024 vychází úsporněji o 47 %. To zajišťuje důkladně zateplená obálka a izolační trojskla v dřevěných oknech, stejně jako exteriérové žaluzie a centrální rekuperace. V létě to znamená přirozené snižování vnitřní teploty až o 7 °C, v zimě snížení spotřeby na vytápění. Rekuperace současně zajišťuje čerstvý vzduch při úspoře až 80 procent tepelných ztrát větráním. Úsporu energií v každém bytě i ve společných prostorách zefektivní fotovoltaické panely umístěné na střechách. Fototermické panely a teplo z recyklace tzv. šedé vody zase předehřívají teplou vodu.
Celý rezidenční projekt D.O.K, kam spadá také bytový dům Dřevák, navrhlo prestižní architektonické studio Jakub Cigler Architekti. „Naším záměrem bylo vytvořit příjemné a kvalitní místo pro lidi, kteří chtějí žít ve městě, ale přitom mít spojení s přírodou. Dřevák je pro ty, kterým voní dřevo a chtějí způsobem života odpovědně přistupovat k řešení globálních problémů. Celý areál D.O.K. vytváří zklidněný a rozmanitě členěný vnitroblok, ze kterého jsou umožněny průhledy do bezprostředně sousedící volné přírody a současně i do Radlického údolí tak, aby se udržel kontakt s okolím, a přitom se nenarušila intimita místa,“ uvedl Jakub Cigler, zakladatel studia Jakub Cigler Architekti.
-jik-