Klimatické změny stále častěji přinášejí do měst extrémní horka, která vedou k vytváření městských tepelných ostrovů. Střechy, fasády budov, betonové a asfaltové povrchy komunikací akumulují a dlouhodobě udržují teplo, což způsobuje vysoké teploty zejména v hustě osídlených oblastech. V kombinaci s neefektivním hospodařením s vodou to přináší problémy, které negativně ovlivňují kvalitu života obyvatel.
Jedním z možných řešení je zavádění modrozelené infrastruktury, která propojuje přírodní a technické prvky, zpomaluje odtok dešťové vody a ochlazuje přehřátá městská prostředí. Těmito tématy se intenzivně zabývá i Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC), organizace sdružující více než sto členů usilujících o zlepšení kvality budov a městského prostředí v České republice, a její pracovní skupina Hospodaření s vodou. V posledních letech se města setkávají s fenoménem tepelných ostrovů. Budovy a komunikace akumulují teplo a v noci jej uvolňují zpět do vzduchu, čímž dochází k jejich přehřívání a zároveň dlouhodobému udržování pro obyvatele nekomfortního prostředí. Naopak zelené plochy fungují jako přirozené chladiče. Vedle vysokých teplot je problémem zastavěných ploch i nepřirozený odtok dešťové vody, která ze střech, chodníků a komunikací rychle stéká do kanalizace a při přívalových srážkách přetěžuje kanalizační systém.
REAKCE NA ZMĚNY
Řešení přehřívání i neefektivního hospodaření s vodou nabízí modrozelená infrastruktura, jejímž cílem je, aby města zůstala i přes rostoucí teploty obyvatelná. Základními prvky této infrastruktury jsou systémy pro zadržování a opětovné využití dešťové vody a zelené plochy, jako jsou parky nebo zelené střechy. Principem zelených povrchů je fotosyntéza, při které se z listů odpařuje voda a dochází k ochlazování okolního prostředí.
Příkladem modrozelené infrastruktury může být nedávno dokončený projekt VESI Hostivař společnosti YIT, kde se podařilo zrenovovat brownfield. Ačkoli je lokalita nedaleko centra města, nabízí díky blízkosti lesa mnohem lepší mikroklima. VESI navíc využívá udržitelný systém hospodaření s dešťovou vodou, která je odváděna do podzemních retenčních nádrží, následně se přes rostliny u budov odpařuje a přes jezírko směřuje do nedalekého potoka, který vyživuje okolní zeleň.
PŘÍVALOVÉ DEŠTĚ
Zelené plochy mohou sloužit i jako retenční systémy, které pomáhají městům lépe zvládat přívalové deště. Kapacity kanalizačních systémů byly dimenzovány před řadou let, a tak nejsou připraveny na dnešní srážkové úhrny. To může vést k jejich nárazovému přehlcení a bleskovým lokálním záplavám. Díky zadržování dešťové vody lze městským kanalizacím i čističkám odpadních vod řádově ulehčit a zadrženou vodu využít ke snížení teploty ve městě.
Jedním z již realizovaných projektů, který ulehčuje kanalizačnímu systému, je čtvrť SUOMI Hloubětín realizovaná developerskou společnosti YIT. Součástí modrozelené infrastruktury jsou v SUOMI i silnice, mezery v obrubnících odvádějí vodu do přilehlých prolehů nebo rigolů, ve kterých je zeleň.
PŘÍNOSY PRO LIDI
Významným přínosem modrozelené infrastruktury je zlepšení komfortu pro obyvatele měst. Rozdíly teplot mezi betonovým a zeleným povrchem mohou být až 15 stupňů. Parky, jezírka a další zelené plochy však nejen ochlazují své okolí, ale nabízí obyvatelům měst také místo pro odpočinek.
Příjemné prostředí nabízí například projekt Brumlovka společnosti Passerinvest Group. Kromě zelených střech, akumulačních nádrží a retenčních poldrů se areál zaměřuje i na veřejné prostory. Chodníky jsou tvořeny pražskou žulovou mozaikou, silnice z formátovaných žulových kostek, které pomáhají snižovat hluk a zároveň, díky speciální konstrukci na štěrku s otevřenými spárami, umožňují vsakování dešťové vody. Celá lokalita je navíc obklopena alejemi stromů a zahrnuje přes dva hektary parků, ve kterých nechybí ani dětská hřiště.
REÁLNÉ ÚSPORY
Tato opatření však nemají jen ekologické výhody, ale i ekonomické. Ze zelených ploch odteče výrazně méně srážkové vody do kanalizace, než je tomu například u betonových, což vede k nižšímu odtokovému součiniteli, a tedy i k nižším platbám za likvidaci srážkových vod. Zelené střechy mohou navíc fungovat jako retenční systém pro dešťovou vodu a při jejím zpětném využití, například na zálivku nebo do toalet, dochází k úspoře pitné vody a v důsledku i k nižším platbám za vodné a stočné.
Přínos zelených střech ukazuje projekt Fragment realizovaný společností Trigema, kde jsou využity výhradně extenzivní zelené střechy, které snižují povrchovou teplotu a díky tomu není potřeba budovy tolik chladit.
ZELENÁ BUDOUCNOST
V době, kdy je klimatická změna stále naléhavější, se modrozelená infrastruktura jeví jako klíčový prvek pro udržitelnost měst a jejich adaptaci na blízkou budoucnost. Právě díky tomu, že snižují negativní dopady přehřívání a zároveň přispívají k lepšímu hospodaření s vodou, se k těmto řešením přiklánějí developerské firmy při realizaci svých stavebních projektů čím dál častěji. Investice do modrozelené infrastruktury nejen reagují na klimatické výzvy, ale také zlepšují kvalitu života. A to je cesta, kterou by se městské plánování mělo v nadcházejících letech vydat.
Libor Musil,
pracovní skupina Hospodaření s vodou CZGBC
