Rada EU v dubnu letošního roku schválila Směrnici o energetické náročnosti budov, která do roku 2050 vyžaduje nulové emise CO₂ z budov. V praxi to pro Česko znamená nutnost masivního zateplování a rekonstrukci starých staveb, které současné nároky nesplňují. V tuto chvíli je zatepleno zhruba 40 % bytových domů postavených po roce 1980 a k tomu ještě téměř polovina z nich neúplně, nebo nekvalitně. Energetickou neefektivitu budov lze řešit novými izolačními materiály a chytrými stavebními úpravami.
Pro mnoho majitelů domů je snižování energetických nákladů prioritou, a to bez ohledu na tlak ze strany Evropské komise, nebo kolísavou cenu energií v posledních letech. Češi hledají různá řešení, jak dosáhnout energetické úspory. Obvykle se rozhodnou pro zateplení nemovitosti, aby snížili svoje fixní náklady a v letních měsících si naopak trochu zpříjemnili pobyt uvnitř budov. Při rozhodování, čím zateplit zohledňují tradiční kritéria – cenu, dostupnost materiálu a samotnou schopnost dobře izolovat objekt. Vše nasvědčuje tomu, že téma kvalitní izolace bude v blízké budoucnosti ještě více akcelerovat.
Cílem evropské směrnice schválené na jaře tohoto roku je totiž do roku 2050 zajistit, aby žádná ze zemí evropské sedmadvacítky neměla na svém území budovy, které budou produkovat emise CO₂. „Konkrétní nastavení podmínek je ale na každém členském státu a my si musíme stanovit takové cíle, které budou vycházet z reálných podmínek České republiky, a posléze stanovit opatření, jak jich dosáhneme,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Na přijetí národní implementace směrnice mají členské státy dva roky.
Bez ohledu na konkrétní podobu české legislativy to znamená, že by nás v následujících desetiletích mělo čekat zásadní zrychlení v oblasti zateplování a renovace starých budov. Udává se, že celosvětově jsou budovy zodpovědné za 36 % celkové produkce CO₂. V České republice je to ještě o 2 % více. Navíc současným standardům odpovídá pouze necelá třetina budov v Evropské unii. „To znamená, že izolace trpí vadami, je provedena neodborně, nebo zateplení není dostatečně komplexní. Velká část budov na území ČR je takto energeticky neúčinná a bude vyžadovat rozsáhlou energetickou renovaci,“ říká Jan Černý, jednatel společnosti HONTER, která vyrábí v Zábřehu svoji certifikovanou polyuretanovou pěnu. Je zřejmé, že nás čeká zásadní zateplovací revoluce. Z účinnosti směrnice budou vyjmuty pouze některé objekty, jako historické budovy, objekty ozbrojených složek, nebo kostely a letní chaty.
S VÝZVOU POMOHOU MODERNÍ MATERIÁLY
Na trhu se pohybuje nepřeberné množství materiálů a firem, které slibují, že dokonale vyřeší izolaci, tak jak očekáváme. „Kvalitní renovace budov nepřináší jen snížení spotřeby energie a emisí. Snižuje lidem také náklady za energie a zvyšuje komfort bydlení. Pro ekonomiku to pak znamená zapojení zejména malých a středních firem a nové pracovní příležitosti,“ sdělil Petr Holub z Ministerstva životního prostředí.
Jednou z nejmodernějších technologií, jak kvalitně izolovat se zdá být stříkaná PUR pěna. Tato izolace, která se aplikuje formou nástřiku, je úspěšná na severoamerickém kontinentě, ale do Evropy si cestu teprve hledá. Její výhodou je mimořádná rychlost instalace. Ačkoliv není tento izolant úplně známý, s materiálem se setkáváme celkem pravidelně. Pěna tvoří izolační komponenty v ledničkách, protizvukové výplně v automobilech.
Technologie stříkané pěny vznikla v kosmickém výzkumu NASA. Pěnu dodnes najdete v nádržích raketoplánů. Od sedmdesátých let je naprosto běžně používána k izolaci domů ve Spojených státech. Kvalita pěny je na úrovni, která vysoce převyšuje jiné materiály. HONTER přivezl pěnu před lety do Česka z USA. „Je důležité vnímat, že tak jak se mění technologie v řadě jiných odvětví, je jasné, že i kvalitní izolace už je dnes jinde,“ konstatuje Jan Černý a doplňuje: „Naše pěna má unikátní izolační vlastnosti, docílíte úspory na energiích ve výši desítek procent, budovu vám pěna zpevní, sníží riziko požáru.“.
PODPORA STÁTU BUDE ZÁSADNÍ
Snížení energetické náročnosti budov dle dohody členských států EU má výrazně napomoci tomu, aby byla Evropa v roce 2050 klimaticky neutrální. Na provoz budov dle dostupných dat spotřebujeme 40 % celkové spotřeby energií. Že se vám tyto cíle v době, kdy se ekonomika jen velmi zvolna vzpamatovává z inflačního šoku, a kdy téměř nerostla reálná mzda, zdají nereálné? Důležitou roli hraje dotační systém. Stát má na zateplení objektů a snížení emisí připraveno až 220 miliard korun.
V programech je zatím dotační podpora vypsána do roku 2030, ale lze očekávat její pokračování i po tomto období. Nová legislativa bude mít vliv i na nové stavby. Už v tuto chvíli musí být novostavby dostatečně nízkoenergetické. „Novostavba se už nyní bez využití moderních technologií v procesu získání stavebního povolení téměř neobejde. Stejně tak je třeba při stavbě použít materiály a technologie, které minimalizují energetické ztráty,“ doplňuje k důležitosti nových materiálů René Neděla z Ministerstva průmyslu a obchodu.
