Černá kostka, budoucí sídlo Moravskoslezské vědecké knihovny a zároveň Centrum digitalizace, vědy a inovací, se po letech příprav a odkladů posunula od plánů a vizualizací do samotné realizace. Výstavbu zajišťuje sdružení Black Rubic tvořené společnostmi Metrostav CZ (divize 1) a OHLA ŽS. Dominantou stavby bude soustava předpjatých železobetonových konstrukcí připomínajících devět mostních objektů nad sebou, doplněná unikátní zavěšenou fasádou kotvenou ze střešní atiky.
O PROJEKTU
Moravskoslezská vědecká knihovna působí od roku 1951 a po většinu své historie funguje v prostorách ostravské Nové radnice. Ty však byly dlouhodobě vnímány jen jako provizorní řešení, které postupně přestávalo odpovídat nárokům moderní knihovny a rozvoje současných služeb. O potřebě nového sídla se přitom uvažovalo už od 70. let minulého století, kdy se objevily první úvahy o rozšíření radnice. Zásadní posun ale nastal až v roce 2004, kdy Moravskoslezský kraj vyhlásil architektonickou soutěž na novou budovu knihovny. Mezi desítkami přihlášených návrhů nakonec uspěl koncept studia Kuba & Pilař architekti, který si postupně vysloužil dnes již známý název „Černá kostka“.
Od samého počátku bylo jasné, že půjde o výjimečný projekt. Architekti navrhli výrazný solitér v podobě převýšené krychle, mírně pootočené vůči uliční čáře třídy 28. října. Právě tento jednoduchý, ale silný přístup zajistil budově nezaměnitelný charakter. Objekt se vědomě vymezuje vůči okolní zástavbě a aspiruje na roli nového orientačního bodu Ostravy i symbolu inovací a moderního přístupu ke vzdělávání a vědě.
DVĚ DEKÁDY HLEDÁNÍ CESTY
Od architektonické soutěže k samotné realizaci vedla dlouhá a složitá cesta. Projekt několikrát zabrzdily vysoké náklady i debaty o jeho budoucí podobě. Ve hře bylo například i přesunutí knihovny do Dolní oblasti Vítkovice, záměr ale nakonec nevyšel.
Zlom přišel v roce 2018, kdy kraj rozhodl o návratu k projektu Černé kostky – tentokrát jako moderní chytré knihovny propojující vzdělávání, technologie a veřejný prostor. Po získání potřebných povolení a financování z Operačního programu Spravedlivá transformace se projekt posunul do fáze realizace. Zakázku získalo již zmíněné sdružení Black Rubic. Smlouva byla podepsána na jaře 2025 a krátce poté začaly první práce na staveništi.
MOSTNÍ KONSTRUKCE A FASÁDA ZE STŘECHY
Na projektu Černé kostky neupoutá jen samotná velikost investice, ale především technicky mimořádné konstrukční řešení. Právě propojení architektonické vize a náročné statiky určuje celý průběh realizace – od hrubé stavby až po montáž fasády. Budova vychází z konceptu převýšené, mírně pootočené krychle vůči třídě 28. října. Její charakter dotváří předsazený černý kovový rošt, který funguje jako stínicí fasáda, a také vodní plocha obepínající objekt po jeho obvodu. Z konstrukčního hlediska půjde o unikátní systém připomínající devět mostních struktur nad sebou. Interiér je navržen na modulové síti 120 × 120 centimetrů, která sjednocuje fasádu, dispozice i mobiliář a zároveň umožní budoucí flexibilní využití prostoru.
„Po technické stránce jde o mimořádně náročnou stavbu. Za největší výzvu považujeme především dvě klíčové konstrukce, které budově dají její charakteristický vzhled. První z nich je samotná železobetonová hrubá stavba. Nosný systém nadzemní části vytvoří svisle předepnutá betonová jádra nesoucí soustavu trámů a průvlaků z předpjatého betonu. V praxi to znamená, že budeme realizovat konstrukci připomínající devět mostů uložených nad sebou,“ přibližuje detaily výstavby vedoucí projektu Miroslav Socha ze společnosti Metrostav CZ. Ty předznamenávají velmi náročné zvládnutí etapizace, bednění, výztuže, předpínání, geometrické přesnosti a návaznosti technologických prostupů, a to opakovaně napříč podlažími. „Druhou mimořádně náročnou část představuje fasáda. Její ocelové nosníky budou po celé výšce budovy zavěšeny na předepnuté betonové atice střechy. Na tuto konstrukci naváže prosklená sloupko-příčková fasáda, kterou překryje předsazený plášť z černých ocelových stínicích pororoštů. I ten bude zavěšený až ze střešní konstrukce objektu,“ doplňuje Miroslav Socha.
Náročnost realizace dokládají základní parametry stavby – celková podlažní plocha činí přibližně 16 000 m², z toho 9400 m² připadá na podzemní část. Parkování počítá s kapacitou 78 míst v garážích a 86 míst na povrchu. Vodní plocha v okolí objektu má rozlohu 4530 m² s hloubkou 5 cm.
ENERGIE A PROVOZ
Černá kostka od počátku nevzniká jen jako nová budova knihovny, ale jako moderní technologický objekt navržený s důrazem na energetickou úspornost a dlouhodobě udržitelný provoz. Tomu odpovídá i její energetický koncept, jehož základ tvoří systém 68 hlubinných geotermálních vrtů o hloubce přibližně 140 metrů. Vrty osazené dvouokruhovými U-sondami z materiálu PE 100 RC budou propojeny do centrální soustavy, která zajistí stabilní zdroj nízkopotenciální energie pro tepelná čerpadla země/voda a pomůže efektivně pokrýt potřeby vytápění i chlazení objektu.
„Vytápění budovy zajistí soustava tepelných čerpadel napojených na geotermální vrty, které budou sloužit jako stabilní zdroj energie pro vytápění i chlazení objektu. Energetický koncept doplní střešní fotovoltaická elektrárna se 43 panely o výkonu 400 Wp. Součástí technologického řešení bude také inteligentní systém řízení budovy, který umožní efektivní správu jednotlivých technologií a optimalizaci provozu. Velký důraz je kladen i na ochranu knihovního fondu – depozitáře proto budou vybaveny plynovým stabilním hasicím zařízením, které umožní rychlý zásah bez poškození uložených dokumentů,“ popisuje Miroslav Socha.
Moderní technologie se podřizují účelu objektu. Kromě knihovního fondu s necelým milionem svazků zde budou přes dvě desítky individuálních a skupinových studoven, experimentální kino, zasedací prostory, kanceláře, coworkingové zázemí, kreativní dílna Markerspace, specializované pracoviště pro digitalizaci a také kavárna. Právě toto provozní zadání zvyšuje nároky na IT infrastrukturu, HVAC, akustiku, požární bezpečnost i flexibilitu vnitřních dispozic.
SOUČASNÝ STAV
Aktuálně se na stavbě realizuje železobetonový strop nad prvním suterénem hlavního objektu. Jedná se o strop, výškově umístěný s úrovní okolního terénu, a zároveň první strop, na kterém se provádí předepínání vodorovných konstrukcí. Současně se dokončují železobetonové konstrukce podzemních knižních archivů, podzemního parkoviště a průběžně probíhá montáž hydroizolačního sytému a postupné zásypy podzemních objektů.
VŠE STOJÍ NA LIDECH
Černá kostka je technicky i organizačně mimořádně náročný projekt. Klíčem k dodržení ambiciózního harmonogramu bude plynulá koordinace všech etap výstavby i zkušený tým schopný rychle reagovat a efektivně řídit každý detail projektu.
-red-
