Správa bytových domů se stále víc opírá o data, podle nichž se rozdělují náklady na teplo a vodu. Roli hrají pravidelné informace o spotřebě, tlak na energetické úspory i snaha předcházet sporům při vyúčtování. Budovy se v Evropské unii podílejí zhruba 40 procenty na celkové spotřebě energie, a každé nepřesné měření tak může zkreslit nejen účty domácností, ale i pohled na skutečný provoz domu. Správci budov, SVJ a bytová družstva proto čím dál častěji řeší, zda vodoměry a měřiče tepla měří přesně a jestli jejich údaje obstojí při rozúčtování.
Tlak na přesná data nevychází z jedné povinnosti, ale ze souběhu několika změn. U domů s dálkově odečitatelnými měřidly se spotřeba tepla a teplé vody sleduje průběžněji než dřív. Od roku 2027 se dálkově odečitatelným měřidlem rozumí takové měřidlo, které lze odečíst bez vstupu do bytů nebo nebytových prostor. Tato povinnost se zároveň rozšíří na všechna měřidla. „Správa domů se dnes setkává s novými pravidly pro odečty a informování o spotřebě, s vyšší citlivostí domácností na náklady a tlak na úspory v budovách. Naměřené údaje tak nejsou jen podkladem pro roční vyúčtování, ale stále víc slouží i ke kontrole provozu, plánování oprav a posuzování, zda úsporná opatření skutečně fungují,“ tvrdí Vladislav Šmarda, ředitel provozu AMS* společnosti Enbra.
Měření spotřeby se ve správě bytových domů posouvá od jednorázového ročního odečtu k průběžné práci s daty. Ministerstvo pro místní rozvoj uvádí, že povinnost zpřístupňovat měsíční údaje o spotřebě tepla a teplé vody vyvolala dotazy mezi vlastníky domů, bytovými družstvy, SVJ i správci. U dálkově odečitatelných měřidel se informace poskytují za kalendářní měsíc a musí být příjemci služeb doručeny nejpozději do 25 pracovních dnů po jeho skončení.
Pokud mají naměřené údaje sloužit pro informování obyvatel, rozúčtování i případné reklamace, musí být měřidlo technicky v pořádku. „Metrologie bývá pro vlastníky domů téma až ve chvíli, kdy se řeší vyúčtování, reklamace nebo výrazná změna spotřeby. Pokud se podle naměřené hodnoty rozúčtovávají peníze, musí mít měřidlo platné ověření, aby byl jeho údaj obhajitelný,“ říká Jiří Hudeček, ředitel obchodu AMS* společnosti ENBRA.
OVĚŘENÍ ROZHODUJE
Ověřování vodoměrů a měřičů tepla podléhá komplexním legislativním pravidlům, doba platnosti jejich ověření se řídí vyhláškou č. 345/2002 Sb. Mechanické vodoměry na studenou pitnou a teplou vodu mají ověření na 5 let, statické vodoměry na 8 let. U kompaktních měřidel tepelné energie je platnost ověření stanovena rovněž na 5 let.
Český metrologický institut upozorňuje, že platnost ověření zaniká nejen uplynutím stanovené lhůty. Skončit může také při poškození měřidla, zásahu do jeho metrologických vlastností nebo při odstranění či znehodnocení úřední značky. „Správce nebo výbor SVJ často sleduje hlavně termíny odečtů. Stejně důležité je ale vědět, zda mají měřidla platné ověření a zda odpovídají účelu, pro který se v domě používají. Způsobené chyby se pak můžou propsat do vyúčtování i do sporů mezi vlastníky,“ doplňuje Josef Haumer, vedoucí oddělení služeb pro bytový fond společnosti Enbra.
Konec platnosti ale neznamená automatickou likvidaci měřidla. Pokud zařízení projde servisem a novým ověřením, může se vrátit do provozu. „Takto se v Česku ročně vymění přes sto tisíc vodoměrů, přičemž část z nich by bylo možné znovu ověřit a použít. Technici v metrologických zkušebnách tak mohou každoročně vracet do oběhu desítky tisíc měřidel,“ vysvětluje Hudeček.
Servisní proces zahrnuje rozebrání zařízení, čištění, výměnu opotřebených dílů nebo baterií, seřízení a následné ověření podle metrologických předpisů. U části starších měřidel lze podle technického provedení doplnit také modul pro dálkový odečet. „Po vypršení platnosti ověření má správce dvě možnosti. Měřidlo může vyměnit za nové, nebo ho nechat zkontrolovat, opravit a znovu ověřit. Pokud splní metrologická kritéria, může dál sloužit,“ říká Jiří Hudeček.
Podle něj by se při rozhodování o dalším využití měřidla mělo vycházet z jeho skutečného technického stavu. „Někdy dává smysl oprava a nové ověření, jindy je vhodnější výměna. Rozhodovat má technická způsobilost měřidla, požadavky na odečet a způsob použití v konkrétním objektu,“ uvádí.
PŘESNÁ DATA OVLIVŇUJÍ VYÚČTOVÁNÍ I PLÁNOVÁNÍ OPRAV
Význam měřidel přesahuje samotné rozúčtování. Data o spotřebě vody a tepla pomáhají odhalit netěsnosti, neobvyklý nárůst spotřeby, špatné nastavení soustavy nebo ztráty v provozu. U domů, které plánují modernizaci zdroje tepla, zateplení, výměnu měřicí techniky nebo zavedení dálkových odečtů, se přesné údaje stávají podkladem pro rozhodování o investicích.
Vodárenská infrastruktura zároveň zůstává jednou z hlavních provozních oblastí českých domácností. Podle Ministerstva zemědělství bylo v roce 2024 pitnou vodou z veřejných vodovodů zásobováno 95,1 procenta obyvatel a domácnosti odebraly v průměru 88,3 litru fakturované vody na osobu a den. Ve skupině padesáti největších provozovatelů šlo na obnovu a rozvoj vodovodů a kanalizací přes 14 miliard korun.
„Pokud měření neodpovídá skutečnosti, správce neví, zda řeší reálný nárůst spotřeby, technickou závadu, únik vody, chybu v nastavení soustavy nebo problém v datech. Bez přesného měření se dům řídí neefektivně a jen podle osobních odhadů, které nebývají přesné,“ uzavírá Haumer.
-jik-
* AMS – Autorizované metrologické středisko ENBRA, a.s., Durďákova 5, 613 00 Brno autorizované ÚNMZ rozhodnutím o autorizaci čj. SPR/029/3000/10-2 ze dne 10. 5. 2010
