Bohaté zkušenosti z řady projektů v Bratislavě i slovinské Ljubljany, kde je společnost Corwin nejvýznamnějším developerem, se ukázaly být dobrým výchozím předpokladem pro to, aby se prosadila také u nás. V Praze aktuálně staví svůj první projekt městské čtvrti. Při přípravě projektování Dvorů Vysočany vsadila na komplexní BIM model, což jí usnadnilo komunikaci mezi jednotlivými účastníky projektu a uspořilo čas.
Vlajkovou lodí společnosti Corwin je u nás nová městská čtvrť Dvory Vysočany, která vzniká v Praze na ploše více než pěti hektarů podle návrhu světově proslulého studia Gehl Architects, urbanisty Davida Sima a studia OVA v čele se Štěpánem Valouchem.
Dvory Vysočany budou především moderní rezidenční čtvrtí složenou ze sedmi domů, která se bude vyznačovat nižší hlučností i hodnotou emisí a tepelným komfortem. Společné budou mít energetickou certifikaci, která bude ve třídě A. Každý z bloků se bude zároveň vyznačovat vlastní siluetou, materiály i barevnou tonalitou. Vedle bydlení zde nebudou chybět ani kancelářské a obchodní prostory.
KOMPLEXNÍ BIM
Při přípravě i realizaci projektu využil Corwin BIM. Tento informační model zahrnuje veškeré fáze tvorby budovy – od definice investičního záměru přes projekční přípravu až po další kroky. Díky komplexnímu BIM modelu tak byl pro Corwin k dispozici podklad, ze kterého mohly čerpat informace všechna jeho oddělení. 3D vizualizace budov byla důležitým pomocným prostředkem při řešení samotného návrhu budovy i při koordinaci mezi jednotlivými obory.
Aby všechny procesy fungovaly, bylo nutné, aby se dopředu nastavil takový systém spolupráce, který zaručoval stálý přístup k aktuálním datům a jejich průběžnou kontrolu. Corwin vypracoval zadávací dokumentaci v podobě Požadavků na výměnu informací (EIR). Hlavní projektant, kterou je společnost Obermeyer, připravil na základě toho prováděcí plán (BEP). Nastavený rámec umožnil praktické využití BIM modelu během projektování, přípravy i samotné výstavby, jejíž první fáze právě probíhá.
ZADÁNÍ
Úkolem oddělení BIM Corwinu bylo vypracovat zadání pro BIM a provést počáteční doladění procesu ve spolupráci s BIM manažerem hlavního projektanta. Následně se oddělení věnovalo pravidelným průběžným kontrolám předaných souborů a vykazování údajů na požádání pro oddělení developmentu, zákaznického centra a přípravy výstavby.
Zadání bylo koncipováno na principech normy ISO 7817. Výchozím předpokladem byla představa, že každá požadovaná informace má mít své využití. Tím se Corwin vyhnul vytváření nadbytečných informací. Požadavky na geometrii byly zadány v rámci logiky jejího využití, to znamená, že z ní musí být možné vytvořit výkresy splňující místní normy, vykazovat množství a umožňovat detekci kolizí. Díky tomu pak už nebylo třeba zavedené knihovny projektantů a formální označení LOD100-500, které neodráží české projektové konvence, upravovat.
Z hlediska alfanumerických informací byl požadavek zadavatele jednoznačný: určit charakteristiky jednotlivých prvků na úrovni běžných výkazů ve fázi DSP. Zároveň musel být každý prvek označen kódem, který propojoval model, výkres a výkaz. Jedinou předepsanou klasifikací bylo rozřazení do interních pracovních balíčků systému Corwin.
Kontrola se týkala jak koordinace mezi jednotlivými obory, tak průniků v železobetonových konstrukcích i metodiky modelování. Zároveň se kladl rovněž důraz na konzistentnost IFC modelů, názvosloví a vyplnění parametrů.
PROJEKTOVÁNÍ
Hlavní odpovědnost za data sdílená prostřednictvím modelů BIM nesl projektant. Účelem modelování nebylo pouze vytvořit projektovou dokumentaci, ale také spolehlivý zdroj informací propojený s klasickou projektovou dokumentací. To si také vyžádalo změnu přístupu k tvorbě modelu: určitou část projektu, jako jsou knihovny prvků a nastavení exportů IFC, bylo nutné dopředu připravit a sladit napříč všemi profesemi. Předávání informací probíhalo v režimu tzv. OpenBIM; EIR nespecifikovalo, jaký software musí být použit k tvorbě BIM modelů. Platné a závazné byly soubory IFC exportované z autorských softwarů.
Jedním z procesů, který se ukázal jako problematický, bylo ruční přepisování dat z výkazů do modelu. Jednotlivé výkazy přitom nebyly vytvářeny přímo z modelů. Mezi zdroji proto také vznikaly nesrovnalosti, které bylo nutné dodatečně opravovat.
Při vkládání informací do modelů sehrál důležitou roli projektant jako koordinátor jednotlivých oborů. Díky společnému datovému prostředí měli všichni účastníci neustálý přístup ke kontrole kolizí. Bylo tak možné sledovat, zda jsou jednotlivé obory vzájemně koordinovány, případně identifikovat potřebu doplnění nebo posunutí průchodů v železobetonových konstrukcích.
3D náhled na stavbu umožňoval také zobrazení propojení a detailů jednotlivých konstrukcí, které v běžné dokumentaci nejsou zobrazeny.
Aktuální data o projektu zaručovala vytvářet různé analýzy projektu. Jako příklad lze uvést vykazování rozměrů sprchových koutů a následné sjednocení jejich rozměrů.
CELKOVÝ PŘÍNOS
Díky virtuálnímu modelu budovy se oddělení přípravy společnosti Corwin mohlo snáze zorientovat v projektu a dohledat skutečnosti, které z 2D dokumentace nebyly jasné. Například zjistit konkrétní umístění kovářského výrobku nebo získat údaje o množstvích, které nebyly uvedeny ve výkazech dodaných projektantem. Jedná se o činnosti, které by jinak vyžadovaly ruční prohledávání jednotlivých výkresů. Pro ilustraci: součástí architektonické části projektu je 176 půdorysů. Díky BIM modelu se tak doba trvání popisovaných úkonů zkrátila na několik minut.
Model BIM představoval doplňkový zdroj informací, který v sobě propojoval geometrii a údaje o jednotlivých konstrukcích a systémech. Díky tomu se usnadnila komunikace mezi účastníky projektu i přístup k informacím. Na druhou stranu samotný BIM bez kontroly správnosti a souladu s dokumentací automaticky nezaručuje bezproblémový průběh přípravy a výstavby. Oproti klasické metodě projektování však implementace BIMu v rámci projektu rozšířila zdroj informací, které byly při jednotlivých rozhodnutích v rámci projektu k dispozici.
O PROJEKTU DVORY VYSOČANY
Dvory Vysočany vznikají v lokalitě nad libeňským nádražím a přinesou nový život místům s industriální minulostí. Na místě zanedbaných areálů někdejšího spotřebního družstva Včela a Pražíren Vysočany roste moderní rezidenční čtvrť s důrazem na kvalitu bydlení i veřejný prostor. První etapa je ve výstavbě a prodej bytů byl již zahájen.
Brownfieldy představují příležitost, jak město přirozeně rozšiřovat a zároveň zlepšovat kvalitu prostředí uvnitř metropole. S revitalizací transformačních území má Corwin velké zkušenosti zejména z Bratislavy, kde proměnil podle gehlovských principů několik brownfieldů v nové a fungující čtvrti. Příkladem je projekt Blumental.
„Naším cílem není jen postavit nové byty, ale vytvořit skutečnou městskou čtvrť s ulicemi, náměstím, obchody, školkou i zelenými vnitrobloky a zároveň takovou, která určí charakter celé širší lokality a propojí složité území směrem ven. Tento přístup je náročnější než postavit jeden velký blok domů, ale věříme, že různorodost ulic, domů a veřejných prostorů a jejich napojení na okolí vytváří prostředí, kde se lidé cítí dobře,“ říká Jakub Dobrý, country manažer Corwin CZ.
V první fázi zde vzniká 229 bytů, 6000 m² kancelářských prostor a 1400 m² pro obchody a služby. U jednotlivých bytových jednotek je kladen maximální důraz na funkčnost. Na projektu představeném detailněji na webu https://dvoryvysocany.cz/ se podílel i specializovaný tým architektů Corwinu zaměřených na interiéry. Do praxe přenesli důraz na co nejefektivnější využití prostor s minimem hluchých míst.
„Místo standardizovaných půdorysů nabízí projekt více než 80 různých dispozičních uspořádání od 1+kk až po rodinné 4+kk. Lidé nemají platit za prázdné metry, ale za promyšlené půdorysy, kde je každý metr maximálně využitý,“ vysvětluje dále Dobrý.
V projektech společnosti se osvědčila práce se zelenými střechami, které přinášejí efekt ochlazování celého okolního prostředí. Důraz Corwin klade také na hospodaření s dešťovou vodou. Přirozené terénní rozdíly pak umožňují odvádět vodu do retenčních prvků. Vlastní dvory pak budou fungovat jako klidnější, poloveřejné zahrady s možností jejího vsakování. Corwin prováděl rovněž expertní měření. Na dvou svých bratislavských projektech zjistil, že zelené střechy jsou v létě o 25 stupňů Celsia chladnější než ty běžné. Pohlcují vodu, která se potom vypařuje v létě a chladí okolí. Zároveň pohlcují vzduchové nečistoty. Další měření pak prokázala, že vnitrobloková výstavba zajišťuje uvnitř projektů nižší teplotu a vyšší kvalitu vzduchu. V zimě zase chrání před studeným větrem. Rozdíl v teplotě vnitrobloku a ulice zase podporuje přirozené větrání.
-jik-
