Umělá inteligence, analytické modely a moderní diagnostické technologie se stále více prosazují také ve správě silniční infrastruktury. Pomáhají předvídat budoucí vývoj stavu vozovek, plánovat údržbu nebo simulovat různé investiční scénáře. Zatím však ani nejmodernější technologie nedokážou nahradit zkušené odborníky, kteří výsledky interpretují a rozhodují o konkrétních krocích.
Analytické modely a prvky umělé inteligence dnes dokážou velmi dobře pracovat s historickými daty a identifikovat trendy ve zhoršování stavu vozovek nebo infrastruktury. Díky tomu mohou pomoci například při tvorbě dlouhodobých plánů údržby nebo při simulaci různých investičních scénářů.
Velkou roli zde hrají také data z moderních diagnostických systémů. Pokud jsou k dispozici detailní měření z mobilních diagnostických vozidel, laserových skenerů nebo kamerových systémů, mohou algoritmy velmi přesně sledovat vývoj jednotlivých typů poruch a porovnávat je v čase.
„Je ale důležité říct, že tyto nástroje nejsou náhradou odborného rozhodování. Výstupy modelů vždy vycházejí z dat, která mají k dispozici, a z předpokladů, na kterých jsou postaveny. V praxi proto stále hraje zásadní roli zkušený správce nebo technik, který dokáže výsledky interpretovat a zasadit je do reálného kontextu provozu, dopravního zatížení nebo lokálních podmínek,“ říká David Novák, technický ředitel a člen představenstva společnosti VARS a dodává: „Význam podobných nástrojů v následujících letech dále růst. Přesnost predikcí totiž úzce souvisí s množstvím a kvalitou dostupných dat. Moderní diagnostické systémy dnes umožňují sledovat technický stav komunikací s přesností, která byla ještě před několika lety obtížně dosažitelná.“
Změna způsobu správy infrastruktury
Digitalizace zároveň mění i způsob, jakým stát, kraje a další správci komunikací infrastrukturu spravují. Vedle samotných investic do staveb roste význam práce s daty a koordinace jednotlivých aktérů. Digitální nástroje dnes umožňují propojit různé typy údržby a zapojené subjekty, od správců komunikací přes dodavatele až po složky integrovaného záchranného systému.
„Správci komunikací tak stále častěji fungují jako integrátoři informací, propojují data z různých systémů, sdílejí je s dalšími organizacemi a využívají je pro strategické rozhodování o investicích. To ale neznamená, že by jejich role investora mizela. Spíše se rozšiřuje o schopnost řídit infrastrukturu komplexněji a dlouhodoběji, právě díky dostupným datům,“ vysvětluje David Novák z VARS.
Významnou roli v budoucnu sehrají také digitální modely staveb známé pod zkratkou BIM. Největší přínos mají tam, kde je potřeba pracovat s velkým množstvím informací o stavbě, například u složitějších dopravních staveb, tunelů, mostů nebo technologických celků. Digitální model se tak stává datovou mapou stavby využitelnou po celou dobu její životnosti.
BUDOUCNOST SPRÁVY SILNIC NEBUDE STÁT POUZE NA NOVÝCH TECHNOLOGIÍCH
„Technologie jsou důležité, ale samy o sobě nestačí. Největší změna se odehrává v přístupu k řízení infrastruktury. Pokud mají digitální nástroje přinést skutečný efekt, musí být doplněny změnou v tom, jak se s daty pracuje a jak se podle nich rozhoduje. Správa silniční sítě je dlouhodobá disciplína, kde se výsledky rozhodnutí často projeví až po letech. Právě proto je klíčové, aby rozhodování bylo systematické, transparentní a opřené o kvalitní data. Právě kombinace přesné diagnostiky, dlouhodobých datových řad a prediktivních modelů může zásadně změnit způsob, jakým se spravují silniční sítě, a zároveň pomoci využívat veřejné prostředky mnohem efektivněji,“ dodává David Novák z VARS.
-jik-
