Projekt Horácké arény autoři založili na myšlence živé městské struktury. Sportovní hala doplňuje historické centrum Jihlavy, aniž by s ním soupeřila, s okolím ji propojuje prosklený parter. Každodenní provoz zajišťuje nárožní budova s prosklenou restaurací a fanshopem. Silueta dominantní oválné stavby využívá geometrie ostrých trojúhelníků – vrcholy fasádních segmentů odkazují na gotické vertikály i symbol červeného ježka ze znaku města.
Prosklený parter arény byl navržen jako otevřené rozhraní mezi interiérem a městem, které umožňuje kontakt s děním uvnitř a zároveň nabízí návštěvníkům haly přímý vztah k exteriéru. „Tento přístup podporuje orientaci v prostoru, do interiérů přivádí denní světlo a hale dává lidské měřítko. Díky reflexím ve skle stavba reaguje na své okolí, což je patrné zejména u nárožního objektu,“ uvádí architekt Jiří Richter a dodává: „Důraz jsme kladli i na to, aby detaily lehkého obvodového pláště byly co nejméně rušivé; spodní rám jsme například zapustili do podlahy. Toto řešení je dále podpořeno použitím stejné podlahové krytiny v exteriéru i interiéru. Veřejný prostor se tak přirozeně vlévá do interiéru haly a vede návštěvníky až k tribunám.“
PROMYŠLENÝ URBANISMUS
Kampus rozšiřuje veřejný prostor a podporuje prostupnost mezi ulicí Tolstého s univerzitou, parkem a okolními ulicemi. Další jeho výhodou je odlehčení automobilové dopravě; během pěti až deseti minut může návštěvník dojít na autobusové i vlakové nádraží. „Umístění stavby na hranici historického centra Jihlavy pro nás představovalo výjimečnou urbanistickou příležitost – arény se v takových lokalitách obvykle nestaví. Naším cílem bylo vytvořit stavbu, která žije každý den. Vzniklo tak prostředí, kde se lidé potkávají, cítí se zváni a vítáni. Přirozeně se zde mísí každodennost s neobyčejnými zážitky,“ říká Ondřej Chybík.
Terénní modelace mezi dvěma budovami vytváří pobytové schodiště – vznikl tak amfiteátr pro posezení, veřejné projekce i spontánní setkání. Schodiště navíc elegantně zakrývá technické zázemí obou budov a zaklenulo prostor pro umístění síně slávy. V nejvyšším poschodí obě budovy propojuje lávka, která vede na střechu arény s běžeckou dráhou určenou školám i veřejnosti.
Součástí návrhu byla od začátku také energetická efektivita – od přirozeného větrání, přes optimalizaci denního světla až po využití odpadního tepla z ledové plochy.
FORMU UTVÁŘELA TRADICE
Heraldická červená barva Dukly i Jihlavy se stala sjednocujícím prvkem exteriéru a interiéru. Fasáda z perforovaných hliníkových panelů a její ostnatá koruna se ve večerních hodinách rozsvěcí a promění tak obvod arény ve světelný prstenec, který odráží atmosféru událostí uvnitř a vytváří vizuální dialog s městem. Plášť budovy doplňují také rozměrné autorské ilustrace na bočních stranách. Autorem skic je Lukáš Kijonka ze studia Times New Realism, který stojí také za návrhem orientačního systému.
INTERIÉRY
Vnitřní uspořádání arény zajišťuje přímý divácký kontakt s děním. Prefabrikované tribuny z probarveného červeného betonu a přiznané konstrukční prvky propojují estetiku, funkčnost a identitu místa. Trojúhelníky a červená barva se vepsaly také do designu sedaček: „Dírky i lomení nejsou jen designovým detailem, mají akustickou funkci a pomáhají vytvořit příjemnější zvukové prostředí při koncertech i sportovních akcích,” přibližuje designér David Karásek.
V duchu průmyslového designu byl laděn i systém svítidel. Devatenáct z nich má tvar neonových dresů, které tvoří jakousi „síň slávy“ klubu Dukla, hlavní svítidlo je ve tvaru loga klubu a čtyři velká svítidla s motivy z Vysočiny. Do betonových stěn byly vsazeny světelné trojúhelníkové prvky, vyrobené podle návrhu architektů. Každé z padesáti svítidel instalovaných po celé hale vzniklo ručním naléváním křišťálu do formy; má tedy jedinečný charakter s přirozenými bublinami a strukturou.
Z PRŮBĚHU REALIZACE
„Bylo třeba zajistit nejen průběh všech stavebních procesů, ale také minimalizovat dopad na život v centru města,“ říká Josef Prokeš z DELTA Group ČR, která spolu s firmou FETTERS management zajišťovala projektové řízení stavby. V srpnu 2023 se realizovaly první výkopové práce a založení objektu, následně se počet stavbařů zvyšoval, stejně jako objem těžké techniky a jeřábů. V únoru 2024 na stavbě pracovalo denně asi 50 lidí, na podzim 2025 více než 150.
Elipsovitý tvar stavby vyžadoval speciální konstrukční řešení: „Stadion je navržen jako syntéza tří hlavních systémů – monolitického železobetonu, prefabrikovaných betonových prvků a ocelové konstrukce zastřešení. Se statiky jsme detailně definovali rozhraní mezi jednotlivými systémy a precizně nastavili jejich parametry tak, aby tvořily koherentní celek. Výrazným prvkem tu jsou prefabrikované tribuny, formované do tvaru oblouku a realizované z pigmentovaného betonu. Ocelová konstrukce střechy kopíruje půdorysné zakřivení hokejové plochy a současně nese zavěšené skyboxy – stala se tak nejen technickým, ale i architektonickým prvkem celého objektu,“ upřesňuje Jiří Richter.
STŘECHA I FASÁDA JSOU TU JEDINEČNÉ
Střecha zakrývá celou arénu o rozměrech 63 × 98 m. Je na ní běžecká dráha, pod ní ještě zavěšená konstrukce pro skyboxy. Je tak značně zatížena, statici a konstruktéři museli řešit návrh uložení její konstrukce na ložiska a také návrh jednotlivých montážních stavů.
Jako první se realizoval jižní oblouk, poté severní oblouk, následovala montáž konstrukce nad ledovou plochou. „Pro tento postup jsme se rozhodli i kvůli omezenému prostoru kolem stavby, což vyžadovalo maximální využití prostoru pod střechou pro předmontáž a zdvihání vazníků,“ říká Martin Svoboda ze společnosti NORDEC v ČR.
Opláštění budovy tvoří sendvičové panely, překryté perforovanými hliníkovými prvky. Společnost Nordec na stavbu dodávala také zateplení ze sendvičových minerálních panelů a díly předsazené hliníkové fasády. „Podobnou skladbu jsme realizovali i na stavbě zimního stadionu Polárka ve Frýdku-Místku. Jedná se o poměrně složitou konstrukci – nejdříve se do přesné pozice osadí nosná podkonstrukce, následuje montáž sendvičových panelů a montáž ocelové podkonstrukce fasády. Nakonec jsme montovali hliníkové červené kazety,“ dodává Martin Svoboda.
BOX 01
Fasáda Horácké arény
Okna s dvojsklem, s hliníkovým rámem s přerušeným tepelným mostem:
Prostup tepla celkově Uw 1,2 W.m -2 .K -1, pro nárožní objekt Uw 1,1 W.m -2 .K -1
Součinitel reflexe Lr=15%
Solární faktor 0,36
U fasád byl stanoven útlum Rw 38db
Dveře celoprosklené
Prostup tepla celkově Uw 1,2 W.m -2 .K -1
BOX 02
Horácká multifunkční aréna v Jihlavě
Autoři: Studio CHYBIK + KRISTOF – Ondřej Chybík, Michal Krištof; spolupráce Jiří Richter, Tomáš Wojtek, Luděk Šimoník, Kryštof Foltýn, Urszula Sędziak, Martin Holý, Irena Vojtová, Martyna Bobinska, Denisa Annová, Laura Emilija Druktenyte, Ondrej Mičuda
Stavebně-technické řešení: AED project
Krajinářští architekti: Václav Babka, Tomáš Babka
Generální dodavatel: GEMO
Zastavěná plocha: 6120 m²
Hrubá podlahová plocha arény: 5663 m²
Náklady: 2,2 mld korun
